Mkrtič Armen

Mkrtič Armen
Spisovatelova pamětní deska v Jerevanu
Rodné jméno	Մկրտիչ Գրիգորի Հարությունյան a Մկրտիչ Գրիգորի Ալիքյան-Հարությունյան
Narození	27. prosince 1906 Gjumri, Ruské impérium Ruské impérium
Úmrtí	22. prosince 1972 (ve věku 65 let) Jerevan, Sovětský svaz Sovětský svaz
Příčina úmrtí	nemoc
Místo pohřbení	Tokhmakh cemetery
Povolání	spisovatel, překladatel, romanopisec, básník a prozaik
Národnost	arménská
Alma mater	Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie (1930–1932)
Žánr	novela a povídka
Významná díla	Zázračný pramen
Ocenění	Řád rudého praporu práce (1956) zasloužilý pracovník kultury Arménské SSR (1967)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mkrtič Armen, v arménštině Մկրտիչ Արմեն, vlastním jménem Mkrtič Harutjunjan (27. prosince 1906, Gjumri – 22. prosince 1972, Jerevan), byl sovětský arménský prozaik.

Život

Mrktič Armen se narodil v Gjumri jako syn řemeslníka. V mládí byl aktivní komsomolec, v letech 1937–1945 byl internován pro údajnou protilidovou činnost, po válce byl rehabilitován. Nejprve psal agitační scénky a povídky ze života komsomolců, později novely i romány.

Nejznámějším a zřejmě nejlepším jeho dílem je novela Heghnar aghbjur (1935, Hegnařin pramen, česky jako Zázračný pramen), romantický příběh několika nešťastných lásek, odehrávající se v meziválečné době v Gjumri blízko tureckých hranic, kde se střetává arménský a turecký svět a tedy zároveň křesťanská a islámská morálka. Jejími hlavními postavami je stavitel pramenů Mkrtič a jeho krásná žena Hegnar.

Dílo

• Širkanal (1926, Šiřacký kanál), sbírka povídek,
• Komeritakan patmvackner (1929, Komsomolské povídky),
• Gagatneri jerg (1933, Píseň vrcholů), sbírka povídek,
• Heghnar aghbjur (1935, Hegnařin pramen), novela známá i ve zdramatizované, filmové a televizní podobě,
• Aradžín patkommer (1934, První komsomolci), román,
• Jasva (1953), novela,
• Voske hndzal (1957, Zlatá číše), novela.

Filmové adaptace

• Heghnar aghbjur (1971), sovětský film v arménském jazyce, režie Arman Manarjan

Česká vydání

• Zázračný pramen, Odeon, Praha 1968, přeložila Ludmila Motalová (již roku 1966 byl překlad zdramatizován Václavem Cibulou jako rozhlasová hra pod názvem Čas na zázrak)

Literatura

• Slovník sovětských spisovatelů I., Odeon, Praha 1976, str. 191

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mkrtič Armen na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mkrtič Armen