Moštěnka

Moštěnka
Moštěnka v obci Žalkovice
Moštěnka v obci Žalkovice
Základní informace
Délka toku45,6 km
Plocha povodí354,6[1] km²
Průměrný průtok1,23 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí4-12-02-072
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Zlínský kraj - Osíčko, Vítonice), (Olomoucký kraj - Žákovice, Radkova Lhota, Radkovy, Dřevohostice, Turovice, Domaželice, Čechy, Prusy, Beňov, Horní Moštěnice, Říkovice, Žalkovice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moštěnka je levostranný přítok řeky Moravy, který protéká Olomouckým a Zlínským krajem v České republice. Říčka je 45,6 km dlouhá. Plocha jejího povodí měří 354,6 km².

Pojmenování

Na dolním toku v oblasti Hané byla Moštěnka označována též jako Stvola, tedy názvem jednoho z druhů vrby. Od Dřevohostic k Býškovicím byla známa jako Býškovica, v pozdější době byla řeka od Dřevohostic k Žákovicích nazývána Blazický a dál proti proudu Žákovický potok. Od pramene k Žákovicím se užíval i název Mařatka a u Horního Újezdu byla říčka známa jako Černý potok. Jméno Moštěnka je u dolního toku zaznamenáno již na listech prvního vojenského mapování v 60. letech 18. století. Tento název pro celý tok řeky od soutoku s Bystřičkou v Dřevohosticích užívá i holešovské hejtmanství v roce 1880.[2]

Průběh toku

Pramení východně od města Bystřice pod Hostýnem na západním úbočí Kelčského Javorníku (864 m), který je nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů, v nadmořské výšce 784,7 m. V Dřevohosticích se do ní vlévá říčka Bystřička a v Domaželicích Šišemka. Poté se stáčí na jih. Před Kroměříží se stéká s Malou Bečvou, a poté se vlévá do Moravy v nadmořské výšce 189,3 m.

Větší přítoky

  • levé – Blazický potok, Bystřička, Kozrálka, Dobrčický potok, Rumza
  • pravé – Býškovický potok, Dolnonětčický potok, Šišemka, Podolský potok, Tučínský potok, Malá Bečva

Vodní režim

Průměrný průtok u ústí činí 1,23 m³/s.

Mlýny

Vávrův mlýn nacházející se u mlýnského náhonu ve Vlkoši
  • Pospíšilův mlýn – Vítonice čp. 71
  • Žákovický, Pospíšilův mlýn – Žákovice čp. 45
  • Hradilův mlýn – Žákovice čp. 89
  • mlýn v Radkově Lhotě – Radkova Lhota čp. 6
  • Radkovský, Nedbalův mlýn – Radkovy čp. 32
  • Turovský mlýn – Turovice čp. 36
  • Jemelíkův mlýn – Čechy čp. 48
  • Mlýn v Prusech – Prusy čp. 6
  • Beňovský mlýn
  • Štulbach – Horní Moštěnice Dr. A. Stojana 648/82
  • Vávrův mlýn – Vlkoš čp. 22, okres Přerov, kulturní památka
  • Kanovský, mlýn Polňák – Kanovsko čp. 30/36
  • Kyselovický, Seibertův mlýn – Kyselovice čp. 3, okres Kroměříž
  • Břestský mlýn – Břest čp. 22, okres Kroměříž

Záplavy a regulace

Povodí Moštěnky bylo v minulosti mnohokrát citelně zasaženo povodněmi. Zaznamenány byly především ničivé záplavy v letech 1593, 1750, 1792, 1813, 1858, 1893 a 1897. Aby se předešlo ničivým katastrofám, došlo na počátku 20. století k regulaci jejího toku. Nejvíce se o tehdejší úpravu koryta zasloužil kroměřížský starosta a poslanec moravského zemského sněmu Vojtěch Kulp, který pro tento účel založil i místní Vodní družstvo.[3]

Přesto se však Moštěnka dál vylévá ze svých břehů. Připomínány jsou povodňové vlny v letech 1904, 1910, 1911, 1913, 1926, 1938, 1939, 1940 a 1947.[2] Nejhorší povodně však zasáhly celé povodí Moravy během záplav v roce 1997.

Mikroregion Moštěnka

Obce, kolem kterých říčka protéká, se sdružují do tzv. Mikroregionu Moštěnka. Celkem je v mikroregionu 22 obcí: Beňov, Bezuchov, Bochoř, Čechy, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Horní Moštěnice, Křtomil, Líšná, Lipová, Nahošovice, Podolí, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Říkovice, Stará Ves, Turovice, Věžky, Vlkoš a Želatovice. Obce vyvíjí tuto společnou aktivitu především kvůli turistickému ruchu.

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. plocha povodí dle ČHMÚ činí 351,4 km²
  2. a b POSPÍŠIL, Arnošt. Mlýny a mlynáři ve staletích na povodí vodních toků Moštěnky, Juhyně, Bystřičky, Rusavy, Mojeny, Dřevnice. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 80-239-0991-6. S. 30. 
  3. MALÍŘ, Jiří. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861 - 1918. 1. vydání. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 887. 

Literatura

  • POSPÍŠIL, Arnošt. Mlýny a mlynáři ve staletích na povodí vodních toků Moštěnky, Juhyně, Bystřičky, Rusavy, Mojeny, Dřevnice. [s.l.]: [s.n.], 2003. 132 s. ISBN 80-239-0991-6. Kapitola Povodí Moštěnky a její přítoky, s. 29–31. 
  • ŠINDELÁŘOVÁ, Irena. Tepny krajiny : putování podél řek za památkami, přírodou a lidmi Olomouckého kraje. Olomouc: Poznání, 2007. 259 s. ISBN 978-80-86606-60-6. Kapitola Moštěnka, s. 188–197. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dřevohostice, most.JPG
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Dřevohostice, okres Přerov, Česká republika.
Horní Moštěnice, Moštěnka 2.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Horní Moštěnice, okres Přerov, Česká republika.
Čechy (PR), Moštěnka.JPG
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Čechy (okres Přerov), okres Přerov, Česká republika.
Vlkoš (PR), mlýn.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Dřevohostice, Moštěnka.JPG
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Dřevohostice, okres Přerov, Česká republika.
Moštěnka v Říkovicích.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Říkovice, okres Přerov, Česká republika.
Moštěnka v Žalkovicích.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Moštěnka v Žalkovicích, okres Kroměříž.