Mladoňovice (okres Třebíč)

Mladoňovice
Centrum Mladoňovic
Centrum Mladoňovic
Znak obce MladoňoviceVlajka obce Mladoňovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJemnice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°0′37″ s. š., 15°38′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel406 (2022)[1]
Rozloha10,01 km²[2]
Katastrální územíMladoňovice na Moravě
Nadmořská výška452 m n. m.
PSČ675 32
Počet domů131 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduMladoňovice 58
675 32 Třebelovice
obec@mladonovice.cz
StarostaJan Chloupek ml.
Oficiální web: www.mladonovice.cz
Mladoňovice
Další údaje
Kód obce591165
Kód části obce97110
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Mladoňovice (starší názvy Bladonowitz, Pladnawitz, Mladonyowicze,[4] Mladionowicz, Mladoniowicze, Mladonowitz, Ladionowitz, Mladoňowice, Ladonowitz, Ladoniowitz, Mladěňovice[5]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, přibližně 2 km na východ od Jemnice, prochází jí silnice z Oponešic do Kdousova[5]. Žije zde 406[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Lhotice, Třebelovice, Slavíkovice, Kdousov, Hornice, Jemnice a Budkov.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1319, v tomto roce byly Mladoňovice darovány Janem Lucemburským Janovi z Klingenberku, v roce 1348 pak Karel IV. dal léno na Mladeňovicích a dalších vesnicích Jindřichovi z Waldsee a roku 1423 dostal léno Lipolt I. Krajíř z Krajku. Mladoňovice patřily Krajířům z Krajku (ti ve vsi postavili roku 1560[5] tvrz, dvůr a mlýn[4]) až do roku 1588, kdy vdova po Václavovi Krajířovi z Krajku prodala Mladoňovice svému dalšímu manželovi Vilémovi z Roupova, ten pak vesnici prodal v roce 1616 Kateřině Říčanské ze Smiřic, v roce 1619 pak ale majitelem byl Zdeněk z Roupova. V roce 1629 byly spojeny s budkovským panstvím.[5]

V roce 1630 však Mladoňovice i Budkov měl vlastnit Kristián Illow, ale hned roku 1634 Roupovští odkoupili panství zpět a až v roce 1666 prodal Vilém z Roupova prodal panství Budkov Matyášovi Berchtoldovi. Až roku 1841 bylo panství prodáno Františkovi Xaverovi Krakovskému z Kolovrat, následně v roce 1853 budkovský statek byl prodán Karlovi Lichtštejnskému.[6] Následně se majitelem dvoru stal hrabě Salm Reiferscheid.[7]

V roce 1795 byla ve vsi založena pobočka kdousovské školy, která byla roku 1887 rozšířena na dvojtřídní samostatnou školu. V roce 1900 byla ve vsi založena záložna, v témže roce byl založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, v roce 1911 byl založen spolek Omladina a po první světové válce pak byly založeny jednoty Sokola a Orla a Domoviny. Po skončení druhé světové války byla v obci postavena mateřská škola a vybudována kanalizace. V roce 1949 bylo v obci založeno JZD, to pak bylo roku 1975 sloučeno s JZD v Třebelovicích, to pak bylo roku 1992 privatizováno v Zemědělské družstvo Třebelovice.[5]

V roce 2002 získaly Mladoňovice právo používat znak a prapor.[8] V červnu roku 2019 obec oslavila 700 let od první písemné zmínky.[9]

Do roku 1849 patřily Mladoňovice do budkovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Mladoňovice pod Třebelovice, následně se obec osamostatnila.[10] Součástí Mladoňovic je osada Dobrá Voda a samota U tří koroptví.[5]

Vývoj počtu obyvatel Mladoňovic[11]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel429411473483487540525457430409375370370

Ocenění

Obec Mladoňovice v roce 2000 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.[12] Obec Mladoňovice v roce 2001 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění bílá stuha, tj. ocenění za činnost mládeže.[12] Obec Mladoňovice v roce 2002 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.[12] Obec Mladoňovice v roce 2004 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění hnědý diplom, tj. diplom za vzorné vedení kroniky+modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.[12] Obec Mladoňovice v roce 2006 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[12]

Politika

Od roku 1990 do konce roku 2019 byl starostou Jan Chloupek, od 1. ledna 2020 je starostou jeho syn Jan Chloupek. Bývalý starosta zůstává v obci knihovníkem.[13]

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Mladoňovice
2006[14]2010[15]2013[16]2017[17]2021[18]
1.KDU-ČSL (34.73 %)ČSSD (24.1 %)KDU-ČSL (28.34 %)ANO (29.34 %)SPOLU (38.38 %)
2.ČSSD (23.68 %)KDU-ČSL (21.02 %)KSČM (17.64 %)KDU-ČSL (20.1 %)ANO (26.26 %)
3.ODS (17.36 %)TOP 09 (13.33 %)ČSSD (16.04 %)STAN (11.41 %)Piráti+STAN (9.09 %)
účast64.63 % (190 z 294)62.30 % (195 z 313)58.75 % (188 z 320)56.92 % (185 z 325)62.78 % (199 z 317)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Mladoňovice
2008[19]2012[20]2016[21]2020[22]
1.ČSSD (40.9 %)STO (39.69 %)ANO 2011 (23.27 %)ODS+STO (23.42 %)
2.KDU-ČSL (27.27 %)KDU-ČSL (18.32 %)KDU-ČSL (22.41 %)ANO (18.91 %)
3.ODS (13.63 %)ČSSD (16.79 %)STO (14.65 %)KDU-ČSL (18.01 %)
účast42.58 % (132 z 310)43.31 % (136 z 314)36.28 % (119 z 328)35.02 % (111 z 317)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (60 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (36 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (32 hlasů). Volební účast byla 63.78 %, tj. 199 ze 312 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (116 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (77 hlasů). Volební účast byla 62.87 %, tj. 193 ze 307 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (71 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (63 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (39 hlasů). Volební účast byla 65.43 %, tj. 212 ze 324 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (113 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (94 hlasů). Volební účast byla 64.89 %, tj. 207 ze 319 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadila Danuše Nerudová (65 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (63 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (56 hlasů). Volební účast byla 72.33 %, tj. 217 ze 300 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (129 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (84 hlasů). Volební účast byla 70.86 %, tj. 213 ze 302 oprávněných voličů.[25]

Pamětihodnosti

  • Archeologická naleziště (Sedliště, U Gotharda a Turecký kopec)[26]
  • Pozůstatky středověké tvrze
  • Zvonička v osadě Tři Koroptve
  • Stará lípa na rozcestí u osady Tři Koroptve
  • Pomník padlých v první světové válce v osadě Dobrá Voda
  • Pamětní deska Petra Mladoně v Mladoňovicích odhalená roku 1990[7]
  • Expozice Petra Mladoně

Osobnosti

  • Marie Balíková (* 1933), lékařka
  • Antonín Chloupek (1884–?), poslanec
  • Lubomír Kabelka (* 1933), novinář
  • Josef Nekula (1905–1983), gynekolog
  • Petr z Mladoňovic (okolo 1390 – 1451), spisovatel a kazatel

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 25. Dostupné online.
  5. ↑ a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 766–770. 
  6. ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 720–725. 
  7. ↑ a b CHLOUPEK, Jan. Historie [online]. Mladoňovice: Obec Mladoňovice, 2009-11-26 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ CHLOUPEK, Jan. Obecní symboly [online]. Mladoňovice: Obec Mladoňovice, 2009-12-22 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ MAHEL, Luděk. Mladoňovice si připomínají 700 let od první písemné zmínky o obci. trebicsky.denik.cz. 2019-06-19. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. 
  10. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 185. 
  11. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  12. ↑ a b c d e Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  13. ↑ MAHEL, Luděk. Třicet let byl starostou Mladoňovic. Nyní Jan Chloupek předal žezlo synovi. Třebíčský deník. 2020-01-16. Dostupné online [cit. 2020-02-24]. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  26. ↑ CHLOUPEK, Jan. Památky [online]. Mladoňovice: Obec Mladoňovice, 2009-12-22 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Center of Mladoňovice, Třebíč District.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Centrum Mladoňovic, okr. Třebíč.