Mlýn Bukačov

Mlýn Bukačov
vodní mlýn
vodní mlýn
Základní informace
Slohklasicismus
Výstavbapřed 1404
Poloha
AdresaBukačov 247, 364, Kouřim, okres Kolín, ČeskoČesko Česko
UliceBukačov
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky16707/2-3446 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mlýn Bukačov v Kouřimi v okrese Kolín je mlýn, který stojí na řece Výrovka pod rybníkem Strašík asi 1 kilometr jihovýchodně od centra města, mezi původním hradištěm Stará Kouřim a svatojiřskou ostrožnou.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem ochrany je mlýn, domek čp. 364, špýchar, objekty se zbytky starších staveb (kolna, stodola, chlév, ohradní zdi s branami) a k nim náležející pozemky.[2]

Historie

Vodní mlýn je připomínán roku 1404, kdy je v Bílé knize práv a svobod označen jako Prostřední. V 16. století byl nazýván Vojtěšský pravděpodobně podle mlynáře Vojtěcha, zmiňovaného v roce 1516, nebo podle nedalekého kostela svatého Vojtěcha. Je zachycen na vedutě města Kouřimi z roku 1600 od Jana Willenberga.[1]

Od 17. století byl v majetku rodiny mlynáře Bukače, od roku 1755 v majetku rodiny Šmejkalovy, která zde hospodařila téměř sto let. Koncem 19. století koupil mlýn Augustin Beyšovec, jehož rod se zde držel až do druhé poloviny 20. století. Mlelo se až do roku 1962, poté stát mlýn zakonzervoval a držel jako rezervu.[1]

Popis

Areál mlýna zahrnuje vlastní budovu mlýnice krytou mansardovou střechou a přilehlý hospodářský dvůr s kolnou, stodolou a chlévy. Při jižní straně budovy stojí polygonální komín a pozůstatky dalších výrobních objektů. Ve zdivu těchto staveb jsou zazděné druhotně použité kamenické články ze zbořeného románského kostela sv. Vojtěcha, například hlavice sloupu.[2]

Mlýn je ohraničen kamennou ohradní tarasovou zdí otevřenou dvěma pilířovými branami. Na jižní straně při ústí příjezdové cesty stojí špýchar a obytný dům.[2]

Ve mlýně se dochovalo jeho kompletní umělecké složení, které však není udržované. Voda na vodní kolo tekla od jezu náhonem na turbínovou kašnu a odtokovým kanálem se vracela zpět; náhon je stále částečně funkční. Při mlýně byla také pekárna, která užívala komín postavený kvůli parnímu stroji, byla zde i pila, která zanikla.[1]

Mlýn původně poháněla dvě vodní kola doplněná třetím kolem pro pohon pily. Roku 1918 nainstaloval mlynář Beyšovec dvě Francisovy turbíny od výrobce J. M. Voith, St. Pölten - v jižní části turbínového domku byla umístěna vertikální Francisova kašnová turbína se suchou savkou (spád 4,1 metry, hltnost až 550 l/s, výkon 22,8 HP) a o několik metrů severně mohutná Francisova horizontální spirální turbína (275 l/s, výkon 11,2 HP).[1]

Dochoval se zde naftový motor od výrobce Královopolská Strojírna, Brno (též Brünn Königsfelder Maschinenfabrik). Z roku 1923 pochází vysokotlaký naftový motor soustavy Hindl o výkonu 30 HP od strojírny Brno Královopolská, který se nachází v jižní části strojovny nad turbínovou kašnou (původně pravděpodobně umístěn na jiném místě). S tímto motorem souvisí dochovaný plechový výfuk vyústěný nad střechu turbínového domku. Dochovala se také původní nádrž na naftu, která visí na zdi vedle motoru.[1]

Zanikl parní stroj, který sloužil jako pomocný motor, po kterém zbyl pouze vysoký cihelný komín a pravděpodobně tlaková nádrž na vodu, umístěná nad pekařskou pecí.[1]

Okolí mlýna

Jihovýchodně od mlýna bylo archeology odkryto Hradiště u svatého Vojtěcha. Vede kolem něj turistická značená trasa modrá turistická značka 1048 z Kouřimi do Hatí.

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g Mlýn Bukačov. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, 30.5.2012. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online.
  2. a b c Vodní mlýn Bukačov. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000127286, rejstříkové číslo ÚSKP 16707/2-3446. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stripe-marked trail blue.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - modrá.
Mlýn Bukačov u Kouřimi (1).JPG
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: