Mlýneček

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Mlýneček
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Vyhlášení22. října 1990
Nadm. výška506–515 m n. m.
Rozloha0,65 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresDomažlice
UmístěníMrákov
Souřadnice49°21′51,48″ s. š., 12°56′45,24″ v. d.
Mlýneček
Mlýneček
Další informace
Kód1320
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Mlýneček je přírodní památka ve Všerubské vrchovině. Nachází se na vrcholu kóty Na Skalce s nadmořskou výškou 515 metrů asi 1,2 kilometru jihozápadně od vsi Mlýneček u Mrákova na Domažlicku v Plzeňském kraji. Předmětem ochrany je syenitový skalní výchoz.

Historie

Chráněné území poprvé vyhlásil domažlický okresní národní výbor v kategorii chráněný přírodní výtvor dne 22. října 1990. Jako přírodní památku území vyhlásil krajský úřad Plzeňského kraje 29. února 2012. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1320.[3]

Přírodní poměry

Chráněné území měří 0,6487 hektarů a nachází se v nadmořské výšce 506–515 metrů v katastrálním území Klíčov u Mrákova.[3] Celou plochu přírodní památky tvoří lesní pozemky.[4] Ochranné pásmo s výměrou 2,0493 hektarů zasahuje do katastrálních území Klíčov u Mrákova, Maxov a Myslív u Všerub.[5] Také v něm převažují lesní pozemky, ale přibližně 0,4 hektaru připadá na ornou půdu a asi 0,1 hektaru tvoří neplodná půda. Mlýneček je součástí přírodního parku Český les.[4]

Abiotické podmínky

Geologické podloží tvoří drobnozrnný amfibolit. Předmětem ochrany jsou žíly a pně egirin-riebeckitového syenitu se světle šedou barvou a deskovitou odlučností, které amfibolitem pronikly při sopečné činnosti v průběhu kambria. Zdejší výchoz je pravděpodobně jedinou známou lokalitou této horniny v Česku.[6]

V geomorfologickém členění Česka leží lokalita ve Všerubské vrchovině, konkrétně v podcelku Českokubická vrchovina a v okrsku Babylonská vrchovina. Podle půdní mapy území celé přírodní památky pokrývá kambizem eutrofní.[7] Ve skutečnosti je půdní pokryv pestřejší. Na samotných výchozech horniny se vyskytuje ranker typický. V zamokřených částech se vyvinul pseudoglej typický nebo kyselá kambizem pseudoglejová. Pod smrčinou vznikla kambizem typická.[6]

Území odvodňují drobné přítoky Myslivského a Rybničního potoka. Oba odtékají do Německa, kde se vlévají do řeky Kouby a patří tedy k povodí Dunaje.[8] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT4,[3] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů.[9]

Flóra a fauna

Rostliny ani živočichové nejsou z hlediska ochrany přírodní památky podstatní. Do chráněného území zasahuje smrková monokultura, na jejíž okrajích rostou náletové dřeviny jako bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a vrba jíva (Salix caprea). Z ptáků byly pozorovány běžné druhy jako sýkora uhelníček (Parus ater), králíček obecný (Regulus regulus) a drozd brávník (Turdus viscivorus).[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. ↑ a b c PP Mlýneček [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b TRÉGLER, Miroslav. Plán péče o přírodní památku Mlýneček na období 2012-2034 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2012-05-14 [cit. 2019-11-04]. S. 4. Dále jen Plán péče (2012). Dostupné online. 
  5. ↑ Plán péče (2012), s. 3
  6. ↑ a b c Chráněná území ČR. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. Svazek XI. Plzeňsko a Karlovarsko. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. 588 s. ISBN 80-86064-68-9. Kapitola Mlýneček, s. 104. 
  7. ↑ CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. 

Související články

Externí odkazy

  • BABŮREK, Jiří. Mlýneček [online]. Česká geologická služba, 1994-10-15, rev. 2010-10-05 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
No nature photo cs.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Náhrada chybějící fotky chráněného území v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.