Mlýn Kroužek
| Mlýn Kroužek | |
|---|---|
 vodní mlýn | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před 1595 |
| Přestavba | 1904 |
| Poloha | |
| Adresa | č.p. 3, Nebužely, okres Mělník,  Česko |
| Souřadnice | 50°24′16,38″ s. š., 14°34′3,89″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 36801/2-3819 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mlýn Kroužek v Nebuželích v okrese Mělník je vodní mlýn, který stojí v údolí říčky Pšovky v Kokořínském dole.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem památkové ochrany je budova mlýnice, hospodářská stavba (sýpka), ohradní zeď a pozemky vymezeného areálu.[2]
Historie
Mlýn patřil v 16. století do katastru obce Nebužely, které náležely k majetku kláštera řádu benediktinů sv. Jiří na Pražském Hradě. Zdejší mlynář je zmíněn v roce 1595 v seznamu farníků, kteří dlužili za vosk na svíce. V letech 1609, 1613 a 1615 je uvedeno, že kroužecký mlynář měl na svém hospodářství včely - měl odvádět každoroční dávky 3 libry včelího vosku.[1]
Roku 1812 se zde narodil kazatel a česko-americký podnikatel Jan Heřman. Janova vnučka Elsie se provdala za českého spisovatele a diplomata Jana Havlasu. Byla první ženou evropského původu, která prošla napříč Tahiti.
Popis
Z mlýna se dochovala dominantní budova mlýnice a původní hospodářská budova - sýpka. Na východní straně areálu je situován dům s mlýnicí, na jižní a západní straně zdivo zaniklé stavby a navazující ohradní zeď, na severní hospodářská budova a na severovýchodní straně další úsek zděné ohradní zdi.[2]
Budova mlýnice je samostatně stojící patrová stavba obdélného půdorysu, která má hlavní průčelí obrácené k silnici. Vnitřní zařízení mlýnice se nedochovalo, zůstala pouze dřevěná konstrukce mlýnice.[2]
Přízemní cihlová hospodářská budova na obdélném půdorysu má v přízemí obdélné vstupní otvory s nadsvětlíkem završeným segmentem. Přízemní okna se střídají s dveřními otvory a jsou zakončena segmentem s hladkými šambránami. V sýpkovém polopatře je řada horizontálních okének. Sedlová střecha je krytá taškami.[2]
Technologické vybavení pocházelo od firmy Gabriel Žižka, Praha Vinohrady; mlecí kámen byl druhotně použit jako zahradní stůl. V roce 1930 zde bylo jedno kolo na svrchní vodu (průtok 0,106 m³/s, spád neuveden, výkon 4,02 k). Dochovalo se torzo obyčejného složení.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Kroužek. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Ondřej Zeman, 1.6.2012. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Vodní mlýn Kroužek. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000148685, rejstříkové číslo ÚSKP 36801/2-3819. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní mlýn Kroužek na Wikimedia Commons - Nebužely na webu ČÚZK, Archivní mapy (1842)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Horakvlado, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: