Mladý hvězdný objekt

Mladé hvězdné objekty v soustavě mračen kolem hvězdy Ró Ophiuchi

(c) ESA/Hubble, CC BY 4.0

V1331 Cyg, mladý hvězdný objekt obklopený reflexní mlhovinou

Mladý hvězdný objekt (anglicky Young Stellar Object - YSO) je obecné označení hvězdy v raném období vzniku. Je to souhrnné označení pro protohvězdy a hvězdy před hlavní posloupností.

Třídění podle hmotnosti

Mladé hvězdné objekty jsou často děleny podle hmotnosti:

• hmotné mladé hvězdné objekty
• středně hmotné mladé hvězdné objekty
• hnědí trpaslíci

Třídění podle spektrálního rozdělení energie

Mladé hvězdné objekty se obyčejně třídí podle strmosti jejich spektrálního rozdělení energie způsobem, který v roce 1987 zavedl Charles J. Lada. Jeho původní návrh používal 3 třídy (I, II a III), které odpovídaly třem rozsahům hodnot spektrálního indexu ${\displaystyle \alpha \,}$:^[1]

${\displaystyle \alpha ={\frac {d\log(\lambda F_{\lambda })}{d\log(\lambda )}}}$.

V tomto vztahu ${\displaystyle \lambda \,}$ označuje vlnovou délku a ${\displaystyle F_{\lambda }}$ je hustota světelného toku.

Spektrální index ${\displaystyle \alpha \,}$ se počítá v rozsahu vlnových délek 2,2 až 20 ${\displaystyle {\mu }m}$ (blízké a střední infračervené záření). Skupina vědců pod vedením Philippa Andreho v roce 1993 zavedla další třídu 0, kam zařadila objekty se silným submilimetrovým zářením, které však září velmi slabě na vlnových délkách ${\displaystyle {\lambda }<10\ {\mu }m}$.^[2] Následný výzkum o rok později vyústil v zavedení páté třídy s plochým spektrem.^[3]

Rozdělení objektů do pěti tříd podle hodnoty spektrálního indexu ${\displaystyle \alpha \,}$:

• Třída 0: nejsou zjistitelné na vlnové délce ${\displaystyle {\lambda }<20\ {\mu }m}$
• Třída I: ${\displaystyle {\alpha }>0.3}$
• Ploché spektrum: ${\displaystyle 0.3>{\alpha }>-0.3}$
• Třída II: ${\displaystyle -0.3>{\alpha }>-1.6}$
• Třída III: ${\displaystyle {\alpha }<-1.6}$

Tento způsob třídění zhruba odpovídá postupnému vývoji. Předpokládá se, že ze silně zahalených objektů třídy 0 se rozptýlením jejich vnějších vrstev stanou objekty třídy I a později se mohou stát opticky viditelnými objekty jako hvězdy před hlavní posloupnosti.

Vlastnosti

Mladé hvězdné objekty jsou často doprovázeny jevy raného hvězdného vývoje: výtrysky a dvoupólové proudy plynů, masery, Herbigovy-Harovy objekty a protoplanetární disky.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Young stellar object na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mladý hvězdný objekt na Wikimedia Commons