Mochovská
| |||
|---|---|---|---|
 Východní část ulice Mochovská | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Obvod | Praha 9 | ||
| Městská část | Praha 14 | ||
| Čtvrť | Hloubětín | ||
| Poloha | 50°6′25,8″ s. š., 14°32′14,81″ v. d. | ||
| Začíná na | ulice Kbelská | ||
| Končí na | ulice Zelenečská | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | 1925 | ||
| Pojmenováno po | Mochov | ||
| Starší názvy | 1940–1945 německy: Mochower Straße | ||
| Další údaje | |||
| Délka | cca 815 metrů | ||
| Počet adres | 43[1] | ||
| PSČ | 198 00 | ||
| Kód ulice | 456535 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Mochovská je ulice v Hloubětíně na Praze 14, která spojuje ulici Kbelskou a Zelenečskou. Směrem od západu do ní postupně ústí ulice V Novém Hloubětíně, Milovická, V Humenci, následně ji protíná ulice Pod Turnovskou tratí, dále do ní ústí Nehvizdská a Zámečnická. Má přibližný západovýchodní průběh a je paralelní s hlavní jižní hloubětínskou tepnou – ulicí Poděbradskou.
Historie a názvy
Nazvána je podle středočeské obce Mochov v okrese Praha-východ, kterou proslavila továrna na výrobu mrazené zeleniny a ovoce. Základy ulice existovaly nejpozději kolem roku 1910.[2] Ulice však oficiálně vznikla a byla pojmenována v roce 1925, nejstarší část je západní, směrem na východ byla prodloužena v roce 1962 během výstavby sídliště Hloubětín.[3][4] V době nacistické okupace v letech 1940–1945 se německy nazývala Mochower Straße.[5]
Zástavba
V nejstarší západní části jsou rodinné domy se zahradami. Severní strana mezi ulicemi V Novém Hloubětíně a V Humenci má parkovou úpravu (bývalé náměstí V Novém Hloubětíně), nachází se tam pomník obětem 2. světové války a za ním dětské hřiště. Východní část je součástí sídliště Hloubětín s až šestipodlažními domy, u ústí ulice Zámečnická je parkoviště. Ulice je v celém profilu jednosměrná.
Budovy a instituce
- Základní škola Tolerance, Mochovská 570/41 s velkým víceúčelovým hřištěm, které bylo rekonstruováno v říjnu 2016. Původně se instituce nazývala Speciální školy Mochovská a na této adrese sídlí od roku 1982. Školní komplex se skládá ze dvou pavilonů, školní jídelny a tělocvičny.[6]
- Školka Maya, Mochovská 681/23a, v provozu od 2015.[7]
- Budova, Mochovská 569/43, zde bývaly jesle.
Odkazy
Reference
- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2018-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-09.
- ↑ Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. S. 77.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 465.
- ↑ ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 209.
- ↑ JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 271.
- ↑ ZŠ Tolerance [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Školka Maya Hloubětín [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online.
Literatura
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 465.
- ŠMÍD, Jaroslav, a kol. Praha 14 v zrcadle času. Praha: Městský úřad Městské části Praha 14, 1998. ISBN 80-238-3204-2. S. 194.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mochovská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
The Elementary School Tolerance, Mochovská Street, Prague 14 - Hloubětín