Mnichovský potok (přítok Pramenského potoka)

Mnichovský potok
Mnichovský potok v místě naučné stezky Siardův pramen
Mnichovský potok v místě naučné stezky Siardův pramen
Základní informace
Délka toku11,3 km
Plocha povodí22,2 km²
Průměrný průtok0,23 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-13-02-007
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Karlovarský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře, Teplá, Pramenský potok
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mnichovský potok je 11,3 km[1] dlouhý potok ve Slavkovském leseokrese ChebKarlovarském kraji. Plocha jeho povodí měří 22,2 km².[2]

Průběh toku

Celý tok Mnichovského potoka se nachází v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Pramení v nadmořské výšce 815 metrů na severovýchodním svahu vrchu Modrý kámen, východně od Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. Nejprve teče jihovýchodním směrem až k silnici z Pramenů do Mariánských Lázní, kde se otáčí k severovýchodu, později k východu. Od silnice č. 230 mezi Rájovem do Mnichovem pak již teče severním směrem. Přibližně 1,5 km severozápadně od Mnichova se vlévá do Pramenského potoka, jako jeho pravý a zároveň nejdelší přítok.[3][4]

Větší přítoky

  • pravé – Mlýnský potok

Vodní režim

Průměrný průtok u ústí činí 0,23 m³/s.[5]

Okolí potoka

V okolí Mnichovského potoka se nachází několik maloplošných chráněných území. Na horním toku obtéká potok Přírodní rezervaci Smraďoch s výrony oxidu uhličitéhosulfanu (sirovodíku). Na dolním toku se nad levým břehem zvedá svah s Přírodní rezervací Planý vrch, která je součástí hadcového komplexu Mnichovské hadce s hadcovými skalkami a opuštěnými lomy na hadec.[6] O těžbě hadce a jeho zpracování v okolí potoka informuje informační tabule „Mnichovské mlýny“ na naučné stezce Siardův pramen. Naučná stezka prochází v délce přibližně 1 km podél pravého břehu Mnichovského potoka. V těsné blízkosti potoka se na této stezce nachází slabě mineralizovaný Siardův pramen a legendami opředená ruina kaple sv. Siarda.[7]

Upolín evropský u břehu potoka
Oměj šalamounek u břehu potoka

Nedaleko soutoku s Pramenským potokem je v podmáčeném terénu několik jímacích vrtů, odkud se minerální vody od počátku 21. století přivádí potrubím do plnírny v nedalekém Mnichově. Zde se tato minerálka míchá s vodami z dalších vrtů obdobného složení, zejména s Grünskou kyselkou. Výsledná minerální voda s velmi vysokým obsahem hořčíku se expeduje pod obchodním názvem Magnesia.[8] Ještě než potok dorazí k těmto vrtům, rozkvétají počátkem června po jeho pravém břehu v silně zamokřené nivě bohaté porosty upolínu evropského (Trollius europaeus). U soutoku s Pramenským potokem se nachází jižní okraj Národní přírodní rezervace Pluhův bor s typickou vegetací hadcových rostlin, zejména bohatým výskytem endemické rostliny rožce kuřičkolistého (Cerastium alsinifolium).[6]

Na Mnichovském potoce bylo v minulosti vybudováno několik mlýnů. Nedaleko silnice z Mariánských Lázní do Mnichova stávaly Schöpplův mlýn, Porklův mlýn[pozn. 1] a mlýn, kterému se říká Mnichovský. Západně od Mnichova se nacházel Steegův mlýn, který však brzy zanikl. Zachoval se však menší vyrovnávací rybník, který byl v meziválečné době využíván ke koupání a nazýván Steegovo koupalištěm. Po roce 1937 zde vznikly místní mnichovské lázně. Ty ovšem brzy zanikly. O mlýnech není mnoho informací, přesto nějaké informace existují, například první zmínka o Schöpplovo mlýnu z roku 1557, kdy nechala obec Mnichov mlýn vystavět. Specifický účel měl Serpentinový mlýn, který stával nedaleko ruiny kaple sv. Siarda. Nebyl to mlýn v klasickém slova smyslu a byl zcela jedinečný. Jednalo se o velké kamenné stavení s vodním kolem a zařízením na broušení, leštění a vrtání hadce z lomů na Planém vrchu. Voda z Mnichovského potoka byla přiváděna na vodní kolo, které pohánělo veškerá zařízení. V kamenné budově s cihlovým patrem se nacházely čtyři velké brousící stroje, šest soustruhů, pila na kámen, velký vrták, holandský mlýnek a kovárna. Z opracovaného a vyleštěného hadce se vyráběly obruby lázeňských pramenů v Mariánských LázníchPramenech. Dne 9. září 1838 přijel čerstvě korunovaný rakouský císař Ferdinand V. společně s manželkou do Mariánských Lázní. Po zhlédnutí několika vzorků výrobků z hadce vyjádřil přání vidět jejich výrobu a následně navštívil zdejší brusírnu. Dělníci po této návštěvě vybrousili pro císařský pár korunu, žezlo, dvě květinové vázy, soudek a umývadlo. Ty pak poslali do Vídně jako dar. Výrobky z hadce, koruna a žezlo jsou umístěny ve dvorním muzeu ve Vídni. Z mlýna se zachovaly jen pozůstatky jeho základů.[9]

Fotogalerie

Odkazy

Poznámky

  1. Názvy mlýnů se v průběhu let měnily, převážně podle jména majitele. Současné názvy mlýnů jsou většinou uváděny podle jména posledního majitele.

Reference

  1. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 652) [online]. [cit. 2016-04-27]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2016-04-27]. S. 71. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. Zeměpisná mapa mapy.cz
  4. Základní charakteristiky Pramenského potoka a jeho povodí
  5. Míka Miroslav. Územní plán Mnichov - textová část OOP. Mariánské Lázně: Městský úřad Mariánské Lázně, 2014. 107 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-29. S. 75.  Archivováno 29. 4. 2016 na Wayback Machine.
  6. a b ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 530, 531, 535. 
  7. Siardova kaple a Siardův pramen na webu Slavkovský les
  8. JANOŠKA, Martin. Utajené skvosty Slavkovského lesa. idnes.cz [online]. 2015-10-09 [cit. 2016-04-28]. Dostupné online. 
  9. JAŠA, Luděk. Mlýny Slavkovského lesa. Sokolov: Fornica Graphics, 2011. ISBN 978-80-87194-28-7. S. 186–189, 204–208, 211–214, 234–235. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pramenský a Mnichovský potok - soutok (2).JPG
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Soutok Pramenského a Mnichovského potoka, Mnichov, okres Cheb
Oměj šalamounek v nivě Mnichovského potoka.jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Aconitum plicatum (oměj šalamounek), niva Mnichovského potoka u naučné stezky Siardův pramen, Slavkovský les, okres Cheb
Mnichovský potok (7).JPG
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Mnichovský potok (přítok Pramenského potoka, okres Cheb
Upolín evropský Slavkovský les (2).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Upolín evropský (Trollius europaeus), nedaleko Mnichova, Slavkovský les, okres Cheb
Mnichovský potok (2).JPG
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Mnichovský potok (přítok Pramenského potoka, okres Cheb
Mnichovský potok (4).JPG
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Mnichovský potok (přítok Pramenského potoka, okres Cheb
Siardův pramen (3).JPG
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Siardův pramen v nivě Mnichovského potoka, Mnichov, okres Cheb
Mnichovský potok niva (1).JPG
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Niva Mnichovského potoka, Mnichov, okres Cheb
Mnichovský potok nad Mnichovem.jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Mnichovský potok nad Mnichovem, Slavkovský les, okres Cheb,
Prameniště Mnichovského potoka (2).JPG
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Prameniště Mnichovského potoka na svahu vrchu Králův Kámen, Slavkovský les, okres Cheb