Modlivý důl (Svojkov)

Skalní kaple v Modlivém dole
Skalní kaple v Modlivém dole zasvěcená Panně Marii Lourdské
Skalní kaple v Modlivém dole zasvěcená
Panně Marii Lourdské
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
OkresČeská Lípa
ObecSvojkov
LokalitaModlivý důl
Souřadnice50°43′35,04″ s. š., 14°36′15,48″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátčeskolipský
FarnostSloup v Čechách
Užívánípříležitostné
Současný majitelČR, Lesy České republiky, s.p.
Specifikace
Stavební materiálpískovec
Další informace
AdresaSvojkov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Historická pohlednice (kolem roku 1915): průčelí skalní kaple (upravené v roce 1836) a skalní výklenek – oratorium
Historická pohlednice (kolem roku 1914): průběh bohoslužby ve skalní kapli

Modlivý důl je poutní místo se skalní kaplí u obce Svojkov na Českolipsku, je i zalesněným údolím s mnoha pískovcovými skálami na jihozápadní straně kopce Slavíček. Skalní kaple je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Popis lokality

Na severovýchod 12 km od okresního města Česká Lípa mezi obcemi Sloup v Čechách a Svojkov je jeden z kopců severní části Ralské pahorkatiny Slavíček vysoký 538[2] m n. m. Kopec je na katastru č. 750 654 obce Sloup v Čechách, je zalesněný a vede na něj vyznačená odbočka z turistické trasy. Jižně od něj je kopec Tisový vrch (540[2] m n. m.). Oba jsou odděleny údolím – Modlivým dolem, jehož JZ nižší konec začíná v obci Svojkov. Celý důl (údolí) patří do katastru č. 761 214 obce Svojkov. Mezi Modlivým dolem a Slavíčkem je výše v terénu sedlo zvané Sedlo pod Slavíčkem. Pod oběma vrcholy je celá skupina pískovcových Svojkovských skal vč. věží (např. Českolipská či Novoborská věž), využívaných horolezci.[3][4]

Historie

Dříve se údolí jmenovalo Smolný důl (Pechgraben), protože zde uhlíři měli své milíře a smolné pece, v nichž vařili kolomaz.[5][6]

Protože se o dole tradovalo několik pochmurných pověstí (motivem byla láska a smrt), čeledín ze statku v roce 1704 pověsil v údolí obrázek Panny Marie a Ježíše. V roce 1760 pomocník sládka ze svojkovského pivovaru Metzer zde pověsil obrázek nový, vysvěcený.[7]. Místo začali navštěvovat pocestní a začali šířit pověsti o zázracích. Roku 1772 zbožná hraběnka Cervelliová (paní Czerwelli ze Svojkova) nechala postavit dřevěnou kapličku a do ní pověsit proslulý obrázek. Už téhož roku sem bylo vypraveno z České Lípy první procesí. Koncem 18. století tuto původní kapličku nechala hraběnka Alžběta Kinská nahradit kapličkou vytesanou ve skále. Práci provedli zedník Josef Sacher ze Svojkova.[8][9]

Církev procesí ke kapli odmítala jako modlářství, díky faráři ve Sloupu, který nelibě nesl, že mu věřící občas místo do kostela chodili do lesa, byly odstraňovány lístečky modlících se prosebníků a další výzdoba. Biskupská konzistoř v Litoměřicích dokonce roku 1806 nařídila odstranit z kaple sochy Ježíše a Panny Marie. Obě sochy však zmizely a za nějakou dobu se našly ukryté v jedné z odlehlých roklí.[10] Následně byly přeneseny v roce 1807 do kostela ve Sloupu. Proto na čas velká procesí do dolu ustala. Až morová epidemie podnítila roku 1832 konání nového procesí na tato místa. V roce 1836 sochař Antonín Wagner ze Sloupu v kapli upravil průčelí do gotické podoby, do kaple byl umístěn obraz Panny Marie od Eugenie Hauptmann – Sommerové. Kolem kaple byly zavěšeny svaté obrázky. Další velké procesí z České Lípy při moru bylo zaznamenáno roku 1850. Pomodlit se sem jezdíval v letech 1840 až 1850 i excísař Ferdinand V. Dobrotivý ze svého zámku v nedalekých Zákupech. Koncem 19. století byla kaple zasvěcena Panně Marii Lourdské a roku 1903 na pokyn hraběnky Kinské upravena jako lourdská jeskyně. Ze Svojkova od myslivny byla upravena křížová cesta.[11][12]

Během II. světové války a v letech po ní bylo poutní místo vč. křížové cesty poničeno, mnoho věcí se ztratilo. V roce 2001 byla na oltář dodána a vysvěcena nové socha Panny Marie na místo původní ukradené.[13] Dnes je součástí areálu i křížová cesta s kopiemi původních obrazů,[14] která byla obnovena díky iniciativě místních obyvatel roku 2016.[10]

V posledních letech se každého 1. května k zahájení mariánského měsíce zde koná mše svatá. Několikrát ji celebroval biskup Josef Koukl.[15][16]

Na skále naproti kapli byl založen malý horolezecký hřbitov, kde jsou dvě jména. Okolní skály jsou častým cílem horolezců.[11]

Více o dole

Na konci rokle bylo postaveno dlouhé schodiště k oratoriu, což byl upravený výklenek ve skále se skalní plastikou ukřižování. Zhotovil ji sochař Josef Max starší ze Sloupu. Plastika se nezachovala. Na počátku údolí u Svojkova byl na počátku křížové cesty postaven kříž. U něj je odbočka k Svojkovským skalám a na ní je upravená tůňka Pramen u Strážce.

Roklí – dolem vedou turisticky značené cesty, kterými se lze dostat i na vrchol kopce Slavíček. Mimo mezinárodní dálkové červené E10 a sloupské okružní přes celý důl až k Záhořínské rokli vede ze Zákup 11 km dlouhá turistická značená trasa 3953.[17]

Fotogalerie

  • Modlivý důl u Svojkova
  • Rozcestník na vstupu do Modlivého dolu od Svojkova
    Rozcestník na vstupu do Modlivého dolu od Svojkova
  • Pramen „u Strážce“ na začátku dolu
    Pramen „u Strážce“ na začátku dolu
  • Skalní kaple zasvěcená Panně Marii Lourdské
    Skalní kaple zasvěcená Panně Marii Lourdské
  • Socha Panny Marie Lourdské v kapli
    Socha Panny Marie Lourdské v kapli
  • Skála proti kapli – symbolický hřbitov horolezců
    Skála proti kapli – symbolický hřbitov horolezců
  • Oratorium v závěru Modlivého dolu
    Oratorium v závěru Modlivého dolu

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-08]. Identifikátor záznamu 139190 : Kaple skalní. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Českolipsko, Průvodce 56. Praha: Soukup a David, 2009. ISBN 978-80-86899-19-0. Kapitola Z České Lípy přes Sloup až do Pihele tmavýho, s. 32. 
  4. ↑ Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3. 
  5. ↑ Českolipsko průvodce, str. 32
  6. ↑ Modlivý důl. Českopis. Březen 2008, roč. 3, čís. 3, s. 12. ISSN 1801-7258. 
  7. ↑ Českolipsko průvodce , str. 32
  8. ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Modlivý důl, s. 104. 
  9. ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola V Modlivém dole, s. 177. 
  10. ↑ a b Modlivý důl u Svojkova – tajemné poutní místo [online]. [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Časopis Českopis, str.12
  12. ↑ TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 5. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-289-4. Kapitola Modlivý důl, s. 84. 
  13. ↑ Českolipsko do kapsy , str. 106
  14. ↑ Náboženství na cestách: Modlivý důl : Dingir, 24. 10. 2022
  15. ↑ Máchův kraj, str. 177
  16. ↑ Českolipsko průvodce, str. 33
  17. ↑ Mapa KČT 14

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Modlivy Dul Skala Proti Skalni Kapli Detail 2020.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Skály naproti poutní kapli Panny Marie Lurdské v Modlivém dole, katastr obce Svojkov, okres Česká Lípa. Symbolický hřbitov horolezců.
Modlivy Dul Pramen U Strazce Celek 2020.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Pramen „U Strážce“ u začátku cesty mezi Svojkovem a Modlivým dolem
Modlivy Dul Pohlednice Kaple Oratorium 1915.gif
Historická pohlednice Modlivého dolu u Svojkova z období kolem roku 1915 zachycuje vlevo průčelí skalní kaple, upravené v roce 1836. Na pravé části pohlednice je závěr rokle se schodištěm ke skalnímu výklenku – tzv. „oratoriu“, v němž bylo umístěno sousoší „Ukřižování“ (Kalvárie) od sochaře Josefa Maxe staršího.
Kaple v Modlivém Dole.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5
Poutní kaple Panny Marie Lurdské v Modlivém dole, katastr obce Svojkov, okres Česká Lípa
Modlivy Dul Pohlednice Kaple Bohosluzba 1914.gif
Historická pohlednice (z doby kolem roku 1914) zachycuje průběh bohoslužby ve skalní kapli v Modlivém dolu u Svojkova. Takovéto obřady zde byly dříve poměrně časté.
Rozcestník zámeček.jpg
Rozcestník v centru Svojkova
Modlivý důl 2.JPG
Modlivý důl u Svojkova, detail skalní kaple
Modlivy Dul Skalni Kaple 2020 B.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Poutní kaple Panny Marie Lurdské v Modlivém dole, katastr obce Svojkov, okres Česká Lípa
Modlivy Dul Oratorium Celek 2020.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Oratorium byl upravený výklenek ve skále se skalní plastikou „Ukřižování“, kterou zhotovil sochař Josef Max starší ze Sloupu v Čechách. Plastika se bohužel do dnes nezachovala. Oratorium se nachází nad Modlivým dolem (katastr obce Svojkov, okres Česká Lípa.)