Mléč zelinný

Mléč zelinný
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0 Mléč zelinný (Sonchus oleraceus)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod	mléč (Sonchus)
Binomické jméno
Sonchus oleraceus L., 1753
Synonyma
mléč bylinný mléč hladký [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mléč zelinný (Sonchus oleraceus) je středně vysoká, žlutě kvetoucí, plevelná, převážně jednoletá rostlina která po poranění pletiva mléčí.

Rozšíření

Vyrůstá v mírném podnebném pásu celé Evropy i ostatních světadílů. V České republice je velmi rozšířeným druhem, vyskytuje se od nížin až po pahorkatiny, dává přednost neutrálním až slabě kyselým půdám dobře zásobených živinami, preferuje polostinná místa. Často vyrůstá na polích, v zahradách, vinicích, pastvinách a také na neobdělávaných místech, rumištích, okrajích cest a jiných synantropních stanovištích.^[2][3][4]

Popis

Jsou to jednoleté nebo jen zřídka ozimé rostliny s mléčnicemi ze kterých po pohmoždění vytéká bílá šťáva, latex. Na dobrých půdách vytváří mohutné rostliny s řepovitě ztloustlým jednoduchým nebo větveným kůlovitým kořenem až 20 cm dlouhým. Z něj nejprve vyrůstá listová růžice s řapíkatými listy které usychají ještě před dobou kvetení. Z růžice roste přímá, dutá lodyha vysoká 30 až 120 cm, v horní části má žláznaté chlupy a je vrcholičnatě rozvětvená. Porostlá je měkkými, nelesklými, šedě zelenými, střídavě vyrůstajícími listy které jsou v její spodní části zúžené do křídlatého řapíku a v horní svou střelovitou bázi se špičatými oušky lodyhu objímají. Listové čepele jsou v obrysu podlouhle vejčité a po obvodu nestejnoměrně osinkatě zubaté, dolní a střední listy jsou kracovitě nebo lyrovitě peřenosečné nebo peřenodílné a horní menší bývají celistvé. Lodyžní listy dorůstají do délky až 35 cm a šířky 15 cm, lodyha mívá červenavý nádech. Je to druh hojně proměnlivý hlavně ve tvaru listů a chlupatosti.

Květní úbory široké 1 až 2 cm vyrůstající na dlouhých, ochlupených stopkách (až 10 cm) jsou uspořádány po 5 až 15 v chocholičnatém květenství, ještě nerozvité bývají pokryté bílými chlupy. Úbory obsahují 110 až 180 žlutých, výhradně jazykovitých oboupohlavných kvítků. Korunní trubky jsou světle žluté, jazýčky s pěti zoubky na koncích sytě žluté. V kvítku je pět tyčinek se žlutými prašníky které přesahuje čnělka s rozdvojenou bliznou. Úbory bývají pro opylující hmyz otevřené nejvýše 2 dny a to v období od června do října. Víceřadý zákrov vejčitě válcovitého tvaru je 10 až 13 mm široký a zpočátku hustě chlupatý. Jeho listeny v počtu 25 až 33 dosahují jen do poloviny délky kvítků.^{[2][3][4][5][6]}

Rozmnožování

Mléč zelinný se rozmnožuje výhradně semeny která dozrávají zhruba za 7 dnů po opylení. Jsou to úzce vejčité, skořicovitě hnědé nažky o velikosti 3 × 1 mm. Mají obvykle jen tři podélná žebra a jsou na omak drsná, jejich jednoduchý, bílý, snadno opadavý chmýr bývá asi 6 mm dlouhý. Na jedné rostlině může dozrát i pár tisícovek lehkých, ochmýřených nažek které dobře roznáší vítr nebo voda, dokáží po krátkou dobu i plavat. Vysemeněné rostliny včetně kořenů s příchodem zimy usychají.

Nažky jsou schopné klíčit ihned po dozrání, mladé semenáčky ale jen zřídka přežijí zimní období. Většinou klíčí hromadně z povrchových vrstev půdy až při vyšších teplotách v průběhu dalšího roku. Mají poměrně krátkodobou životnost (jeden až dva roky) a také nevyklíčí z větší hloubky.Kříží se s mléčem drsným kterému se velmi podobá, vzniklé hybridy jsou však neplodné.^[3][4][5][6]

Význam

Mléč zelinný je bylinou považovanou za plevel. V běžných polních podmínkách je však na intenzivně obhospodařovaných pozemcích plevelem málo významným. Nebezpečným se stává hlavně při pěstování zeleniny, jahod a v okopaninách, kdy při zvýšeném výskytu svým dynamickým růstem v letních měsících škodí užitkovým rostlinám odčerpáváním vláhy, živin i zastíněním. Jeho likvidace posečením je málo účinná, rychle z kořenů obráží. Semena průběžně klíčí po celý rok, je proto po sklizni účinná podmítka strnišť a hluboká orba, která přemístí semena z povrchu do hloubky, odkud nevyklíčí. Nejlepších výsledků lze ale dosáhnout použitím herbicidů.^[3][4][5][7]

mléč zelinný je jednou z prvních divokých bylin, které dorůstají pro konzumaci. Je lehce hořký, ale také nasládlý. Používá se k detoxikaci, a lidé se po jeho užití "cítí svěží". V některých čínských kantronech jej užívají jen smíchaný se solí, octem, paprikou či česnekem, jinde jej uvaří a do vývaru z něj následně vymačkají šťávu, čímž vznikne základ k přípravě polévek.[1]

Vyobrazení

• 

  Listová růžice

• 

  Květenství

• 

  (c) I, Tony Wills, CC BY 2.5

  Úbor s jazykovými kvítky

• 

  Zralé nažky s chmýrem

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mléč zelinný na Wikimedia Commons
• (anglicky) Flora of North America: Sonchus oleraceus