Mořská panna (film, 1939)

Mořská panna
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka86 minut
Žánrkomedie
NámětJosef Štolba
ScénářVáclav Wasserman, Jarmila Svatá
RežieVáclav Kubásek
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleJiřina Štěpničková
František Salzer
Jára Kohout
Vladimír Řepa
Bedřich Veverka
Anna Letenská
ProdukceZdarfilm
HudbaJosef Stelibský
KameraFerdinand Pečenka
ArchitektBohumil Heš
Výroba a distribuce
Premiéra1.12.1939
Mořská panna na FPČSFD
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mořská panna je česká veselohra – konverzační fraška, s podtitulkem „výlet z manželství“, natočená v roce 1939 v režii Václava Kubáska podle stejnojmenné divadelní hry Josefa Štolby.

Tvůrci

Postavy

Jiřina ŠtěpničkováKlára, dobrodružka
František SalzerRobert, dobrodruh, milenec Kláry
Bedřich Veverkastatkář Emanuel Hrdý
Anna LetenskáGábinka Hrdá, statkářova manželka
Jára KohoutJosef Sojka, obchodník
Vladimír ŘepaKarel Machač
Růžena Šlemrováruská „kněžna“ Witkonská
Gabriel Hartspolečník „kněžny“
Richard Strejkaspolečník „kněžny“
Míla Pačovápostarší světačka
František Paulmuž na pláži
Přemysl Pražskýdetektiv v herně
Bedřich Bozděchhotelový host
Josef Bělskýkožešník
Emanuel Hříballistonoš

Děj

Děj se odehrává v přepychovém přímořském lázeňském hotelu v Monte Carlu, kam přijeli na zdravotní dovolenou tři zámožní kamarádi. Jediný z nich, statkář Hrdý, je ženatý. Mácha je vdovcem a Sojka starým mládencem. Chtějí na chvilku zapomenout na maloměstské poměry a stát se světáky. Současně všichni tři věří, že v lázních zažijí nějaké dobrodružství, navštíví kasino, pláže a snad také prožijí nějaký flirt. V hotelu se seznámí s Klárou, obyčejnou mladou dívkou (hraje ji J. Štěpničková). Tu právě opustil její milenec, elegantní a zběhlý Robert (hraje jej F. Salzer), kterému věřila a nezištně jej milovala. Ve skutečnosti byl Robert dobrodruhem a podvodníkem, kterého Klára nyní již omrzela a který ji na závěr připravil o vše, co měla a pak jí ještě doporučil, dokud je mladá, aby si našla bohatého milence, který by ji vydržoval. Statkář Hrdý se do Kláry zamiluje. Robert však Hrdého přepadne a oloupí a ten se domnívá, že Klára byla jen volavkou.

Do hotelu má přijet také ruská kněžna, za tu však považují jinou dívku, která pak nemá odvahu přiznat pravdu. Hrdého manželka Gábina dostane náhle telegram, aby přijela do lázní, že ji muž potřebuje. Vydá se tedy z maloměsta do lázní, kde překvapí svou přítomností v hotelu svého muže i jeho dva kumpány.

Když všichni stojí po několika týdnech na nádraží, aby se vrátili již domů, v okolo projíždějícím vlaku se v okně objeví Klára, která také mizí z města. Na dotaz manželky – kdo to je – odpoví Hrdý, že to byla jen taková „mořská víla“. Život se pak všem z nich vrátí opět do maloměstských rozměrů.

Zajímavosti

  • Pod stejným názvem byl tentýž námět již v českém filmu zpracován v roce 1926 Josefem Medeotti – Boháčem [1]. V uvedeném zpracování se však děj odehrává na parníku.

Odkazy

Reference

  1. Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 18981930, Orbis, Praha, 1959, str. 215, foto 387

Literatura

  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 169, 255, foto 432

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“