Mlčechvosty

Mlčechvosty
Mlčechvosty, náves
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Vraňany
Okres	Mělník
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°19′8″ s. š., 14°20′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	252 (2021)[1]
Katastrální území	Mlčechvosty (4,52 km²)
PSČ	277 07
Počet domů	91 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Mlčechvosty
Další údaje
Kód části obce	185248
Kód k. ú.	785245
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mlčechvosty jsou vesnice, část obce Vraňany v okrese Mělník. Nachází se asi 2 km na jihozápad od Vraňan. Leží na levém břehu Vltavy. Prochází tudy železniční trať Kralupy nad Vltavou - Děčín a silnice I/16. Je zde evidováno 99 adres.^[3] Trvale zde žije 273 obyvatel.^[4]

Mlčechvosty je také název katastrálního území o rozloze 4,52 km².

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1436.^[5]

Roku 1800 v dubnu na Bílou sobotu vyhořely celé Vraňany kromě Vrby a myslivce. Dne 22. téhož měsíce vyhořel mlýn ve Vepřku. (Téhož dne asi vyhořely i zbytky vepřecké tvrze.) Dne 2. června 1818 chtěl arcibiskup Václav Leopold Chlumčanský na Vepřku biřmovat, ale protože byl celý vyhořelý, byla vepřecká kolatura přidělena k biřmování do Černoušku. Před tím, totiž 4. května 1818 kol 4 hodiny odpoledne, vzňal se oheň u Toužilů č. 2 a celá ves v půlhodině vyhořela, krom fary (obytného domu) a čísel 15, 24, 25, a 19 (mlýna). Po žních opět vyhořela stodola s obilím u č. 10. Dne 11. dubna 1802 na Květnou neděli v 8 hod. večer začalo hořet v Mlčechvostech u Kmochů a vyhořel Obt, Koukol, Janda a j. Celkem bylo postiženo 10 živností. Devíti stodoly zůstaly, ale Koukolovi nic. Shořelo mnoho vepřového dobytka, husí a slepic. Zahynul přitom Obt a voják Novotný, kteří uhořeli ve sklepě. Koukolovi shořely 2 stodoly a žádný nemohl vstoupit na dvůr, neboť byl bouřlivý vítr a tak jeho stavení hořelo stále jediným plamenem po celých 7 hodin. Měl prý předtím tolik zásob, že by mohl vyživit 3 sedláky s lidmi i dobytkem, ale to vše shořelo.^[6]

Zrušení roboty a poddanského vztahu a ideály revoluce 1848 vedly k tomu, že se v Mlčechvostech u Kratochvílů začínali scházet přední stoupenci obrozeneckého hnutí. Do Mlčechvost dojížděl Karel Havlíček Borovský, Karel Sladkovský, Josef Barák, Josef Václav Frič, Karel Sabina, František Ladislav Rieger, bratři Julius a Eduard Grégrové, manželé Náprstkovi, Miroslav Tyrš, dále Jan Neruda, Josef Václav Sládek, Karolina Světlá, Sofie Podlipská, skladatel Vilém Blodek a často i Antonín Dvořák a další.^[7]

Pamětihodnosti

• Usedlost čp. 28 (kulturní památka ČR)

Osobnosti

• Václav Kratochvíl, archivář, historik
• František Molík, akademický malíř, grafik, ilustrátor, divadelní scenárista, autor divadelní hry

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mlčechvosty na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Mlčechvosty v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Mlčechvosty v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Neoficiální stránka vsi Mlčechvosty