Mnoho světů v Jilemnici

MNOHO SVĚTŮ v Jilemnici
Rok založení2014
ZakladatelJakub Varvařovský
Petra Kalenská
LokaceJilemnice
ČeskoČesko Česko
Oficiální stránky
Oficiální stránky festivalu

Mnoho světů v Jilemnici je lidskoprávní filmový festival v obci Jilemnice v Libereckém kraji pořádaný stejnojmennou skupinou od roku 2014. Tradičně je pro tyto prostory využíváno Kino 70.

Historie

První lidskoprávní filmový festival se uskutečnil pod názvem Jeden svět v Jilemnici v roce 2014. Po relativním úspěch se uskutečnil i druhý, již značně vylepšený ročník, kdy se poprvé v logu objevil pro festival symbolický Kim Čong-Un. Akce se neustále vylepšuje, tradičně bývá k filmům občerstvení např. od Food Not Bombs či Anarchistické federace.

Od druhého ročníku také začal festival přitahovat lidi stejného smýšlení, zejména z místních mladých lidí. Během šestého ročníku bylo v kolektivu tolik lidí, že každý den festivalu mohl moderovat někdo jiný. I díky stále stoupajícímu počtu lidí mohla komunita začít podnikat další projekty (sbírky oblečení, dárků pro chudé děti[1], knihobudka, volební kalkulačka...). Na konci roku 2018 bylo rozhodnuto o přejmenování na Mnoho světů v Jilemnici, údajně kvůli větší tvůrčí volnosti.

V letech 2019 a 2020 byl festival a komunita kolem něj nominována na cenu Gratias Tibi.[2] V roce 2021 byl vybrán i mezi finalisty a následně získal zvláštní cenu za environmentální počin.[3]

Jednotlivé ročníky

1. ročník

První ročník festivalu se konal od 7. do 9. května 2014 pod názvem Jeden svět v Jilemnici, kdy s nápadem přenést filmy z festivalu Jeden svět do Jilemnice přišla Petra Kalenská a Jakub Varvařovský. 22. května pak proběhlo promítání filmu „FILM JAKO BRNO“ od Víta Klusáka.[4] Již tento rok vznikla tradice loga, severokorejského diktátora Kim Čong-Una. Během prvního ročníku se na dobrovolném vstupném vybralo tolik peněz, že se pořadatelé rozhodli dávat je každý rok na různé neziskové projekty. Tento rok byl výtěžek z dobrovolného vstupného předán panu Jonatánu Hudcovi, který organizoval péči o uprchlíky v Bělé. Už při prvním ročníku tedy vznikla myšlenky lidskoprávního festivalu s přesahem.[5] Promítané filmy:

  • Z popelnice do lednice
  • Říkejte mi Kuču
  • Nevěsta za 50 ovcí

2. ročník

Druhý ročník se konal na podzim roku 2015. V logu se opět objevil Kim Čong-Un sedící na režisérské židličce. [6] Byly promítány filmy:

  • Nový svět
  • Tři dary
  • Epicentrum
  • #Chicagogirl

3. ročník

Červen 2016. V logu je tentokrát Kim Čong-Un zobrazen jako raper spolu s Fidelem Castrem a Che Guevarou.[7] Byly promítány filmy:

  • Na stupních vítězů
  • Thule Tuvalu
  • Viva Cuba Libre: Rap is war

4. ročník

Byla zavedena tradice konání hlavního festivalu v dubnu. Přinesl několik rozšíření festivalu, například ochutnávku veganských jídel od Food Not Bombs či hlídání dětí přímo v budově kina díky mateřskému centru Rodinka. V logu se objevil ikonický Kim líbající se s Donaldem Trumpem.[8] Byly promítány filmy:

  • Úžasný Ázerbájdžán!
  • Syrská love story
  • Hooligan Sparrow

5. ročník

V únoru se uskutečnilo promítání bonusového filmu „Zeptejte se sexperta“. [9]Tento rok ovšem přinesl tři obrovské programové změny: promítané filmy měly jedno téma – v tomto případě byl festival o ženách. Také se poprvé pořádalo i podzimní promítání filmu „Město duchů“ a taktéž poprvé byly promítány čtyři filmy. Výtěžek šel na podporu projektu Magdala charity Praha, který pomáhá mj. obětem domácího násilí. V logu Kim líčící se před zrcadlem. [10][11] Byly promítány filmy:

  • Zeptejte se sexperta (bonusový film)
  • Dil Lejlá
  • Amiin profil
  • Sonita
  • Tichá inkvizice
  • Město duchů (podzim)

6. ročník

Beseda k filmu Čas Lesů (podzim 2019)

Šestý ročník prošel obměnou a poprvé byl pořádán pod jménem Mnoho světů v Jilemnici. Filmy a následné besedy na téma jídlo moderovali vždy dva různí lidé, povětšinou studenti místního gymnázia. Poslední den zde vystoupila hostka: PhDr. Věra Doušová, předsedkyně potravinové banky Praha. Výtěžek byl darován neziskové organizaci Rowing Together, která zřizuje lékařskou kliniku pro ženy a dívky v uprchlickém táboře v Řecku. Díky spolupráci s jilemnickou studentskou kavárnou Café Na Schodech se rozšířilo občerstvení. Jako každý rok také přijíždějí Food Not Bombs i Anarchistická federace. Na podzim promítán film Čas Lesů, pojednávající o ničení lesních kultur.[12] Byly promítány filmy:

7. ročník

Sedmý ročník se měl konat v dubnu 2020, avšak kvůli pandemii covidu-19 byl odložen na podzim. Festival byl naplánován na 21. až 24. října, avšak v souvislosti s druhou vlnou pandemie byl nahrazen. Kolektiv se tak rozhodl o sérii každotýdenních online rozhovorů se zajímavými osobnostmi lidskoprávního a kulturního prostředí. Rozhovory byly vysílány na facebooku festivalu a později sestříhány do podcastů.

Host/kaTémaDatum
Dalimil PetrilákSituace v uprchlických táborech24. říjen 2020
Anatol SvahilecSlam poetry a česká Wikipedie31. říjen 2020
Johana RůžkováDuální diagnóza7. listopad 2020
Lukáš HoudekHateFree Culture, Romové a situace v Ghaně14. listopad 2020
Markéta BoubínováDemonstrace v Polsku21. listopad 2020
Erika KubálkováPsychické zdraví studentů během lockdownu28. listopad 2020
MUDr. Petr Smejkal Ph.D.Budoucnost s covid-195. prosinec 2020
Jakub ŠvábJak fungují média?19. prosinec 2020

8. ročník

Osmý ročník festivalu se konal po dvouleté odmlce od 6. do 9. října 2021. Festival byl pořádán ve spolupráci s organizací Young Caritas. Hosty festivalu byl režisér Saša Dlouhý, podněsterská novinářka Larisa Calic či Kafiya Mahdi, somálská uprchlice a současná maďarská modelka.[13] Poslední den festivalu (v sobotu) byl uspořádán celodenní program s přednáškami. Na něm se podílely částečně organizace Člověk v Tísni a Extinction Rebellions. Festival byl zakončen Slam Poetry.[14][15] Promítané filmy byly:

  • Bohu žel
  • Easy Lessons
  • Zákon lásky
Přestavování knihobudky na Tyršově náměstí v Jilemnici

Další aktivity

Lidé okolo festivalu se zasazují o zlepšení komunitního života na Jilemnicku. Přestavěli např. starou telefonní budku na knihobudku, pořádají přednášky na místním gymnáziu (přednáška o kognitivních zkresleních, o právu na vodu).[16]) V bývalé studentské kavárně Café Na Schodech organizovali besedy s osobnostmi (Martin Selner, spisovatel věnující se lidem s poruchami autistického spektra,[17] Aneta Snopová, reportérka České televize[18]). Kolektiv taktéž podepsal Občanské provolání k 17. listopadu[19] či otevřený dopis pro zlepšení jilemnické knihovny.[20]

Od roku 2020 Mnoho světů pořádá letní workcamp v Jilemnici, zaměřený na pomoc přírodě.[21][22]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BOT, Krabice od. Mnoho světů v Jilemnici. Krabice od bot [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-28. 
  2. ↑ MNOHO SVĚTŮ v Jilemnici. GRATIASTIBI.CZ, cena za občanskou aktivitu mladých lidí, kteří pozitivně ovlivňují život ve společnosti. [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ Log into Facebook. Facebook [online]. [cit. 2021-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ FILM JAKO BRNO - pokračujeme v promítání dokumentů z festivalu "JEDEN SVĚT". www.facebook.com [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ JEDEN SVĚT v Jilemnici. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Jeden svět v Jilemnici 2015. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ Jeden svět v Jilemnici 2016. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jeden svět v Jilemnici No. 4. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ Promítání filmu "Zeptejte se sexperta". www.facebook.com [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ WWW.NASEPOJIZERI.CZ, Naše Pojizeří |. Tématem festivalu Jeden svět v Jilemnici jsou práva žen. www.nasepojizeri.cz [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ 5. ročník festivalu Jeden svět v Jilemnici: O Ženách. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  12. ↑ WWW.NASEPOJIZERI.CZ, Naše Pojizeří |. Filmový festival Mnoho světů opět obohatí Jilemnici. www.nasepojizeri.cz [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ Ve čtrnácti ji chtěli prodat o generaci staršímu ženichovi, dnes je Somálka Kafiya Mahdi úspěšnou modelkou. ČT24 [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ Přihlásit se k Facebooku. Facebook [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  15. ↑ Přihlásit se k Facebooku. Facebook [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  16. ↑ Gymnázium a SOŠ Jilemnice. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  17. ↑ Autismus je sexy" - beseda s Martinem Selnerem v Jilemnici. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  18. ↑ Beseda s Anetou Snopovou v kavárně Café Na schodech. Jilemnický zpravodaj [online]. Město Jilemnice, 30. 1.2019 [cit. 2020-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-19. 
  19. ↑ RED. Občanské provolání už podepsaly dva tisíce lidí - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2019-11-18 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. 
  20. ↑ Jilemnická knihovna. jilemnickaknihovna.cz [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  21. ↑ SCI Workcamp - CZ-INE 10.105 Nature and Community Life in Jile.... workcamps.sci.ngo [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ BRAUN, Jan. Pomoc krkonošské přírodě má obrovský smysl, říká dobrovolník. Krkonošský deník. 2020-08-16. Dostupné online [cit. 2020-09-02]. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
MNOHO SVĚTŮ v Jilemnici.jpg
Autor: Romanvysansky, Licence: CC BY-SA 4.0
Beseda k filmu Čas lesů
Jilemnice Knihobudka Mnoho svetu.jpg
Autor: Roman Vyšanský, Licence: CC BY-SA 4.0
Jilemnická skupina MNOHO SVĚTŮ v Jilemnici předělávající starou telefonní budku O2 na knihobudku.