Mnichovská univerzita

Mnichovská univerzita
Logo
Historická pečeť univerzity
Datum založení	1472
Vedení
Předseda AS	Bernd Huber
Počty akademiků
Studentů celkem	52 418 (2023)
Další informace
Adresa	Hlavní budova Univerzity Ludwiga Maximiliána v Mnichově, Německo
Zeměpisné souřadnice	48°9′3″ s. š., 11°34′49″ v. d.
Členství	Spolek pro podporu německé výzkumné sítě, German Universities Excellence Initiative, ORCID, Německá konference rektorů, Všeobecný německý spolek univerzitního sportu, Asociace evropských univerzit, Informační služba Věda, Franko-německá univerzita, Národní infrastruktura pro výzkumná data a Liga evropských výzkumných univerzit
www.lmu.de
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mnichovská univerzita, plným názvem Ludwig-Maximilians-Universität München, zkráceně LMU, je veřejná a samosprávná univerzita, jedna z nejvýznamnějších v Německu. Založena byla roku 1472, dnes má 19 fakult, kde ve více než 150 oborech studuje přes 50 tisíc studentů. Učitelé a absolventi LMU získali celkem 34 Nobelových cen, v mezinárodních srovnáních se univerzita umísťuje kolem 50. místa na světě a na 1.–3. místě v Německu.

Univerzitu se čtyřmi fakultami založil roku 1472 bavorský hrabě Ludvík IX. v Ingolstadtu. V letech 1549–1773 byla vedena jezuity, koncem 18. století byla modernizována a roku 1800 ji pozdější král Maxmilián I. Josef Bavorský reformoval a přenesl do Landshutu. Konečně roku 1826 ji král Ludvík I. Bavorský přestěhoval do Mnichova. Univerzita tehdy měla téměř 1000 studentů a roku 1840 dostala novou budovu v Ludwigstrasse, severně od centra města.

V 19. století se univerzita rychle rozvíjela a v jejím profesorském sboru působila řada vynikajících učenců, například nositelé Nobelovy ceny, fyzikové Wilhelm Conrad Röntgen a Wilhelm Wien, chemik Richard Willstätter, dále matematik Arnold Sommerfeld nebo chirurg Ferdinand Sauerbruch a vystudovali zde i pozdější nobelisté Max Planck, Wolfgang Pauli nebo Werner Heisenberg.

Po roce 1933 ovládli univerzitu nacisté, vyhnali židovské profesory a studenti zde organizovali pálení nepřátelských knih. Roku 1943 byla odhalena protinacistická skupina Bílá růže a šest členů, v čele se sourozenci Schollovými bylo popraveno.

Po roce 1945 byly nejprve opraveny poničené budovy a od roku 1970 byla vybudována nová střediska pro medicínu v Grosshadern, veterinární medicínu v Oberschleissheimu a pro fyziku v Garchingu. V oblasti Grosshadern jihozápadně od města vzniklo velké centrum biologie, chemie a farmacie. Roku 2006 byla LMU vybrána v prvním kole tzv. Iniciativy pro excelenci spolkové vlády jako jedna z pěti vynikajících univerzit a získala velké prostředky pro další rozvoj.

Centrem univerzity zůstávají budovy při Ludwigstrasse, kde je úřad prezidenta, velká aula, společenskovědní obory a část matematiky. V sousedství je i ústřední knihovna. O něco severněji jsou budovy pedagogických, uměleckých a historických oborů, na jihozápad, v blízkosti Moderní pinakotéky jsou budovy matematiky a věd o Zemi. Na východním okraji Anglické zahrady je fakulta veterinárního lékařství, na západním okraji fakulta informatiky.

Na jihozápadě městského centra, v blízkosti Sendlinger Tor, jsou kliniky a budovy lékařské fakulty a další ústavy jsou různě po městě. Na jihozápadním okraji města vzniká velké centrum biologických a lékařských věd v Martinsried-Grosshadern, kam by se měly soustředit všechny medicínské ústavy. Veterinární obory se nově budujou v Oberschleissheimu a v Garchingu se LMU podílí na kampusu Technické univerzity, věnovaném experimentální fyzice.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mnichovská univerzita na Wikimedia Commons
• (anglicky) Stránky univerzity v angličtině Archivováno 10. 8. 2011 na Wayback Machine.
• (německy) uni-muenchen.de Oficiální stránky univerzity
• (německy) Portrét univerzity na uni.bavarian-universities.de