Mladovožická pahorkatina

Mladovožická pahorkatina
Nejvyšší bod	638 m n. m. (Velký Blaník[1])
Rozloha	739,27[1] km²
Střední výška	459[1] m n. m.
Nadřazená jednotka	Vlašimská pahorkatina
Podřazené jednotky	Jankovská pahorkatina Blanická brázda Kácovská pahorkatina Načeradská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Povodí	Sázava, Lužnice
Souřadnice	49°38′48″ s. š., 14°52′24″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IIA-2A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mladovožická pahorkatina je geomorfologický podcelek v celku Vlašimská pahorkatina, který je součástí podsoustavy Středočeská pahorkatina. Nejvyšším bodem pahorkatiny je Velký Blaník (638 m n. m.). Nejnižší místo u Sázavy dosahuje 295 m n. m. Území o rozloze 739 km² se rozprostírá podél dolního toku Blanice, od Sudoměřic u Tábora na jihu až k Sázavě na severu. Ve středu oblasti se nachází město Vlašim. Osu podcelku, jehož podloží budují horniny moldanubika (pararuly, ortoruly a migmatity), vytváří blanická brázda. V Mladovožické pahorkatině se nachází CHKO Blaník.

Členění na okrsky

• Jankovská pahorkatina
• Blanická brázda
• Kácovská pahorkatina
• Načeradská pahorkatina

Charakteristika okrsků

Jankovská pahorkatina

Jankovská pahorkatina se nachází v jihozápadní části podcelku. Severojižně orientovaný okrsek kopíruje úpatí zlomového svahu na okraji výše položené Votické vrchoviny. Zvlněný terén pahorkatiny zaujímá výšku okolo 500 m n. m. Široká údolí se zde střídají nejen s plošinami holoroviny a pedimenty, ale také s výraznějšími prvky reliéfu, jako jsou krátké strukturní hřbety, suky a odlehlíky.^[2]

Jankovská pahorkatina je dále členěna na podokrsky:^[3]

• Popovická pahorkatina (kóta 586,5 m n. m.)
• Jiřetická pahorkatina (kóta 575 m n. m.)
• Chotovinská pahorkatina (Chocholouš 623,3)

Blanická brázda

Blanická brázda se rozprostírá podél toku Blanice, přibližně mezi Mladou Vožicí a Vlašimí. Okrsek odpovídá poloze geologické jednotky blanická brázda, která představuje výrazný zlomový systém pokračující přes jižní Čechy až do Rakouska. Průběh blanické brázdy doprovází zrudnění.^[4] Bylo zde dobýváno například zlato (PP Roudný) či stříbro (u Ratibořských hor).^[2] Blanická brázda se dále člení na podokrsky:^[3]

• Velišská pahorkatina (Hříva 519,2 m n. m.)
• Šebířovská pahorkatina (kóta 510 m n. m.)

Kácovská pahorkatina

Kácovská pahorkatina, nacházející se v severní části Mladovožické pahorkatiny, má obdobný charakter jako okrsek Blanická brázda. Územím protéká Blanice, Sázava a jejich přítoky, takže se zde výrazně uplatňuje fluviální eroze. Meandry Sázavy jsou dokonale zaklesnuty. V údolí řeky se nacházejí pedimenty a místy i akumulační říční terasy.^[2]

Kácovská pahorkatina je dále členěna na podokrsky:^[3]

• Ratajská pahorkatina (Klásek 502,8 m n. m.)
• Libežská vrchovina (Kostelík 534 m n. m.)
• Kondracká pahorkatina (Na dílech 534,9 m n. m.)
• Sedmpanská pahorkatina (kóta 454,3 m n. m.)

Načeradská pahorkatina

Načeradská pahorkatina, zahrnující hrásť Malého a Velkého Blaníku, představuje nejvyšší část Mladovožické pahorkatiny. Na jihovýchodě je omezena zlomovým svahem, Načeradským srázem. V okrsku se nachází četné kryogenní tvary.

Načeradská pahorkatina se dále člení na podokrsky:^[3]

• Keblovská pahorkatina (Javornická hůra 583,1 m n. m.)
• Louňovická vrchovina (Velký Blaník 634,8 m n. m.)
• Bělečská pahorkatina (Pravětický vrch 597,9 m n. m.)

Odkazy

Reference

Literatura

• BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. OCLC 1001471218 (česky, anglicky) 
• BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0.