Moderní studio (divadlo)

Moderní studio
Chybí zde svobodný obrázek
StátČeskoČesko Česko
Další informace
AdresaPraha, Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Moderní studio, inscenace Romeo a Julie, 1929

Moderní studio, byla experimentální divadelní scéna, kterou vytvořil režisér Jiří Frejka začátkem roku 1929 po zániku divadla Dada[1].

Vznik divadla

Po zániku divadla Dada založil režisér Jiří Frejka novou divadelní scénu – Moderní studio, kam přešli spolu s ním někteří členové divadla Dada, včetně E. F. Buriana a Miloše Hlávky. Zahájení pravidelné činnosti studia proběhlo dne 10. února 1929 v pražské Umělecké besedě[2].

Zaměření divadla

V programu divadla, který vyšel v propagačním letáku "Živé divadlo" č. 1 dne 15. března 1929[3], uvedl Jiří Frejka, že „Moderní studio je svobodnou a zásadně nepolitickou tribunou mladého českého divadelního umění“[2]. "Živé divadlo", redigované Frejkou, mělo vycházet každý pátek a být k dispozici zdarma. Moderní studio se nechtělo specializovat, chtělo využívat všestranně připravených herců, kteří uměli zpívat, hrát a tančit. Přesto se E. F. Burian snažil, aby se v divadle objevila aktuální politická satira[4]. Program divadla znamenal příklon k repertoáru velkých scén, byly zde užity konstruktivistické prvky a civilní lyrika, Frejka zde již nejevil zájem o novou avantgardní dramatiku[5].

Soubor divadla

V novém divadle se Jiří Frejka stal uměleckým šéfem, E. F. Burian dramaturgem hudby a voicebandu. Choreografem se stala Jarmila Kröschlová. Výtvarníky, se kterými divadlo spolupracovalo byli mj. Otakar Mrkvička, František Muzika, František Zelenka a Jan Zrzavý. Hudební složku měli s E.F.Burianem na starosti např. Jaroslav Ježek a Iša Krejčí. V hereckém souboru se objevili Bohuš Záhorský, Václav Trégl, Jiří Vasmut, Milada Matysová, Lola Skrbková, Josef Skřivan, František Vnouček[6] a další. Jako host zde vystupoval v roli Romea v Shakespearově hře Romeo a Julie herec Ladislav Boháč. Výrazným prvkem bylo uplatnění Burianova voicebandu, který se stal stálou součástí inscenací, i když jeho přísně stylizovaný a rytmizovaný projev příliš neodpovídal lyricky laděnému stylu Frejkových režií[7]. Herci dostávali za své angažmá částku typickou pro tehdejší malá divadla, 600 Kč měsíčně a to za předpokladu, že byly k dispozici peníze[8].

Zánik divadla

V závěru roku 1929 se divadlo dostalo do materiálních a finančních potíží[9]. V srpnu 1929 odešel E. F. Burian do brněnského Národního divadla, při kterém vytvořil samostatné studio, a spolu s ním odešli do Brna z Moderního studia i Bohuš Záhorský[10]a Jožka Šaršeová. Jiří Frejka hledal angažmá ve smíchovské Aréně, což se však nepodařilo, nakonec se stal asistentem K. H. Hilara v Národním divadle v Praze[11].

Citát

„Jednou jsem se s Frejkou setkal na Národní třídě. Zatáhl mě do svého bytu v Jirchářích, kde obýval jeden velmi chudě zařízený pokoj. Seděli jsme spolu dlouho. Chtěl, abych šel k němu do Studia. Na moji námitku, že mám již podepsáno u Honzla, mi odpověděl: „To je jedno, ať má vztek!“. Shodli jsme se na tom, že svůj závazek nezruším, ale že budu u něho hrát Romea...To byla moje první a poslední role v Moderním studiu...Moc jsem si této Frejkovy režijní práce – a vůbec jeho talentu – vážil.“
— Ladislav Boháč[12]

Repertoár, výběr

  • 1929 (premiéra dne 14.2.) Hans Sachs, E. F. Burian: O muži, který vysedával telata, režie Jiří Frejka
  • 1929 Yamada Kakashi, z fr. přeložil M. Hlávka: Hra o Asagao, režie Jiří Frejka
  • 1929 Eurípidés, M. Hlávka: Kyklops, režie Jiří Frejka
  • 1929 (28.2.) W. Shakespeare, M. Hlávka: Romeo a Julie, režie Jiří Frejka
  • 1929 V.Lacina: Kocour Felix v Čechách (pohádková parodie), režie Jiří Frejka
  • 1929 (březen) Brandon Thomas: To se řekne neboli Charleyova teta, režie Jiří Frejka
  • 1929 (březen) E. Erckmann, A. Chatrian: Pod mostem wéchemským (Polský žid), režie Jiří Frejka
  • 1929 (duben) E. F. Burian: Mastičkář, režie Jiří Frejka
  • 1929 (29.4.) Jules Romains, M. Hlávka: Kumpáni, režie Jiří Frejka
  • 1929 (15.5.) K. H. Mácha: Máj, režie Jiří Frejka, dirigoval E. F. Burian
  • 1929 (1.6.) Jiří Wolker: Balady, Nemocnice, režíroval a dirigoval E. F. Burian (jednalo se o jeho první režii)

Galerie

  • Moderní studio, plakát Mastičkář, 1929

  • Moderní studio, plakát Hra o Asagao a Kyklops, 1929

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 299, ISBN 80-7008-107-4
  2. ↑ a b Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 61
  3. ↑ Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 349
  4. ↑ Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 61, 63
  5. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 95
  6. ↑ Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 300, ISBN 80-7008-107-4
  7. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 95
  8. ↑ Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 68
  9. ↑ Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 69
  10. ↑ Zdeněk Digrin: Bohuš Záhorský, Orbis, Praha, 1968, str. 28
  11. ↑ Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 70–71
  12. ↑ Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 68-9

Literatura

  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 67–9, 95, 280, foto: 19
  • Zdeněk Digrin: Bohuš Záhorský, Orbis, Praha, 1968, str. 26–8, 140–141
  • Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 61–5, 349
  • Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 299–300, ISBN 80-7008-107-4
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 93, 95, 100–102, 577

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Moderní studio 1929.jpg
Moderní studio, plakát Mastičkář, 1929
Moderní studio Romeo a Julie 1929.png
Moderní studio, inscenace Romeo a Julie, 1929
Moderní studio, plakát 2.jpg
Moderní studio (Prague), plakát Hra o Asagao a Kyklops, 1929