Modrá hvězda (České Budějovice)
Modrá hvězda | |
---|---|
z křižovatky Mánesova × Lidická | |
Účel stavby | |
restaurace, zájezdní hostinec | |
Základní informace | |
Sloh | klasicismus |
Výstavba | 1850 |
Zánik | leden 1968 |
Poloha | |
Adresa | Mánesova × Lidická, České Budějovice 7, Česko |
Souřadnice | 48°58′8,01″ s. š., 14°28′29,47″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
U Modré hvězdy byl zájezdní hostinec v Českých Budějovicích na Lineckém předměstí (u tehdejší křižovatka ulic Linecká a Hardtmuthova, dnes Lidická a Mánesova), který byl navštěvován především příchozími do centra města ve směru od Českého Krumlova.
Historie
Budova byla postavena v 1. polovině 19. století. Původně se jednalo o izolovanou stavbu s hospodářským zázemím, k níž se před polovinou 19. století přimkly další objekty.[1] Svůj název získala dle v Čechách značné oblíbenosti hotelů a penzionů Modrá hvězda.[2] V letech 1833-1895 byl provozovatel hotelu a hostince Jan Zeis.
Od roku 1882 byl v domě také obchod se smíšeným zboží a koření, včetně mlýnských výrobků z blízkého mlýna.
V roce 1891 založil v hotelu baron Leonhardi martinistický kroužek a od roku 1895 se zde scházela oficiální martinistická lóže.[1][3] Při založení měla 10 členů, mezi kterými byl i Julius Zeyer. Lóže zde působila až do 1. světové války, kdy byla přesunuta do Prahy.[2]
V roce 1905 koupil areál Modrá hvězdy (včetně přístavby modernějšího objektu s dvěma průchody do dvora) obchodník s koloniálním zbořím Jan Haidinger, který dál provozoval hostinec včetně výčepu lihovin.[2]
Přesto, že hostinec fungoval až do 60. let 20. století, budova postupně chátrala. Nakonec byla v roce 1968 zbořen hostinec i sousední stavby z důvodu výstavby sídliště Lidická.[1][4][5]
Samotný roh, na kterém stával hostinec zastavěn při výstavbě sídliště nebyl a místo zůstalo prázdné až do roku 2016, kdy zde bylo vybudováno administrativní centrum Piano.[2][6]
Reference
- ↑ a b c U Modré hvězdy | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d DRBNA HISTORIČKA: Místo Modré hvězdy roste Piano. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné online.
- ↑ DRBNA HISTORIČKA: Modrá hvězda se připomíná jako střípek do mosaiky zaniklých lokalit. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Lidická Třída. www.panelaci.cz [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné online.
- ↑ SKŘIVANOVÁ, Lucie. Projekt Panelová sídliště v České republice jako součást životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu. [s.l.]: Uměleckoprůmyslové museum v Praze (garant), 2016.
- ↑ Administrativní centrum Piano – Harmonická, přátelská… jako hra na piano [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Modrá hvězda na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Modrá hvězda, České Budějovice, 1949