Mlži

Jak číst taxoboxMlži
alternativní popis obrázku chybí
Slávka jedlá obrůstající přílivovou zónu moře v Cornwallu
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenměkkýši (Mollusca)
Třídamlži (Bivalvia)
Linnaeus, 1758
Podtřídy
  • skulinožábří (Anomalodesmata)
  • Heterodonta
  • Palaeoheterodonta
  • nitkožábří (Pteriomorphia)
  • perožábří (Protobranchia)
Synonyma
  • Lamellibranchia
  • Pelycopoda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mlži (Bivalvia) jsou vodní živočichové řazení do kmene měkkýšů (Mollusca). Je známo kolem 30 000 druhů mlžů. Patří k nim obecně známí obyvatelé mořského a sladkovodního prostředí, jako jsou ústřice, slávky, srdcovky, škeble a perlorodky.

Stavba těla

Mlži jsou měkkýši s výraznou bilaterální symetrií a obvykle silně laterálním zploštěním. Plášť tvoří zpravidla dva laloky, každý vylučuje jednu lasturu.

Stavba lastury mlžů

Lastury jsou spojeny zámkem, vazy a silnými svaly. Misky lastury se navzájem přitahují svaly. Svaly schránku pouze zavírají. Otevření schránky zajištuje dorzální vaz, který se při uvolnění svěracích svalů smrští.[1]

S okolním prostředím je tělo měkkýše spojeno třemi otvory: přijímacím, vyvrhovacím a otvorem k vysouvání svalnaté nohy. Hlava je redukována – nenese ani oči, ani radulu. Přesto se mohou oči na jiných místech těla vyvinout; totéž platí pro statocystu. Uvnitř schránky se rozprostírá rozsáhlá plášťová dutina.[2]

Mlži dýchají pomocí žaber. Mají srdce, tělní tekutinou je hemolymfa (nikoli krev), která obsahuje barvivo hemocyanin, jehož molekuly obsahují měď. Nervová soustava je gangliová. Mlži mají čichové ústrojí, orientují se čichem, a hmatové buňky. Vylučovací soustavu představuje jeden pár[2] nefridií.

Rozličné tvary lastur mlžů

Způsob života

Pomocí svalnaté nohy se mlži zahrabávají nebo se přichytávají k podkladu pomocí byssových vláken. Převážně žijí hrabavě, více či méně zahrabáni do měkkého jílovitého nebo písčitého sedimentu, se sifonem vysunutým nad dno. Přechod s přisedlému způsobu života vedl k tvorbě přichycovacích orgánů nebo k cementaci schránky a je často doprovázen ztrátou symetrie. Někteří mlži vrtají do pevného pokladu, který mechanicky nebo chemicky narušují. (Takový způsob života vedl ke zmenšení, ztenčení až k téměř úplné redukci schránky.) Někteří lezou po dně, menší část leží volně na dně nebo je schopna krátkodobého plavaní rychlým otevíráním a zavíráním misek lastury a vytlačováním vody z plášťové dutiny, např. dospělci hřebenatky. (Způsob života mlžů dokonale odráží morfologie jejich schránek.)

Mlži jsou filtrátoři, živí se detritem a planktonem, který se zachytí na žábrách. Malá část mlžů potravu vybírá ze sedimentu nebo je dravá a loví větší kořist.

Rozmnožování

Mlži jsou obvykle gonochoristé. Mají většinou nepřímý vývin, oplození je vnější. Mlži mohou mít dva druhy larev:

  • veliger je volně plovoucí larva mořských a některých sladkovodních mlžů (např. rodu slávička), také larva mořských plžů; vyvíjí se z trochofory nebo přímo z vajíčka;
  • glochidium je larva velkých sladkovodních mlžů; cizopasí na rybách, přichycuje se na žábry.

Klasifikace a zástupci

Klasifikace mlžů je v současnosti v pohybu a málokteří dva autoři se shodnou na jedné verzi.[2] Molekulární studie z roku 2015 analyzující transkriptom mlžů nabízejí následující fylogenetický strom mlžů:[3]

Bivalvia

Protobranchia

Autobranchia

Pteriomorpha

Heteroconchia

Palaeoheterodonta

Heterodonta

Archiheterodonta

Euheterodonta

Anomalodesmata

Imparidentia

Níže jsou uvedeny jen příklady zástupců:

Sladkovodní:

Mořští:

Odkazy

Reference

  1. ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů: skripta [online]. [Praha]: [Přírodovědecká fakulta UK v Praze], 1998. S. 84–85. Dostupné online. 
  2. a b c BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J. Invertebrates. 2. vyd. Sunderland (Mass.): Sinauer, 2003. ISBN 0878930973. 
  3. GONZÁLEZ, Vanessa L.; ANDRADE, Sónia C. S.; BIELER, Rüdiger, COLLINS, Timothy M.; DUNN, Casey W.; MIKKELSEN, Paula M.; TAYLOR, John D.; GIRIBET, Gonzalo. A phylogenetic backbone for Bivalvia: an RNA-seq approach. S. 1–9. Proceedings of the Royal Society B [online]. 14. Januar 2015. Svazek 282, čís. 1801: 20142332, s. 1–9. Dostupné online. ISSN 1471-2954. DOI 10.1098/rspb.2014.2332. (anglicky) 

Literatura

  • ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů: skripta [online]. [Praha]: [Přírodovědecká fakulta UK v Praze], 1998. S. 84–85. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
CornishMussels.JPG
Mussels and barnacles in the intertidal near Newquay, Cornwall, England.
Haeckel Acephala.jpg

See here for index to numbers.

  1. Cytherea Dione (Lamarck) = Pitar dione = Hysteroconcha dione (Linnaeus 1758)[1], opening view
  2. Cytherea Dione (Lamarck) = Pitar dione = Hysteroconcha dione (Linnaeus 1758)[2], valve view
  3. Cytherea Dione (Lamarck) = Pitar dione = Hysteroconcha dione (Linnaeus 1758)[3], hinge view
  4. Cardium aculeatum (Linné) = Acanthocardia aculeata = (Linnaeus, 1767)[4], valve from outside
  5. Cardium aculeatum (Linné) = Acanthocardia aculeata (Linnaeus, 1767)[5], side view
  6. Hemicardium cardissa (Linné) = Corculum cardissa (Linnaeus, 1758), valve from outside
  7. Hemicardium cardissa (Linné) = Corculum cardissa (Linnaeus, 1758), opening view
  8. Hemicardium cardissa (Linné) = Corculum cardissa (Linnaeus, 1758), frontside view
  9. Hemicardium cardissa (Linné) = Corculum cardissa (Linnaeus, 1758), backside view
  10. Tridacna squamosa (Lamarck) = Tridacna squamosa Lamarck, 1819[6], hinge view
  11. Tridacna squamosa (Lamarck) = Tridacna squamosa Lamarck, 1819[7], opening view
  12. Tridacna squamosa (Lamarck) = Tridacna squamosa Lamarck, 1819[8], valve from outside
  13. Tridacna squamosa (Lamarck) = Tridacna squamosa Lamarck, 1819[9], valve from inside
  14. Hippopus maculatus (Lamarck) = Hippopus hippopus (Linnaeus, 1758)[10], hinge view
Valve-InternalView.png
Autor: Muriel Gottrop, Licence: CC BY-SA 1.0
Diagram of the internal view of the left valve of a bivalve shell resembling a venerid.