Mořic Oranžský

Mořic Oranžský
Oranžský kníže, místodržící Spojených provincií nizozemských, hrabě nasavsko-dillenburský.
Portrét
Mořic Oranžský
Narození14. listopadu 1567
Dillenburg
Úmrtí23. dubna 1625 (ve věku 57 let)
Haag
PohřbenNieuwe Kerk
PředchůdceVilém I. Oranžský
NástupceFrederik Hendrik Oranžský
PotomciLudwig von Nassau-Beverweerd a William of Nassau
RodOranžští
DynastieOranžsko-nasavská
OtecVilém I. Oranžský
MatkaAnna Saská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mořic Oranžský (14. listopadu 1567 Dillenburg23. dubna 1625 Haag) byl oranžský kníže, místodržící Spojených provincií nizozemských a nasavsko-dillenburský hrabě.

Biografie

Mořic od Michiela Jansz. van Mierevelta

Mořic se narodil jako třetí syn (sedmé dítě) Viléma I. Oranžského (jeho nejstarší bratr Filip Vilém byl téměř 30 let ve Španělsku jako rukojmí a další starší bratr Mořic zemřel jako dvouleté dítě), a to z jeho druhého manželství s Annou Saskou. Jméno dostal po matčině otci, saském kurfiřtovi Mořici.

Byl vychováván v Dillenburgu u svého strýce Jana Nasavského. Spolu se svým bratrancem Vilémem Ludvíkem studoval v Heidelbergu a později se svým bratrem Filipem Vilémem v Leidenu, kde se setkal se Simonem Stevinem, vlámským matematikem a inženýrem. Studia mu hradily stavy Holandska a Zeelandu, neboť jeho otec upadl do finančních těžkostí, když v počátečních fázích nizozemského povstání pozbyl celého jmění.

Po zavraždění svého otce (1584) byl povolán do státní rady generálních stavů. Roku 1585 se stal místodržícím Holandska a Zeelandu, v roce 1590 také Utrechtu, Geldernu a Overijsselu. V roce 1587 byl jmenován hlavním velitelem nizozemské armády místo Roberta Dudleyho, hraběte Leicestera, který se poté vrátil do Anglie.

Kníže přeměnil povstání proti Španělům v úspěšnou válku. Studoval historii vojenství, strategii a taktiku, matematiku a astronomii a v přesvědčení, že je jedním z největších stratégů své doby spolu se svým bratrancem Vilémem Ludvíkem reorganizoval armádu. Vyvraceje názory Simona Stevina na teorii obléhání dobyl klíčové pevnosti a města Bredu (1590), Nijmegen (1591), Koevorden a Steenwijk (1592), Geertruidenberg (1593), Groningen (1594), Rheinbergen (1597). Roku 1600 porazil španělskou armádu v pozemní bitvě u Nieupoortu. V letech 16011604 bránil Ostende.

Od roku 1588 byl držitelem hodnosti generál admirál a tedy také velitelem nizozemského válečného loďstva. Jeho vítězství v jezdeckých bitvách u Turnhout (1597) a Nieuwpoort (1600) mu přinesla slávu po celé Evropě.

Mořic a Johan van Oldenbarnevelt

Mořic uvěznil významného nizozemského politika Johana van Oldenbarnevelta, když bylo napětí mezi nimi postupně narůstalo: přes Mořicovu radu a nedbaje jeho protestů se van Oldenbarnevelt rozhodl podepsat dvanáctileté příměří se Španělskem, které trvalo od roku 1609 do 1621. Vymáhání daní na udržování armády a válečného loďstva a průběh válečných operací byla další otázkou sporu. S náboženskými problémy mezi gomaristy (nizozemští kalvinisté) a arminianisty dosáhl spor mezi Van Oldenbarneveltem a Mořicem kulminačního bodu. Van Oldenbarnevelt byl uvězněn, odsouzen a 13. května 1619 přes mnohé prosby o milost sťat.

Konec vlády, smrt a odkaz

Mořic Oranžský na smrtelném loži.

Od roku 1618 až do své smrti byl Mořic neomezeným vládcem Nizozemska. Naléhal na svého mladšího bratra Frederika Hendrika, aby se kvůli zachování dynastie oženil (Mořic sám nikdy nebyl ženat, třebaže byl otcem nemanželských dětí s Margarethou Mechelenskou a Annou van de Kelder).

V roce 1621 válka znovu vzplanula a Španělé pod velením markýze Spinoly začali dosahovat značných úspěchů včetně dobytí Bredy, rezidence rodiny Nassau, v roce 1625. Mořic zemřel 23. dubna roku 1625, ještě když obléhání Bredy trvalo.

Mořic Oranžský byl velkým vojenským reformátorem. Měl vliv na úroveň nejen nizozemské armády, ale na celé západoevropské vojenské umění. Byl autorem tzv. nizozemské brigády, v jízdě zavedl tzv. karakolu, v letech 15971607 stanovil společně se svými bratry základní pravidla pro zacházení s mušketou.

Roku 1598 byl na jeho počest nizozemskou posádkou pojmenován ostrov Mauricius v Indickém oceánu a tento název přetrval až do dnešní doby.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Jan. Nasavsko-Dillenburský
 
 
Jan V. Nasavsko-Dillenburský
 
 
 
 
 
 
Marie Loon-Heinsberg
 
 
Vilém I. Nasavsko-Dillenburský
 
 
 
 
 
 
Jindřich III. Hesenský
 
 
Alžběta Hesensko-Marburská
 
 
 
 
 
 
Anna z Katzenelnbogenu
 
 
Vilém I. Oranžský
 
 
 
 
 
 
Jindřich IX. ze Stolbergu
 
 
Bodo VIII. Stolberg-Wernigerode
 
 
 
 
 
 
Matylda z Mansfeldu
 
 
Juliana ze Stolbergu
 
 
 
 
 
 
Filip I. z Eppsteinu
 
 
Anna Eppstein-Königstein
 
 
 
 
 
 
Louise de La Marck
 
'Mořic Oranžský'
 
 
 
 
 
Albrecht III. Saský
 
 
Jindřich IV. Saský
 
 
 
 
 
 
Zdenka Česká
 
 
Mořic Saský
 
 
 
 
 
 
Magnus II. Meklenburský
 
 
Kateřina Meklenburská
 
 
 
 
 
 
Žofie Pomořanská
 
 
Anna Saská
 
 
 
 
 
 
Vilém II. Hesenský
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Anna Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Anežka Hesenská
 
 
 
 
 
 
Jiří Saský
 
 
Kristýna Saská
 
 
 
 
 
 
Barbora Jagellonská
 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Stadhouder prins Maurits op zijn praalbed Rijksmuseum SK-A-446.jpeg
Maurits (1567-1625), prins van Oranje, op zijn praalbed, 1625. Het lichaam van de dode prins, ten halven lijve, liggend op een bed, op het hoofd een kanten muts.