Mnacakan Iskandarjan

Mnacakan Iskandarjan
Osobní informace
Rodné jménoՄնացական Իսկանդարյան
Мнацакан Искандарян
Datum narození17. května 1967 (56 let)
Místo narozeníLeninakan Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
StátSovětský svaz
Arménie
Rusko
Sportovní informace
KlubGjumri
SKA Jerevan (vrch.)
CSKA Moskva (vrch.)
RWG Mömbris-Königshofen (budlg)
KSV 07 Witten (budlg)
TrenéřiKorjun Movsesjan (osob.)
Kategoriestřední váha
Zápasnický stylzápas řecko-římský
Účast na LOH1992, 1996
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
zlatoLOH 1992řecko-římský do 74 kg
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském
zlatoMS 1990velterová váha
zlatoMS 1991velterová váha
zlatoMS 1994velterová váha
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském
zlatoME 1991velterová váha
zlatoME 1992velterová váha
stříbroME 1989lehká váha

Mnacakan Iskandarjan (* 15. května 1967 Leninakan) je bývalý sovětský a arménský zápasníkklasik, olympijský vítěz z roku 1992, který od roku 1994 reprezentoval Rusko.

Sportovní kariéra

Zápasení se věnoval od svých 11 let v rodném Gjumri (dříve Leninakan). Vrcholově se připravoval v armádní tréninkovém centru SKA v Jerevanu. Jeho osobním trenérem byl Korjun Movsesjan.[1] V sovětské mužské reprezentaci se prosazoval od konce osmdesátých let dvacátého století po boku Levona Džulfalakjana ve váze do 68 kg. Od roku 1990 startoval ve vyšší (velterové) váze do 74 kg. V roce 1992 byl vybrán do sjednoceného týmu postsovětských republik ke startu na olympijských hrách v Barceloně.[2] V základní skupině olympijského turnaje potvrdil roli favorita a bez většího zaváhání postoupil z prvního místa ve skupině do souboje o celkové první místo. Svého finálového soupeře Poláka Józefa Tracze porazil 6:3 na body a získal zlatou olympijskou medaili. Po olympijských hrách mu arménský sport nenabídl dobré podmínky pro přípravu, proto od roku 1994 startoval pod vlajkou Ruska. V roce 1996 uspěl v ruské olympijské nominaci pro start na olympijských hrách v Atlantě. Bez ztráty technického bodu prošel do pátého kola, kde po vyrovnaném boji prohrál s Kubáncem Filiberto Azcuyem těsně 4:5 na body a obsadil konečné 5. místo. Vzápětí ukončil sportovní kariéru. Věnuje se trenérské práci.

Výsledky

TurnajSovětský svazArménieRusko
1987198819891990199119921993199419951996
20212223242526272829
-68-74
Olympijské hry1.5.
Mistrovství světa1.1.?1.4.
Mistrovství Evropy?2.?1.1.?6.
MS nadějí1.

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.grb-22.narod.ru [online]. [cit. 2012-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-25. 
  2. Postsovětské republiky mimo pobaltských byly nuceny startovat pod sjednoceným týmem, protože jednotlivé národní olympijské výbory těchto zemí se v roce 1992 teprve utvářely. Mezinárodní olympijský výbor však v den startu olympiády povolil účastníkům startovat pod vlajkami svých zemí, resp. zemí kde se vrcholově připravovali. V případě zisku medaile byla vyvěšena vlajka jejich země a v případě vítězství hrála národní hymna.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of Hungary (1949-1956).svg
Flag of Hungary from 20 August 1949 to 12 November 1956.
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
German Olympic flag (1959-1968).svg
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Mnatsakan Iskandaryan 2012 Armenia stamp.jpg
Sport - Olympic Champions - Mnatsakan Iskandaryan