Mlhovina Eskymák
| Mlhovina Eskymák | |
 Mlhovina Eskymák na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Autor: Andrew Fruchter (ST ScI)/NASA/ESA/ERO Team. | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
|---|---|
| Typ | planetární mlhovina |
| Objevitel | William Herschel[1] |
| Datum objevu | 17. leden 1787[1] |
| Rektascenze | 07h 29m 10,8s[2] |
| Deklinace | +20°54′42,5″[2] |
| Souhvězdí | Blíženci (lat. Gem) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 9,1[3] |
| Úhlová velikost | 47" × 43"[3] |
| Vzdálenost | 4 100[2] ly |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 2392 |
| 2MASS | 2MASS J07291076+2054424 |
| IRAS | IRAS 07262+2100 a IRAS F07262+2100 |
| Jiná označení | NGC 2392, PK197+17.1,[3] Caldwell 39 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mlhovina Eskymák (také známá jako NGC 2392 nebo Caldwell 39) je planetární mlhovina ležící v souhvězdí Blíženců, vzdálená přibližně 4 100 světelných let od Slunce. Mlhovinu objevil 17. ledna 1787 William Herschel.[1]
Pozorování
Mlhovina je viditelná i malými amatérskými astronomickými dalekohledy, ve kterých vypadá jako jasný kotouček bez podrobností. Dalekohledy větších rozměrů ji ukážou jako objekt podobný hlavě osoby, která je skrytá v kapuci bundy, díky čemuž mlhovina získala svou přezdívku. Na obloze se nachází v jihovýchodní části souhvězdí, 2,5° jihovýchodně od hvězdy δ Geminorum (Wasat) s magnitudou 3,5.
Mlhovinu je výhodné pozorovat ze severní polokoule, i když je díky její poloze blízko k ekliptice bez potíží viditelná ze všech obydlených oblastí jižní polokoule, kde se ovšem nachází poněkud nízko nad obzorem.[4] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od prosince do května.
Historie pozorování
Mlhovinu objevil William Herschel v roce 1787 a popsal ji jako hvězdu 9. magnitudy, kterou obklopuje mlhovina.[5] Na fotografii z Hubbleova vesmírného dalekohledu z roku 2000 jsou zobrazena plynová mračna s tak složitou stavbou, že dosud nebyla plně pochopena.[6]
Vlastnosti
Mlhovina Eskymák je planetární mlhovina s bipolárním vzhledem[7] a je tvořena dvěma obálkami.[8] Je obklopena plynem, který před 10 000 let tvořil vnější vrstvy hvězdy podobné Slunci. Vlákna viditelná uvnitř jsou způsobena silným větrem částic pocházejících z hvězdy uprostřed mlhoviny. Vnější obálka obsahuje zvláštní oranžová vlákna s délkou kolem jednoho světelného roku.
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nebulosa Eschimese na italské Wikipedii.
- ↑ a b c SEDS NGC Catalog Online: Results for NGC 2392 [online]. [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 2392 [online]. [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c The NGC/IC Project: Results for NGC 2392 [online]. [cit. 2016-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky)
- ↑ Deklinace 21° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 69° od severního nebeského pólu. Severně od 69° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 69° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
- ↑ The Scientific Papers of Sir William Herschel by J. L. E. Dreyer, Royal Society, London 1912
- ↑ Mlhovina Eskymák z Hubblea [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. (česky)
- ↑ O'dell, C. R.; Balick, B.; Hajian, A. R., et al. Knots in Planetary Nebulae. Winds, Bubbles, and Explosions: a conference to honor John Dyson, Pátzcuaro, Michoacán, México, September 9-13, 2002 (Eds. S. J. Arthur & W. J. Henney) Revista Mexicana de Astronomía y Astrofísica (Serie de Conferencias) (http://www.astroscu.unam.mx/~rmaa/) [online]. Leden 2003 [cit. 2016-08-24]. Roč. 15, s. 29–33. Dostupné online. Bibcode:2003RMxAC..15...29O. (anglicky)
- ↑ Guerrero, M. A.; Chu, Y.-H.; Gruendl, R. A., et al. XMM-Newton detection of hot gas in the Eskimo Nebula: Shocked stellar wind or collimated outflows?. Astronomy and Astrophysics [online]. Leden 2005 [cit. 2016-08-24]. Roč. 430, s. L69–L72. Dostupné online. DOI:10.1051/0004-6361:200400131. Bibcode:2005A&A...430L..69G. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mlhovina Eskymák ve Wikimedia Commons - Simbad – NGC 2392
Média použitá na této stránce
Eskimo nebula (NGC 2392). In its first glimpse of the heavens following the successful December 1999 servicing mission, NASA's Hubble Space Telescope captured a majestic view of a planetary nebula, the glowing remains of a dying, Sun-like star. This stellar relic, first spied by William Herschel in 1787, is nicknamed the "Eskimo" Nebula (NGC 2392) because, when viewed through ground-based telescopes, it resembles a face surrounded by a fur parka.
In this Hubble telescope image, the "parka" is really a disk of material embellished with a ring of comet-shaped objects, with their tails streaming away from the central, dying star. The Eskimo's "face" also contains some fascinating details. Although this bright central region resembles a ball of twine, it is, in reality, a bubble of material being blown into space by the central star's intense "wind" of high-speed material.
In this photo, one bubble lies in front of the other, obscuring part of the second lobe. Scientists believe that a ring of dense material around the star's equator, ejected during its red giant phase, created the nebula's shape. The bubbles are not smooth like balloons but have filaments of denser matter. Each bubble is about 1 light-year long and about half a light-year wide.
Scientists are still puzzled about the origin of the comet-shaped features in the "parka." One possible explanation is that these objects formed from a collision of slow-and fast-moving gases.
The Eskimo Nebula is more than 2,870 light-years from Earth in the constellation Gemini. The picture was taken Jan. 10 and 11, 2000, with the Wide Field and Planetary Camera 2. The nebula's glowing gases produce the colors in this image: nitrogen (red), hydrogen (green), oxygen (blue), and helium (violet).