Mošnice
| Mošnice | |
|---|---|
 Náves s křížem | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Snědovice |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°31′36″ s. š., 14°27′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 11 (2021)[1] |
| Katastrální území | Mošnice (2,3 km²) |
| PSČ | 411 08 |
| Počet domů | 6 (2021)[2] |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Mošnice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 159361 |
| Kód k. ú. | 759368 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mošnice (německy Maschnitz) je malá vesnice, část obce Snědovice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nachází se asi 5,5 kilometru severovýchodně od Snědovic a 10,5 kilometru od Štětí. Vesnice stojí v Dokeské pahorkatině. Domy jsou paprsčitě rozloženy kolem cest a dvou rybníků, které napájí potok Obrtka. Západní rybník se jmenuje Mošnice. Vesnicí vede hranice chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Mošnice je také název katastrálního území o rozloze 2,3 km².[3]
Název
Jméno Mošnice podle lingvistů mohlo vzniknout trojím způsobem: buď podle tvaru obce odvozením z podstatného jména mošna, nebo podle jména zakladatele Mošny[4] nebo odvozením od slova mech, podobně jako Třemošná.[5] V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Mossnyczye (1390), „na vsi… Mossniczy“ (1552), Mossnicze (1591, 1654), Maschnitz (1787 a 1833).[4]
Historie
První písemná zmínka o Mošnici pochází z roku 1390,[6] kdy vesnice náležela ke hradu Helfenburku. Společně s okolními vesnicemi (Nová Ves, Snědovice, Pavlice, Sukorady, Tuhaň, Velký Hubenov) ji roku 1575 od císaře Maxmiliána II. získal Jindřich Kurzbach z Trachenburka.[7]
Osídlení bylo v 19. století převážně německé, původně česká ves byla přejmenována na Mäschnitz a sousední osada Nová Ves na Neudörfl. V této době zde bylo postaveno několik velkých dvoupatrových usedlostí, s typickou dispozicí severočeského lidového domu, jehož půda sloužila k sušení chmele.[8]
V padesátých letech 20. století ve vsi nebylo jednotné zemědělské družstvo, zdejší statek byl připojen k Jednotnému zemědělskému družstvu Snědovice vzniklému roku 1958. Díky tomu nedošlo k demolicím a planýrování polí a dochovaly se téměř dvě desítky historických domů v původní parcelaci obce bez razantních novodobých úprav.[9]
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 207 | 199 | 157 | 163 | 139 | 138 | 143 | 62 | 34 | 24 | 5 | 2 | 3 | 4 | 11 |
| Domy | 28 | 29 | 31 | 31 | 29 | 28 | 27 | 18 | — | 6 | 4 | 3 | 4 | 8 | 6 |
| Tabulka obsahuje údaje části Nová Ves a počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Sukorady. | |||||||||||||||
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Mošnice byla samostatnou obcí, se kterým patřila nejprve do okresu Dubá, ale v roce 1950 v okrese Roudnice nad Labem. V letech 1961–1980 byla částí obce Sukorady v okrese Litoměřice. Od 1. ledna 1981 je částí obce Snědovice v okrese Litoměřice.[12]
Doprava
Ves nemá žádnou veřejnou dopravu, nejbližší autobusová zastávka je na hlavní silnici před vesnicí.
Pamětihodnosti
- Statek čp. 5 U Horkých: Hlavní devítiosá dvoupatrová budova je označena nad vchodem letopočtem založení 1847. V přízemí má dochované staré valené klenby a dlažby, místnosti v patře jsou plochostropé. Několik pokojů označených na ostění dveří původními smaltovanými štítky sloužilo k ubytování čeledi. Rozměrná půda byla původně určená k sušení chmele – stejně jako u dalších zdejších domů a v celé chmelařské oblasti.[13] Statek slouží jako penzion.[14]
- Památkově chráněná usedlost čp. 21 je roubený dům na kamenné podezdívce z 19. století.[15] Patří k ní zděná budova hospodářského stavení.[16]
- Památkově chráněný kříž na návsi u rybníka Obrtka: malba ukřižovaného Krista na plechu[17]
Sport
Ve vsi se nachází fotbalové hřiště, antukový tenisový kurt, hřiště pro pétanque a koupaliště.
Galerie
Kříž na návsi
Domy u rybníka
Roubený dům čp. 8 u rybníka
Hospodářské budovy statku čp. 5
Dům na rozcestí
Usedlost čp. 21
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-20.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Mošnice, Moschnitz, s. 140.
- ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Mošnice, s. 243.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 388, 399.
- ↑ BENEŠ, František; OTAKAR, Jan. Helfenburk v Litoměřicku. Památky archeologické a místopisné. 1875 =, roč. 10, s. 239–248.
- ↑ MENCL, Václav, 1980. Lidová architektura v Československu. Praha: Academia. 630 s.
- ↑ Bílek a Benda 2010, s. 8.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 300.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 347. Dostupné online.
- ↑ Mencl 1980, s. 120.
- ↑ Kontakt [online]. Statek U Horkých [cit. 2021-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-09-05.
- ↑ Usedlost [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Hospodářský objekt [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Kříž [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-09-06]. Dostupné online.
Literatura
- BÍLEK, Miloš; BENDA, Libor, 2010. Štětsko, historie a současnost. Štětí: Město Štětí. 199 s. ISBN 978-80-254-9887-3. S. 8, 12, 150, 152–153.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mošnice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Mošnice na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Mošnice, statek čp. 5 hlavní budova
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Mošnice, pohled z návsi na domy u rybníka
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Mošnice - náves s křížem a stoletým jírovec maďal 1
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Mošnice, statek čp. 5, hospodářské budovy