Mocniny metru
Druhá mocnina a všechny vyšší mocniny jednotky metr jsou odvozené jednotky SI, které jsou používány zejména pro určování využití prostoru určitým materiálem a v mechanice pro popis momentů.
Metr čtvereční

Metr čtvereční, též metr čtverečný, je jednotka obsahu v SI. Je to plocha čtverce se stranou dlouhou 1 metr.
Značka jednotky: m²
Metr krychlový

Metr krychlový (také metr kubický, hovorově často kubík) je jednotka objemu, značená m³, patřící do soustavy SI jako odvozená jednotka. Jeden metr krychlový je objem krychle s délkou hrany 1 metr. Rovná se objemu 1000 litrů.
Porovnání některých řádově blízkých objemů
0,1 m³ je rovno 3,53 krychlové stopy.
1 m³ je roven:
Kilometr krychlový (km³) je objem krychle s délkou hrany 1 kilometr. Protože je objem krychle dán třetí mocninou její strany, platí:
- 1 km³ = 1 000 000 000 m³.
Metr na čtvrtou
Metr na čtvrtou (m⁴) je odvozená jednotka SI. Používá se hlavně pro popis kvadratických momentů ploch průřezů v mechanice – (druhého plošného momentu), který může být dán např. plošným integrálem , případně deviačního momentu setrvačnosti , který může být dán např. plošným integrálem . Často se vyjadřuje v dílčích hodnotách milimetr na čtvrtou (mm⁴), převod mezi jednotkami je 1 m⁴ = 1012 mm⁴.
V systému imperiálních jednotek se používá obdobná jednotka palec na čtvrtou (in⁴).
Metr na šestou
Metr na šestou (m6) je odvozená jednotka SI, která se používá hlavně pro popis výsečového momentu setrvačnosti (). Často se vyjadřuje i v dílčích hodnotách milimetr na šestou (mm6), převod mezi jednotkami je 1 m6 = 1018 mm6.
V systému imperiálních jednotek se používá obdobná jednotka palec na šestou (in6).
Související články
Jednotky plochy
Mechanika
- Moment setrvačnosti
- Deviační moment setrvačnosti
- Výsečový moment setrvačnosti
Média použitá na této stránce
Autor: Adrien Coffinet, dit SenseiAC, Licence: CC0
Un carré d'un mètre de côté, soit un mètre carré.