Mlýneček

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Mlýneček
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Vyhlášení22. října 1990
Nadm. výška506–515 m n. m.
Rozloha0,65 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresDomažlice
UmístěníMrákov
Souřadnice49°21′51,48″ s. š., 12°56′45,24″ v. d.
Mlýneček
Mlýneček
Další informace
Kód1320
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Mlýneček je přírodní památka ve Všerubské vrchovině. Nachází se na vrcholu kóty Na Skalce s nadmořskou výškou 515 metrů asi 1,2 kilometru jihozápadně od vsi Mlýneček u Mrákova na Domažlicku v Plzeňském kraji. Předmětem ochrany je syenitový skalní výchoz.

Historie

Chráněné území poprvé vyhlásil domažlický okresní národní výbor v kategorii chráněný přírodní výtvor dne 22. října 1990. Jako přírodní památku území vyhlásil krajský úřad Plzeňského kraje 29. února 2012. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1320.[3]

Přírodní poměry

Chráněné území měří 0,6487 hektarů a nachází se v nadmořské výšce 506–515 metrů v katastrálním území Klíčov u Mrákova.[3] Celou plochu přírodní památky tvoří lesní pozemky.[4] Ochranné pásmo s výměrou 2,0493 hektarů zasahuje do katastrálních území Klíčov u Mrákova, Maxov a Myslív u Všerub.[5] Také v něm převažují lesní pozemky, ale přibližně 0,4 hektaru připadá na ornou půdu a asi 0,1 hektaru tvoří neplodná půda. Mlýneček je součástí přírodního parku Český les.[4]

Abiotické podmínky

Geologické podloží tvoří drobnozrnný amfibolit. Předmětem ochrany jsou žíly a pně egirin-riebeckitového syenitu se světle šedou barvou a deskovitou odlučností, které amfibolitem pronikly při sopečné činnosti v průběhu kambria. Zdejší výchoz je pravděpodobně jedinou známou lokalitou této horniny v Česku.[6]

V geomorfologickém členění Česka leží lokalita ve Všerubské vrchovině, konkrétně v podcelku Českokubická vrchovina a v okrsku Babylonská vrchovina. Podle půdní mapy území celé přírodní památky pokrývá kambizem eutrofní.[7] Ve skutečnosti je půdní pokryv pestřejší. Na samotných výchozech horniny se vyskytuje ranker typický. V zamokřených částech se vyvinul pseudoglej typický nebo kyselá kambizem pseudoglejová. Pod smrčinou vznikla kambizem typická.[6]

Území odvodňují drobné přítoky Myslivského a Rybničního potoka. Oba odtékají do Německa, kde se vlévají do řeky Kouby a patří tedy k povodí Dunaje.[8] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT4,[3] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů.[9]

Flóra a fauna

Rostliny ani živočichové nejsou z hlediska ochrany přírodní památky podstatní. Do chráněného území zasahuje smrková monokultura, na jejíž okrajích rostou náletové dřeviny jako bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a vrba jíva (Salix caprea). Z ptáků byly pozorovány běžné druhy jako sýkora uhelníček (Parus ater), králíček obecný (Regulus regulus) a drozd brávník (Turdus viscivorus).[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. ↑ a b c PP Mlýneček [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b TRÉGLER, Miroslav. Plán péče o přírodní památku Mlýneček na období 2012-2034 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2012-05-14 [cit. 2019-11-04]. S. 4. Dále jen Plán péče (2012). Dostupné online. 
  5. ↑ Plán péče (2012), s. 3
  6. ↑ a b c Chráněná území ČR. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. Svazek XI. Plzeňsko a Karlovarsko. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. 588 s. ISBN 80-86064-68-9. Kapitola Mlýneček, s. 104. 
  7. ↑ CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. 

Související články

Externí odkazy

  • BABŮREK, Jiří. Mlýneček [online]. Česká geologická služba, 1994-10-15, rev. 2010-10-05 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
No nature photo cs.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Náhrada chybějící fotky chráněného území v češtině