Mnislav Zelený

Ing. Mnislav Zelený
Narození3. srpna 1943 (80 let)
Praha
Povoláníetnolog, publicista
Funkcevelvyslanec (ČR; 1996–2001)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mnislav Zelený
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mnislav Zelený (* 3. srpna 1943 Praha) je český etnolog, spisovatel a publicista. Hlavním předmětem jeho zájmu jsou indiánské kmeny Latinské Ameriky, především Amazonie. Kromě kulturní antropologie ho zajímá též archeologie, historie a současné poměry v zemích Jižní Ameriky, kam podnikl řadu poznávacích i badatelských cest, při nichž pořídil i mnoho fotografií. Při svém pobytu mezi indiány v roce 1989 byl adoptován do kmene Jawalapiti a získal indiánské jméno Atapana (česky List zelené palmy), které používá jako součást jména i ve své publikační činnosti. V letech 1996–2001 byl velvyslancem České republiky v Kolumbii a Ekvádoru.

Životopis

Po studiu ekonomie na Vysoké škole zemědělské v Praze se v roce 1967 přihlásil na filozofickou fakultu Karlovy univerzity ke studiu etnografie, které dokončil v roce 1974. Již v tomto období strávil v zemích Latinské Ameriky delší dobu, a to nejen na soukromých cestách, expedicích a terénním výzkumem, ale také studiem etnografie na Universidad Nacional Mayor de San Marcos a Pontificia Universidad Católica v Limě (1973). V následujících letech byl publicistou na volné noze, po zákazu publikovat vystřídal různá zaměstnání, vypravil se znovu do Brazílie. Po roce 1989 krátce zkoušel i podnikat, v letech 1993–1996 pracoval u španělské společnosti Grupo Antolín. Mimoto byl externím spolupracovníkem Centra iberoamerických studií Karlovy Univerzity, kde přednášel bez nároku na honorář. Byl spoluzakladatelem a prvním prezidentem Latinskoamerické společnosti. V letech 1996–2001 působil jako velvyslanec ČR v Kolumbii a Ekvádoru.[1]

V roce 2003 založil nadaci Velká Amazonie na ochranu tamějších indiánů a deštných pralesů.[1][2] Píše knihy, články, blog, poskytuje rozhovory a přednáší. Vyjadřuje se i k problémům euroatlantické civilizace a ekologie. Do Jižní Ameriky se často alespoň na krátko vrací.[3][4]

Významnější cesty a pobyty mezi indiány

  • 1968–1969: první velká cesta přes západní Evropu až do Jižní a Střední Ameriky (Brazílie, Peru, Ekvádor, Panama, Kostarika, Honduras, Mexiko)
  • 1972: Ekvádor – geologicko-antropologická expedice Cotopaxi '72 (vedoucí), pobyt u indiánského kmene Kofánů
  • 1973: Peru – terénní výzkum u indiánského kmene Ece'jů
  • 1989: Brazílie – pobyt u indiánských kmenů Jawalapiti, Kamayurá a Terena
  • 2003 a dále: Venezuela – pomoc indiánům kmene Yek'wana a dalším; návraty na dříve navštívená místa v Brazílii a Peru [1][3]

Publikace

Encyklopedie

  • Indiánská encyklopedie. 1994
  • Malá encyklopedie šamanismu. 2007
  • Malá encyklopedie bohů a mýtů Jižní Ameriky. 2009

Ostatní

  • Duch s rozkvetlým penisem. 2004 (indiánské mýty)
  • Na cestě za snem. 2013
  • Veselé tropy Amazonie. 2016
  • Pokrokem k zániku. 2018 (výběr novinových článků a blogů z let 1969-2017)

Mnislav Zelený je též autorem hesel "Yawalapiti" a "Huarayo" v Encyclopaedia of World Cultures (New Haven 1994).[5]

Reference

  1. ↑ a b c ZELENÝ, Mnislav. Malá encyklopedie bohů a mýtů Jižní Ameriky. 1. vyd. Praha: Libri, 2009. 229 s. S. 225-229. ISBN 978-80-7277-398-5.
  2. ↑ Gran Amazonia - Úvod. granamazonia.picabotest.cz [online]. [cit. 2019-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. ↑ a b Atapana: Greta má pravdu, ale nezachrání nás. Šíbři už si rozdávají karty, běloši jsou zkázou Země - Info.cz. video.info.cz [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-19. 
  4. ↑ Etnograf Mnislav Atapana Zelený: Nejnádhernější jsou návraty na místa dávných pobytů. ZLÍN FILM FESTIVAL. www.zlinfest.cz [online]. [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ ZELENÝ, Mnislav. Veselé tropy Amazonie. Vydání první. Praha: Argo, 2016. S. 300. ISBN 978-80-257-1760-8

Externí odkazy