Mladějov
Mladějov | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Sobotka |
Obec s rozšířenou působností | Jičín (správní obvod) |
Okres | Jičín |
Kraj | Královéhradecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°28′56″ s. š., 15°13′58″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 556 (2024)[1] |
Rozloha | 12,05 km²[2] |
Nadmořská výška | 285 m n. m. |
PSČ | 506 01, 507 45 |
Počet domů | 297 (2021)[3] |
Počet částí obce | 8 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 7 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Mladějov 45 507 45 Mladějov v Čechách mladejov@craj.cz |
Starosta | Petr Hornig |
Oficiální web: obecmladejov | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Mladějov | |
Další údaje | |
Kód obce | 573205 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Mladějov se nachází v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Žije v ní 556[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.
Dne 25. dubna 2018 Poslanecká sněmovna schválila usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku obce.[4]
Části obce
Pamětihodnosti
Zámek Mladějov
První písemné zmínky o mladějovské tvrzi jsou ze 14. století. Až do 17. století se pravděpodobně jednalo a dřevěnou stavbu. Roku 1623 byla tvrz prodána Albrechtovi z Valdštejna a Mladějov byl veden jako součást panství Kost.
Po Valdštejnově zavraždění v roce 1634 se majitelé tvrze střídali. Po roce 1738 nová majitelka panství, svobodná paní Anna Terezie Unwertová, nechala středověké sídlo přestavět v klasicistní zámek.
V roce 1778, během války o bavorské dědictví, měl na mladějovském zámku svůj hlavní štáb císař Josef II. V první polovině 19. stol. zámek často navštěvoval ředitel pražské techniky František Josef Gerstner, autor projektu stavby koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec. V červnu roku 1832 zde strávil u své dcery i poslední dva týdny svého života a je pohřben na místním hřbitově. V 20. století nechali noví majitelé, jejichž potomkům byl zámek vrácen v rámci restitucí v roce 1992, svoje sídlo přestavět do pseudobarokní podoby. V noci na 3. ledna 2002 zámek zcela vyhořel, příčiny požáru nebyly nikdy objasněny. Během následujících tří let se však majitelům podařilo budovu zámku opět obnovit.[6]
Kostel svatého Jiljí
V obci se nachází gotický kostel sv. Jiljí ze 14. století, který byl roku 1786 zčásti částečně upraven v barokním slohu. V jeho sousedství se nachází mohutná dřevěná hranolová zvonice z roku 1793. Součástí komplexu církevních staveb je dále barokní fara z roku 1740 a barokní socha sv. Linharta.[7]
V seznamu nemovitých kulturních památek, nacházejících se na katastrálním území Mladějov v Čechách, je kromě kostela svatého Jiljí, sochy svatého Linharta a dvoupatrové dřevěné zvonice zapsán též náhrobek Františka Josefa Gerstnera.[8] Mladějovský zámek byl pod katalogovým číslem 1000141097 zapsán na státním seznamu nemovitých památek do 20. ledna 2003, následně z důvodu změn po požáru bylo od památkové ochrany tohoto objektu upuštěno.[9]
Těžba sklářských písků
Na území obce se nachází velký lom, v němž jsou těženy sklářské písky.[10] Těžební prostor má rozlohu 1,7 km².[11] Toto ložisko je největším prostorem těžby kvalitních sklářských písků na území České republiky. Zhruba 40% vytěžené suroviny je transportována do skláren po železnici[12] - ze stanice Libuň na železniční trati z Turnova do Hradce Králové vede na okraj těžebního prostoru poblíž Hrdoňovic železniční vlečka.[10]
Původně byl v prostoru severně od Mladějova a Střelče těžen kvádrový kaolinický pískovec, který byl používán jako stavební kámen. Byly z něj vyráběny též dlažby, schody, brusné kotouče nebo pomníky. Pískovec od Mladějova byl použit například při stavbě budovy Ministerstva obchodu v Praze, jednoho z kostelů v Hradci Králové a nemocnic v Jilemnici a Jičíně. Nejstarší písemná zmínka o těžbě pískovce u Střelče je z roku 1893.[11]
Dostupnost
Na jihozápadním okraji zastavěného území se nachází železniční stanice Mladějov v Čechách, ležící na železniční trati z Mladé Boleslavi do Libuně a Staré Paky, dokončené v roce 1906.[13] V pracovní dny do Mladějova zajíždí z Jičína šest autobusových spojů[14]. Od autobusové zastávky v centru obce vychází červeně značená turistická cesta, která vede na východ přes hrad Pařez a Prachovské skály až do Jičína. Na sever k hradu Trosky směřuje modře značená turistická stezka.[10] Mladějovem prochází dálková cyklotrasa č. 14, která vede z Rožďalovic až na hraniční přechod s Polskem Hrádek nad Nisou - Porajów.[15]
Galerie
- Železniční zastávka v Mladějově
- Kostel svatého Jiljí
- Pohled od Mladějova směrem k Troskám
- Velká hora nad Mladějovem
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
- ↑ http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1453121
- ↑ Historie zámku na webu zamekmladejov.cz
- ↑ Místní památky na stránkách obecního úřadu Mladějov. www.mladejov.e-obec.cz [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-18.
- ↑ Nemovité památky: Mladějov [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog. Mladějov v Čechách: zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c Mladějov [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Výroční zpráva 2017 [online]. Sklopísek Střeleč [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
- ↑ HRADÍLEK, Ludvík. Obrazem: Písek nad zlato. Jak se těží nejkvalitnější písek ve střední Evropě [online]. aktualne.cz, 2018-09-02 [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Jízdní řád vlaků
- ↑ autobusové spoje Jičín - Mladějov
- ↑ Cyklotrasa č. 14 Rožďalovice - Hrádek n.Nisou (CZ/PL) [online]. [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mladějov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Mladějov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Mladějov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Phil Richards from London, UK, Licence: CC BY-SA 2.0
Change over from one DMU to another took part here at Mladějov v Čechách on 12 May 2014. To the rear is 814.098 which has arrived in on train Os9555, 14:43 Všetaty to Mladějov v Čechách. In front is single car 810.362 ready to depart with train Os16549, 16:23 Mladějov v Čechách to Lomnice nad Popelkou.
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 3.0
Velká hora (vpravo) nad Mladějovem. Vlevo vrch Tábor
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Znak obce Mladějov, okres Jičín.
Autor: User:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Rozhled z hradu Trosky. Rozhled z věže Baba. Pohled na pískovnu Hrdoňovice (obec Újezd pod Troskami).