Mořic Stanislav Anger

Mořic Stanislav Anger
Mořic Stanislav Anger (1885)
Základní informace
Narození	12. března 1844 Sušice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	2. srpna 1905 (ve věku 61 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánry	opera
Povolání	hudební skladatel, dirigent a houslista
Významná díla	Záletníci
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mořic Stanislav Anger (12. března 1844, Sušice^[1] – 2. srpna 1905, Praha^[2]) byl český dirigent a skladatel.

Narodil se 12. března 1844 v Sušici. Studoval na gymnáziu v Sušici, od roku 1856 reálku v Písku a později ve Vídni. V roce 1862 začal studovat na technice (tehdy Polytechnický ústav) v Praze. Studia však nedokončil a plně se věnoval hudbě.

Základy hudebního vzdělání získal již v Písku a ve Vídni. V Praze studoval housle u Josefa Řebíčka a skladbu u Josefa Bohuslava Foerstera. Stal se členem tzv. Komzákovy kapely, orchestru, který založil kapelník a skladatel Karel Komzák st. a který si v Praze získal tak znamenitou pověst, že se jako celek stal orchestrem Prozatímního divadla. V této kapele hrál vedle Angera i Antonín Dvořák, se kterým Anger v letech 1864–1865 společně bydlel na Senovážném náměstí.

Vedle činnosti houslisty v orchestru v Prozatímním divadle byla zahájena i jeho kariéra dirigenta. Nejprve převzal řízení frašek a operet, později (na doporučení Bedřicha Smetany) se stal dirigentem Švandovy divadelní společnosti v Plzni.

V letech 1870–1881 vystřídal několik angažmá u předních rakouských scén (Salcburk, Bad Ischl, vídeňská Komická opera, Olomouc, Štýrský Hradec). 1. května 1881 se stal druhým dirigentem Národního divadla v Praze. V této funkci setrval až do své smrti v roce 1905.

14. října 1883 dirigoval v pražském Rudolfinu světovou premiéru Dvořákova houslového koncertu v a moll.^[3]

V letech 1888 až 1901 byl kromě svých povinností v Národním divadle i ředitelem kůru v křížovnickém chrámu sv. Františka na Starém Městě. Odtud se datují i jeho četné chrámové skladby.

Zemřel roku 1905 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

• Viola (1872, nedokončena)
• Die Wächter der Moral (1879, v českém překladu uvedena v Prozatímním divadle jako Záletníci v roce 1882)

• Čertíci
• Hadrián

• Kouzelný fagot (1870)
• České posvícení (1884)
• Štědrovečerní sen (1886)

Z orchestrálních skladeb si zaslouží pozornost Pocta Bedřichu Smetanovi (1895). Kromě již zmíněných chrámových skladeb komponoval hudbu k činohrám a celou řadu písní a sborů.

• Zdeněk Nejedlý: Dějiny opery Národního divadla, Praha, 1949
• Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV Praha
• Vladimír Procházka a kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci: slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního, Praha, Academia, 1988
• Antonín Špelda: Slavní Plzeňské opery, Západočeské nakladatelství, 1986

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mořic Stanislav Anger na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mořic Stanislav Anger
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Anger, Moric Stanislav *1844