Modlitba pro Martu

Modlitba pro Martu
Etiketa singlu „Modlitba pro Martu“ z roku 1968
Etiketa singlu „Modlitba pro Martu“ z roku 1968
Singl od Marty Kubišové
Z albaSongy a balady
Strana BZlej sen (Karel Černoch)
Vydánoříjen 1968
Nahránosrpen/prosinec 1968
Formát7" deska (SP)
Délka2:27 (první verze)
3:04 (album)
4:19 (TV a singl)
Jazykčeština
VydavatelstvíSupraphon
AutorJindřich Brabec
Petr Rada
První veršAť mír dál zůstává s touto krajinou

Modlitba pro Martu je píseň české zpěvačky Marty Kubišové z roku 1968, jejími autory jsou skladatel Jindřich Brabec a textař Petr Rada. Skladba původně vznikla pro televizní seriál Píseň pro Rudolfa III. a vzhledem k době jejího zveřejnění v době invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se i díky nadčasovému textu stala symbolem českého odporu vůči okupaci. Píseň byla následně vydána také jako singl a v roce 1969 byla zařazena na debutové album Marty Kubišové Songy a balady. Roku 1989, po 19 letech zákazu činnosti a veřejného vystupování, který Kubišová dostala, byla „Modlitba pro Martu“ také jedním ze symbolů sametové revoluce.

Historie

Vznik písně

Zpěváci (zleva) Helena Vondráčková, Václav Neckář a Marta Kubišová, kteří v letech 1967–1969 pravidelně účinkovali v televizním seriálu Píseň pro Rudolfa III.

Od roku 1967 točil režisér Jaromír Vašta podle scénáře Jaroslava Dietla hudební televizní seriál Píseň pro Rudolfa III., v němž vystupovali v rámci jeho děje populární popoví zpěváci se svými písněmi.[1] Od sedmého dílu měla být koncepce seriálu částečně upravena: místo vybraných známých hitů měly být součástí příběhů pouze nově napsané písně od jedné autorské dvojice.[2]

V případě sedmé epizody s názvem „Hrabě Monte Christo“, která měla mít premiéru na podzim 1968, se tvůrci seriálu rozhodli, že angažují autory písně, jež zvítězí na festivalu Bratislavská lyra 1968.[3] Ten se konal v červnu toho roku[4] a vyhrála na něm skladba „Cesta“ od skladatele Jindřicha Brabce a textaře Petra Rady, zazpívaná Martou Kubišovou.[5] Brabec tedy začal na nových osmi písních podle pokynů ve scénáři pracovat a melodie následně předával Radovi k otextování. Díl měl podle Dietla končit vážnou skladbou Marty Kubišové (která v seriálu pravidelně účinkovala), jakýmsi „poselstvím anděla smíru“.[6] Měla mít slavnostnější a honosnější charakter.[7] Rada si tuto píseň nechal na konec a chtěl v ní využít motiv z Komenského Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské („Věřím i já v Bohu, že po přejití vichřic hněvu […] vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český![8]).[6]

Sovětské tanky na Staroměstském náměstí v Praze v srpnu 1968

Dne 21. srpna proběhla invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Scenárista Jaroslav Dietl v okamžité reakci na tuto událost napsal hned druhý den krátký scénář pro scénku, kterou označil jako šestý díl seriálu s názvem „Rudolf III. na dvoře Leonida I.“.[9] Režisér Vašta se s kameramanem Janem Eisnerem i samotným Dietlem vydali tento improvizovaný díl, ve kterém účinkovali Iva Janžurová, Jiří Hrzán a Marta Kubišová, ještě 22. srpna natočit.[10] Jednalo se o hudební seriál, Vašta tedy chtěl mít v epizodě nějakou píseň. Pro záběry z auta, vezoucího Kubišovou skrze Prahu s množstvím sovětských tanků a jiné vojenské techniky, využili již existující píseň „Cesta“, další skladba jim ale scházela.[3] Autoři i s Kubišovou tedy zamířili do zvukového studia Československé televize Petynka na Břevnově (v objektu usedlosti Šlajferka[11]), kde se setkali s Jindřichem Brabcem, jehož auto získalo po cestě přes Prahu několik průstřelů.[7][10][12]

V době zahájení okupace Československa měl Petr Rada dokončenou asi třetinu textu závěrečné písně pro díl „Hrabě Monte Christo“,[6] která obsahovala Brabcovu pomalou a důstojnou melodii.[13] O dva dny později mu volali pracovníci studia Petynka se žádostí o nějakou píseň proti okupaci, kterou by mohli s přítomnou kapelou i zpěváky nahrát. Rada žádnou skladbu k dispozici neměl, ale zanedlouho mu z Petynky telefonoval Brabec, který po něm chtěl pro okupační díl Rudolfa III. onu závěrečnou skladbu, původně určenou pro díl „Hrabě Monte Christo“.[6] Petr Rada tedy píseň v archaizujícím stylu, v návaznosti na Komenského citát,[13] urychleně dokončil a protože sovětští vojáci blokovali mosty přes Vltavu, nadiktoval její text po telefonu.[6] Marta Kubišová první verzi písně, pojmenované původně jako „Modlitba“,[14] 23. srpna 1968 na Petynce s přítomnými hudebníky nahrála.[12][13] Autoři seriálu i herci poté s písní zamířili do improvizovaného studia Československé televize ve Výzkumném ústavu pro sdělovací techniku A. S. Popova na sídlišti Novodvorská,[3][15] odkud toho dne večer epizodu i s „Modlitbou“ odvysílali.[3][16] Další den se píseň objevila ve vysílání Československého rozhlasu.[17]

Po vojenské invazi

Píseň si v září 1968 moderátor Vladimír Škutina vybral jako znělku televizního publicistického pořadu Jsme s vámi, buďte s námi. Režíroval jej Jaromír Vašta a dočkal se dvou dílů; před třetím byl zrušen.[6][12][18][19][20] Dne 21. září 1968 pozval prezident Ludvík Svoboda na Pražský hrad vybrané zpěváky, herce i skladatele. Marta Kubišová tam s klavírním doprovodem Jaroslava Jakoubka zazpívala „Modlitbu“.[12][21]

Dne 28. srpna 1968 nahrála Marta Kubišová v Československé televizi pro sedmý díl seriálu Píseň pro Rudolfa III. orchestrální verzi písně, kterou 16. září převzal také Supraphon. Skladba byla, stejně jako další písně z pořadu, vydána (již pod názvem „Modlitba pro Martu“) jako singl na 7" gramofonové desce,[22] který vyšel v říjnu 1968[23] s písní Karla Černocha „Zlej sen“ na B straně.[24] Tato verze byla následně také hrána Československým rozhlasem.[13] Ve vysílání Československé televize se sedmý díl seriálu Píseň pro Rudolfa III. s názvem „Hrabě Monte Christo“, který končil filmovým klipem a orchestrální verzí „Modlitby“, objevil 23. listopadu 1968.[25] Dne 10. prosince 1968 nahrála Kubišová ve studiu Supraphonu v Dejvicích verzi se střídmějším orchestrálním aranžmá, jež byla určena pro její připravované debutové album Songy a balady.[13] Zvuk televizní/singlové verze byl využit také ve druhém filmovém klipu „Modlitby“, jenž byl 1. ledna 1969 prezentován v televizním pořadu Gramohit 68.[26][27] Již během první poloviny roku 1969 docházelo k pokusům o cenzurní zásahy, aby píseň na koncertech nezněla.[28] Debutové album Marty Kubišové Songy a balady, jehož první stranu uzavírala „Modlitba pro Martu“, vyšlo v červenci 1969.[13]

Zákaz činnosti

V době již nastupující normalizace dostala Marta Kubišová v únoru 1970, na základě falešných pornografických fotografií, faktický zákaz vystupování a jiné veřejné činnosti. Její jméno se přestalo objevovat v médiích a její písně, včetně „Modlitby“, už rozhlas hrát nemohl. I přes to vydavatelství Supraphon ještě během první poloviny roku 1970 pokračovalo ve vydávání nahrávek Marty Kubišové i skupiny Golden Kids, které byla členem. Supraphon také stihl v této době vydat reedici rozebraného debutového sólového alba Songy a balady, která ale byla oproti původní verzi z cenzurních důvodů upravena: písně „Modlitba pro Martu“ a „Ne“ byly nahrazena skladbami „Zlý dlouhý půst“ (z repertoáru Golden Kids) a „Kdo ti radu dá“. Následně však jméno Marty Kubišové, jakožto osoby silně spjaté se srpnem 1968, zcela zmizelo z veřejného prostoru.[29][30][31]

Rovněž na autory písně, skladatele Jindřicha Brabce a textaře Petra Radu, měl aparát komunistického režimu spadeno. Brabec dostal kvůli autorství skladby na jaře 1971 výpověď z Československého rozhlasu, kde působil jako redaktor a hudební dramaturg, a dalších 14 let se musel živit v rámci svobodného povolání.[32] Na Radu začala v roce 1977 vyvíjet nátlak Státní bezpečnost, aby s ní spolupracoval; ten ale ještě toho roku emigroval do Austrálie, kde žil do roku 1990, kdy se vrátil do Československa.[33]

První verze „Modlitby“ z 23. srpna 1968 vyšla poprvé v roce 1973 na exilovém kompilačním albu Písničky roku 1968, které bylo vydáno ve Švýcarsku vydavatelstvím Artes.[34] V květnu 1978 nahrála Marta Kubišová v bytě Jaroslava Hutky pro švédské vydavatelství Oktober pět moravských lidových písní a krátkou a cappella verzi „Modlitby“. Tyto snímky, pořízené švédskými novináři, vyšly téhož roku ve Švédsku na albu Lämna vårt land i fred (Zakázaní zpěváci druhé kultury), obsahující nahrávky zakázaných českých zpěváků.[35][36][37]

Sametová revoluce a píseň po roce 1989

Budova Melantrichu na Václavském náměstí v Praze. Balkon ve třetím patře sloužil jako jeviště pro řečníky při demonstracích během sametové revoluce v listopadu 1989. Z něj také Marta Kubišová několikrát zpívala „Modlitbu pro Martu“.

Po téměř 20 letech života v ústraní, práci v občanském povolání i působením v disentu, se na sklonku komunistického režimu mohla Kubišová v letech 1988 a 1989 příležitostně objevit na veřejnosti.[38][39] V době sametové revoluce zazpívala na manifestaci dne 21. listopadu 1989 z balkonu budovy Melantrichu na pražském Václavském náměstí nejen československou hymnu, ale i „Modlitbu“,[40] což byl spontánní nápad přítomného hudebního publicisty Jiřího Černého.[41] Kubišová si píseň zopakovala z balkonu Melantrichu také 22., 23. a 24. listopadu, a následně i 25. listopadu 1989 při demonstraci na Letné.[42][43] Zazpívala ji i na Koncertu pro všechny slušný lidi 3. prosince ve Sportovní hale[44] a na posledním velkém shromáždění roku 1989, které se odehrálo 10. prosince opět na Václavském náměstí u Melantrichu.[45]

Albová verze písně vyšla jako singl na 7" SP desce v prosinci 1989 (na B straně byla skladba „Hej, Jude“).[31][46][47] Dne 21. srpna 1991 měl na ČTV premiéru krátký dokumentární film Modlitba pro Martu popisující vznik písně a další okolnosti.[48] Původní verze skladby z 23. srpna 1968 zůstala zachována u režiséra Jaromíra Vašty[12] a v roce 1996 byla poprvé vydána v Česku; objevila se jako bonus v reedici alba Songy a balady.[31] Na běžných koncertech měla Kubišová „Modlitbu“ v programu, v posledních letech jako druhý přídavek.[49]

Marta Kubišová v roce 2015

Pro kompilační album Protestsongy 1966–2017 nahrála Marta Kubišová v září 2017 společně s Bárou Basikovou, Blankou Šrůmovou, Naďou Válovou, Terezou Černochovou, Natálií Kocábovou a Hanou Hegerovou ve studiu Sono Records v Unhošti novou verzi „Modlitby pro Martu“, pro kterou byly využity původní orchestrální základy z roku 1968 pro seriál Píseň pro Rudolfa III.[49][50] Zároveň vznikl z nahrávání videoklip, který režíroval Fero Fenič.[51] K 30. výročí sametové revoluce natočila Kubišová roku 2019 sama další verzi „Modlitby“ i s videoklipem v režii Petra Větrovského,[52] která toho roku vyšla i na kompilaci Depeše.[53] Píseň „Modlitba pro Martu“ také zazněla v novém podání Marty Kubišové a dětského sboru v celovečerním filmu Havel z roku 2020.[54]

Přijetí

Text písně sice v původním smyslu neodrážel aktuální situaci ze srpna 1968, protože se vztahoval spíše k celému pražskému jaru a vyjadřoval naději, víru a touhu po svobodě.[55] Díky svému nadčasovému poselství ale mohl být chápán i jako přímá reakce na invazi vojsk do Československa.[56] Proto již od svého prvního vysílání 23. srpna 1968 přijali „Modlitbu“ českoslovenští občané jako protestní píseň proti vojenskému vpádu,[57] a její šíření rozhlasem a televizí i její hymnická podoba tomu napomáhaly. Skladba se zároveň stala výrazem společenského postoje Marty Kubišové, podobně jako další dvě její písně z let 1968–1969, „Tajga blues '69“ a „Hej, Jude“.[55] „Modlitba pro Martu“ se spolu s písní „Bratříčku, zavírej vrátka“ od Karla Kryla stala symbolem odporu proti okupaci roku 1968.[58][59]

V hitparádě Houpačka se píseň objevila v říjnu 1968 (48. domácí Houpačka) na devátém místě,[60] Druhé místo obsadila „Modlitba pro Martu“ v anketě Zlatý slavík 1968 v kategorii písní.[61] V žebříčku nejprodávanějších singlů Supraphonu debutovala v říjnu 1968 na prvním místě[23] a první příčku si udržela i v listopadu.[62] V prosinci klesla na druhé místo[63] a s žebříčkem se rozloučila v první polovině února 1969 na sedmé příčce.[64] Celkem bylo prodáno asi 80 tisíc kusů singlů.[18]

Když Marta Kubišová v listopadu 1989 během sametové revoluce několikrát zazpívala píseň „Modlitba pro Martu“ na veřejných demonstracích, stala se tato skladba zpěvačky, která téměř 20 let nesměla vystupovat, rovněž symbolem pádu komunistického režimu v Československu.[65][66] Na konci roku 1989 a v průběhu první poloviny roku 1990 obsazovala „Modlitba pro Martu“ přední příčky různých anket a žebříčků. Skladba debutovala v prosinci 1989 v rozhlasové hitparádě Formule Pop (4. kolo) na osmnáctém místě,[67] od 5. do 10. kola se (až na jednu výjimku) pohybovala v první desítce. Nejlepšího umístění dosáhla v 5. kole, kdy byla třetí.[68] V žebříčku prodejnosti SP desek Supraphonu držel singl „Modlitba pro Martu“/„Hej, Jude“ od ledna do dubna 1990 první příčku. V diskožebříčku Supraphonu byla „Modlitba“ v lednu 1990 třetí a v únoru toho roku první.[69][70][71][72] Na předních příčkách se umístila i v celoročních anketách Diskoslavík '89 a Rock 1989, ve kterých obsadila v kategoriích Píseň roku třetí, respektive čtvrté místo.[73][74]

V anketě Českého rozhlasu Hit století obsadila v roce 2000 „Modlitba pro Martu“ šestou příčku.[75] Roku 2007 vyhrála „Modlitba“ s výraznou převahou na zpravodajském portálu iDNES.cz anketu písní, které čtenářům nejvíce utkvěly z listopadu 1989 v paměti.[76] Zvítězila také v anketě 100 hitů republiky, kterou v roce 2018 uspořádal Český rozhlas.[77]

Jako symbol srpna 1968 i listopadu 1989 je píseň „Modlitba pro Martu“ v Česku hrána na pravidelných vystoupeních k připomenutí těchto historických událostí.[78][79][80]

Obsazení

První verze

Televizní a singlová verze

Albová verze

  • Marta Kubišová – zpěv
  • Orchestr Golden Kids, řídí Josef Vobruba

Odkazy

Reference

  1. KLIMEŠ, Ivan. Písně pro zasněného řezníka (a lid této krajiny). Televize a pop-kultura v Československu 60. let. Dějiny a současnost. 2005, čís. 3, s. 29–34. 
  2. ZEMANOVÁ, Zuzana. Písničky pro (ne)všední den: Písňové texty v české populární hudbě 60. let. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. ISBN 978-80-87895-41-2. S. 138–139. Dále jen Zemanová. 
  3. a b c d Modlitba pro Martu. Praha: Československá televize, 1991. Televizní dokument ČST. 
  4. SMATANA, Ľubomír; als. Na Bratislavské lyře se bortila železná opona [online]. Rozhlas.cz, 2018-08-09 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  5. Vteřiny týdne. Mladý svět. 1968, čís. 26, s. 2. Dostupné online. 
  6. a b c d e f TABÁŠEK, Arnošt. Cesta k Modlitbě aneb textař Petr Rada vypráví. Praha: Jindřich Kraus - PRAGOLINE, 2004. ISBN 80-86546-25-X. S. 51–52. 
  7. a b NEČAS, Libor. Marta Kubišová. Praha: Nakladatelství XYZ, 2012. ISBN 978-80-7388-719-3. S. 50–52. Dále jen Nečas. 
  8. KOMENSKÝ, Jan Amos. Kšaft umírající matky Jednoty Bratrské. Brno: Českobratrské knihkupectví, 1945. Dostupné online. S. 26. 
  9. MATĚJKOVÁ, Jolana. Jaroslav Dietl: Tajemství vypravěče. Praha: Nakladatelství XYZ, 2009. ISBN 978-80-87021-62-0. S. 83. 
  10. a b MOUČKOVÁ, Kamila; KUBIŠOVÁ, Marta; JEŽEK, Vlastimil; TICHÝ, Zdeněk A. Lásky za časů bezčasí : Rozhovor dvou výjimečných žen. Řitka: DARANUS, 2009. ISBN 978-80-86983-73-8. S. 85–87. 
  11. jim. Nahrávací studio v kapli na Břevnově: Tady vznikla legendární Modlitba pro Martu. V 80. letech v ní natáčeli Visáči, Nohavica i Psí vojáci [online]. Blesk.cz, 2018-08-14 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  12. a b c d e GEORGIEV, Adam. Chytat slunce : kniha o Martě Kubišové. Praha: Petrklíč, 1997. ISBN 80-85243-98-9. S. 76–78. Dále jen Georgiev. 
  13. a b c d e f Zemanová, s. 141–143.
  14. MENČÍK, Milan. 21. srpen 1968 - písně té doby a o té době [online]. Musicserver.cz, 2018-08-21 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  15. Osudy seriálu, který okouzloval i provokoval [online]. Ceskatelevize.cz [cit. 2020-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-06. 
  16. Vysílání z VÚST [online]. Ceskatelevize.cz [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  17. RODAN, Kamil. Československá populární hudba a její projevy v krizových letech 1968/69. In: SKLENÁŘOVÁ, Sylva. České, slovenské a československé dějiny 20. století II.. Hradec Králové: OFTIS Ústí nad Orlicí, 2007. ISBN 978-80-86845-81-4. S. 233.
  18. a b KAČUROVÁ, Jana. Modlitba pro rok 1968 [online]. Lidovky.cz, 2008-07-24 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  19. PACÁKOVÁ, Andrea. Programová nabídka Československé televize od roku 1968 do jara 1970. Praha, 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky – Katedra mediálních studií. Vedoucí práce Petr Bednařík. s. 51. Dostupné online.
  20. TV program: Všechna vysílání pořadu v archivu: Jsme s vámi, buďte s námi [online]. Ceskatelevize.cz [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  21. mv. Kouzelné dopoledne na Hradě. Rudé právo. 1968-09-22, s. 1. Dostupné online. 
  22. KUBIŠOVÁ, Marta. Modlitba /Singly 4/ : booklet : Poznámka editora [Karel Knechtl]. Praha: Sony Music / Bonton, 1999. 
  23. a b Top Ten Supraphonu. Melodie. 1968, čís. 11, s. 325. Dostupné online. 
  24. Desky Supraphonu. Hudba pro radost. 1968, čís. 5, s. 29. Dostupné online. 
  25. Sobota 23. listopadu 1968: Televize. Rudé právo. 1968-11-23, s. 8. Dostupné online. 
  26. Televize. Květy. 1968, čís. 51, s. 57. 
  27. Gramohit 68 [online]. Ceskatelevize.cz [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  28. HNÁTEK, Václav. Modlitba pro Martu dostane k výročí sametové revoluce nový klip [online]. Idnes.cz, 2019-02-05 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  29. Georgiev, s. 93, 108–121.
  30. Zemanová, s. 120, 131.
  31. a b c KUBIŠOVÁ, Marta. Songy a balady : booklet : Poznámka editora [Karel Knechtl]. Praha: Bonton Music, 1996. 
  32. KOLÁŘOVÁ, Bohuslava. Jindřich Brabec, prom. ped.. Svět rozhlasu. 2013, čís. 29, s. 60–61. Dostupné online.  Archivováno 25. 4. 2021 na Wayback Machine.
  33. ZAPLETAL, Petar. Rada, Petr [online]. Ceskyhudebnislovnik.cz, rev. 2012-12-22 [cit. 2020-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-18. 
  34. Písničky roku 1968 [online]. Kubisova.cz [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  35. Georgiev, s. 137.
  36. Nečas, s. 93–94.
  37. KUBIŠOVÁ, Marta. Tajga blues /Singly 5/ : booklet : Poznámka editora [Karel Knechtl]. Praha: Bonton Music, 2000. 
  38. Georgiev, s. 154.
  39. Nečas, s. 99–100.
  40. apm; jh. „Mám starost, že nám někdo vypne elektrický proud." Před 30 lety Havel promluvil z balkonu Melantrichu [online]. Ceskatelevize.cz, 2019-11-21 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  41. ŠMOLDASOVÁ, Lucie. Ať mír dál zůstává… Tváře listopadu 1989 opět na balkonu Melantrichu [online]. Reportermagazin.cz, 2020-11-17 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  42. Deset pražských dnů 17.–27. listopad 1989. Dokumentace. Příprava vydání Milan Otáhal a Zdeněk Sládek. Praha: Academia, 1990. ISBN 80-200-0340-1. S. 292, 399, 465. 
  43. BLAŽEK, Petr. Gusto, dnes je tady opravdu husto! [online]. Praha7.cz, Praha7.cz [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  44. Koncert pro všechny slušný lidi [online]. Ceskatelevize.cz [cit. 2020-12-13]. Čas 4:34:50–4:36:50. Dostupné online. 
  45. Něžná revoluce v pražských ulicích. Příprava vydání Jan Halada a Mirko Ryvola. Praha: Lidové nakladatelství, 1990. ISBN 80-7022-066-X. S. 43. 
  46. Georgiev, s. 155.
  47. Jedním dechem. Melodie. 1990, čís. 2, s. 44. Dostupné online. 
  48. Program televize. Týdeník Květy. 1991, čís. 33, s. 40. 
  49. a b HNÁTEK, Václav. Kubišová znovu nazpívala Modlitbu, ozdobí kompilaci českých protestsongů [online]. Idnes.cz, 2017-09-24 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  50. KARLÍK, Martin. Modlitbu pro Martu vždy zpívám s emocemi. Je to taková neoficiální hymna, říká Kubišová [online]. Irozhlas.cz, 2017-09-21 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  51. Fero Fenič se zpěvačkami nově rozezněl Modlitbu pro Martu [online]. Denik.cz, 2017-10-16 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  52. JANÁKOVÁ, Markéta. Klip týdne: Modlitba pro Martu je aktuální i 30 let po revoluci [online]. Ceskatelevize.cz, 2019-09-15 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  53. BALUŠEK, Honza. Marta Kubišová se výjimečně vrátí na pódium Lucerny, vydává i novou kompilaci [online]. Musicserver.cz, 2019-11-15 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  54. jab. Klip týdne: Kubišová přezpívala Modlitbu pro Martu. A pro filmového Havla [online]. Ceskatelevize.cz, 2020-07-10 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  55. a b Zemanová, s. 120–121.
  56. MAKOVCOVÁ DEMARTINI, Lenka. Biblické motivy v textech české pop music 60. a 70. let dvacátého století. Praha, 2013. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta – Katedra biblických věd. Vedoucí práce Josef Bartoň. s. 36–38. Dostupné online.
  57. BEZR, Ondřej. Martě Kubišové vychází šestialbum se vším, co nahrála v 60. letech [online]. Idnes.cz, 2012-10-17 [cit. 2020-12-13]. [protestsong - https://www.idnes.cz/kultura/hudba/marte-kubisove-vychazi-sestialbum.A121017_135018_hudba_ob Dostupné online]. 
  58. ave. 10 písní, ve kterých zní echo invaze. Provokovali nejen Kryl s Kubišovou, ale i Spálený, Černoch či Vondráčková [online]. Ceskatelevize.cz, 2018-08-23 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  59. HLAVATÝ, Pavel. Krize a pop aneb Důležité písničky let 1968 a 1969 [online]. Rozhlas.cz, 2020-08-18 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  60. ČERNÁ, Miroslava; ČERNÝ, Jiří. Houpačka. Melodie. 1968, čís. 11, s. 325. Dostupné online. 
  61. Zlatý slavík 1968: Kubišová+Gott. Mladý svět. 1969, čís. 9, s. 13–14. Dostupné online. 
  62. Top Ten Supraphonu. Melodie. 1968, čís. 12, s. 359. Dostupné online. 
  63. BARTÍK, Pavel. Hit Květů: Top Ten Supraphonu. Květy. 1969, čís. 3, s. 19. Dostupné online. 
  64. BARTÍK, Pavel. Top Ten Supraphonu : Únor. Květy. 1969, čís. 7, s. 28. Dostupné online. 
  65. KOPEJTKO, Jaroslav. Ať mír dál zůstává s touto krajinou... [online]. Rozhlas.cz, 2020-04-05 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  66. PAVLÍČEK, Tomáš. Kubišová o legendárním vystoupení z balkonu: Byl to trapas. Překvapilo mě mile, jak lidé reagovali [online]. Irozhlas.cz, 2020-11-17 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  67. Formule Pop. Květy. 1990, čís. 4, s. 41. Dostupné online. 
  68. Hitparády. Melodie. 1990, čís. 2, s. 44. Dostupné online. 
  69. Hitparády – konec ledna. Melodie. 1990, čís. 3, s. 76. Dostupné online. 
  70. Hitparády – konec února 1990. Melodie. 1990, čís. 4, s. 108. Dostupné online. 
  71. TŮMA, Jaromír. Echo. Mladý svět. 1990, čís. 18, s. 30. 
  72. TŮMA, Jaromír. Echo. Mladý svět. 1990, čís. 22, s. 30. 
  73. TŮMA, Jaromír. Echo. Mladý svět. 1990, čís. 16, s. 30. 
  74. Rock 1989. Melodie. 1990, čís. 6, s. 176. Dostupné online. 
  75. VLASÁK, Vladimír. Velké hity této planety [online]. Idnes.cz, 2001-01-27 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  76. DIESTLER, Radek. „Sametovým“ písním kraluje Modlitba pro Martu [online]. Idnes.cz, 2007-11-08 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  77. ČTK. Hitem republiky se stala píseň Modlitba v podání Marty Kubišové [online]. Prazsky.denik.cz, 2018-10-28 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  78. jak; haf; ŠTEFL, Jiří. Přehrajte si koncert '68 v HD videu: modlitbu zazpívala Marta Kubišová, tečkou byla československá hymna [online]. Irozhlas.cz, 2018-08-21, rev. 2018-08-22 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  79. "Modlitba pro Martu" spojí český rozhlasový éter. Dne 17. listopadu v 17.11 zazní napříč soukromými rádii i stanicemi Českého rozhlasu [online]. Musicserver.cz, 2019-11-06 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  80. TOMÁŠEK, Vojtěch; ZRŮST, Tomáš. VIDEO: Českem se rozezněla Modlitba pro Martu v podání Anety Langerové, v 17 hodin a 11 minut [online]. Irozhlas.cz, 2020-11-17 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Singl Supraphon 0 43 0570 Modlitba pro Martu - Zlej sen (A, první edice).jpg
Etiketa A strany původního vydání singlu Marta Kubišová: Modlitba pro Martu / Karel Černoch: Zlej sen (Supraphon 0 43 0570, první edice vylisovaná 4.-8. října 1968)
Golden Kids (1969).jpg
Autor: Joost Evers / Anefo, Licence: CC BY-SA 3.0
Singing Europe 1969 in Scheveningen. De "Golden Kids" uit Tsjechoslowakije op de boulevard van Scheveningen
  • 4 juli 1969
Václavské náměstí 36-1.jpg
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 3.0
Bedřich Bendelmayer: Palác Hvězda (Melantrich), Praha 1 - Nové Město, čp. 793, Václavské náměstí 36 (1911-1913) malby na průčelí: Vratislav Mayer.
Alekseev alexander 4.jpg
Autor: ALDOR46, Licence: CC BY-SA 3.0
10-й отб (5-я тр) в Праге. Август 1968.