Mléčka zední

Mléčka zední
Mléčka zední (Mycelis muralis)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod	mléčka (Mycelis) Cass.
Binomické jméno
Mycelis muralis (L.) Dumort., 1827
Synonyma
Lactuca muralis Cicerbita muralis[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mléčka zední (Mycelis muralis) je planě rostoucí, žlutě kvetoucí bylina, jediný druh monotypického rodu mléčka z čeledě hvězdnicovitých, kde je řazen do podčeledě Cichorioideae. Mléčka zední je někdy nesprávně zařazována do rodu mléčivec.^[2]

Rozšíření

Tento druh roste hlavně v Evropě, od severu Velké Británie a jihu Skandinávie na severu až po Pyreneje a Apeniny na jihu. Ojediněle se vyskytuje na západě severní Afriky, v Malé Asii a na západě Ruska, hojněji na Kavkazu. Mléčka byla zavlečená do Severní Ameriky i na Nový Zéland.

V České republice vyrůstá téměř po celém území, vzácnější je pouze v okolí Ohře a na jižní Moravě, v oblastech s minimem lesů a poměrně suchým klimatem. Druh se obvykle objevuje na neosluněných a vlhkých místech, jako lesní lemy a křovinami porostlé paseky, ve stinných a vláhou oplývajících roklinách, okolo lesních pramenišť nebo i bažin. Lze ji také spatřit růst na starých vlhkých zdech stejně jako na zastíněných rumištích nebo výsypkách.^[3][4]

Popis

Nákres rostliny

Mléčka je vytrvalá rostlina s lodyhou rostoucí z krátkého oddenku s množství tenkých kořenů, která dosahuje pod místních podmínek do výše 30 až 100 cm. Lodyhy jsou přímé, duté, oblé a v horní části silně větvené. Listy má bazální a lodyžní které rostou až před kvetením. Dlouze řapíkaté spodní listy jsou poměrně velké a kracovitě peřenodílné s postranními nazpět směřujícími úkrojky a velkým trojúhelníkovitým koncovým. Málo početné lodyžní listy vyrůstající střídavě se směrem vzhůru zmenšují a stávají se objímavými. Všechny listy jsou hrubě zubaté, lysé, poměrně tenké a na rubu tmavěji zelené nebo nafialovělé. Z rostliny při poranění vytéká bílé šťáva latex, rostlina mléčí (odtud rodové jméno).

Úbory 10 až 15 mm široké na dlouhých stopkáchrostou v bohatých latách, obsahují obvykle po pěti pouze jazykovitých květech. Jejich kalich je tvořen jen kratičkými pérovitými štětinkami, koruna má světložlutý jazyk s pěti zuby na konci, tyčinek je v květu pět. Pestík je ze dvou plodolistů, z květů čnící nitkovité blizny jsou rozdvojené. Úzce válcovitý zákrov je tvořen dvěma řadami trojúhelníkovitých nebo podlouhlých listenů, vnitřní jsou mnohem delší. Květy rozkvétají v červenci a srpnu, jsou opylovány hmyzem.

Plod je úzce vejčitá, téměř černá 3 až 4 mm dlouhá nažka s malým zobáčkem a s jednořadým chmýrem. Rostliny se po svém stanovišti rozmnožují rozrůstáním oddenků a do větších vzdálenosti zanáší vítr nažky.^[3][5]

Význam

Mlečka zední nemá ekonomický význam, je však chutnou potravou pro lesní zvěř, která, je-li v dané oblasti přemnožena, ji dokáže zcela vypást.^[4]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mléčka zední na Wikimedia Commons