Modrásek černoskvrnný

Jak číst taxoboxModrásek černoskvrnný
alternativní popis obrázku chybí
Modrásek černoskvrnný
(Phengaris arion)
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďmodráskovití (Lycaenidae)
RodPhengaris
Binomické jméno
Phengaris arion
(L., 1758)
Areál rozšíření
Synonyma
  • Glaucopsyche arion
  • Maculinea arion
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modrásek černoskvrnný (Phengaris arion) je druh vzácně se vyskytujícího motýla z rodu Phengaris který má komplikovaný vývoj označovaný jako obligátní parazitická myrmekofilie. Specializuje se na dva rozdílné zdroje potravy, na živnou rostlinu a symbiotické druhy mravenců.

Výskyt

Palearktický druh vyskytující se od severu Pyrenejského poloostrova a jihu Velké Británie přes jih Skandinávie, Pobaltí, Západní a Střední Evropu, Balkán, jižní část evropského Ruska, Malou a Střední Asii a jižní Sibiř až po Koreji a Japonsko. Vyhynul v Nizozemsku a Anglii, do Anglie byl úspěšně nově vysazeny populace ze švédského ostrova Ölandu.

V minulosti býval v České republice rozšířen po celém území a v současnosti přežívá jen na hrstce lokalit. Obvykle se jedná o mikropopulace několika desítek až stovek jedinců. Za hojnější lze jeho výskyt považovat jen na východě Moravy, ve Vsetínských vrších a v Bílých Karpatech.

Vzhled

Největší modrásek žijící v ČR, jeho přední křídla dosahují rozpětí 35 až 40 mm. Na svrchní straně křídel mají motýli modravý nádech (samci mnohem silnější) a spodní stranu mají světle hnědou. Od ostatních druhů příbuzných modrásků se liší především dvěma řadami černých skvrn u okraje na spodní straně zadních křídel a výraznými skvrnami na horní straně předních křídel.

Ekologie

Výskyt tohoto druhu je svázán s nehnojenými, extenzivně spásanými pastvinami, vřesovišti a nízkostébelnými stepmi se slabým zapojením porostů, případně s travnatými plochami s nízkými rostlinami které bývají ob dva nebo tři roky sesečeny nebo spaseny. Vyhýbá se loukám s homogenním porostem které se sečou jednou nebo vícekrát ročně. Nejlépe se mu daří na lokalitách s nedávno ukončenou hospodářskou činností, na svažitých členitých místech situovaných k jihu nebo jihozápadu a s jen nesouvisle zapojeným bylinným patrem a vyvinutým mechovým pokryvem. Takové prostředí je nejvhodnější pro růst jeho živných rostlin mateřídoušky i dobromysli obecné a pro život hostitelských mravenčích kolonií rodu Myrmica. Pokud se životní podmínky na stanovišti rapidně zhorší, modrásek černoskvrnný obvykle vyhyne. Není schopen přesídlit na větší vzdálenost, létá nejdále 2 km od místa vylíhnutí.

Rozmnožování

Druh vytváří jen jednu generaci ročně, v podhorských podmínkách Západních Karpat žijí jeho dospělci od konce června do poloviny srpna. V té době se samice musí spářit a naklást vajíčka, obvykle je dává jednotlivě do nerozvinutých vrcholových částí květenství živných rostlin. Je-li v květenství více vajíček dojde mezi housenkami ke kanibalismu a přežívá pouze jedna.

Housenka vyžírá semeníky květů a celkem rychle prodělá instary. Po třetím sleze z mateřské rostliny a na zemi začne ze speciální žlázy na zádech vylučovat směs cukrů a aminokyselin, láká tak mravence aby ji odnesli do mraveniště; jinak zahyne. Nejčastěji ji adoptuje dělnice druhu Myrmica sabuleti nebo Myrmica scabrinodis. Zásadní podmínkou je, aby housenka nebyla od mraveniště vzdálená více než 2 m, což je akční rádius mravenců tohoto rodu.

V mraveništi je housenka uložena do oddělení mezi larvy, mravenci ji nekrmí ale chrání před případnými parazity. Housenka se sama živí larvami a kuklami svých hostitelů pro které produkuje medovici podobně jako mšice. Jedna během svého vývoje sežere asi 230 potenciálních mravenců, větší počet housenek mraveniště úplně zlikviduje. Během zimy housenka společně s mravenci hibernuje. S nástupem léta se zakuklí a po třech týdnech se z kukly vylíhne imago které musí před mravenci utéct. V době opouštění mraveniště má na křídlech dlouhé šupiny které ho chrání před útočícími mravenci. Samci se líhnou o málo dříve před samicemi.

Housenku modráska černoskvrnného přijmou do svého hnízda téměř všechny druhy mravenců rodu Myrmica, jsou však značné rozdíly v počtech přežití. Mnohá mraveniště tohoto rodu jsou tak málo početná, že jen stěží uživí jednu housenku.

Ohrožení

Modrásek černoskvrnný je celoevropsky ustupující druh. Tuzemský výskyt tohoto motýla, v minulosti zcela hojného, se zmenšil do několika drobných populací na malém počtu lokalit v podhorských oblastech. Světlou výjimkou jsou některá horská údolí v Karpatech na východě Moravy kde v CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty ještě přežívají životaschopné populace.

Hlavní příčinou tohoto burcujícího jevu jsou hluboké změny ve využívání zemědělské krajiny. Intenzifikací zemědělství s nadužíváním hnojiv, melioracemi a získáváním orné půdy na úkor luk, pastvin a ladem ležících pozemků i nepromyšleným zalesňováním byli dříve hojní živočichové zbavení svých přirozených biotopů.

Ochrana

Tento druh modráska je chráněný legislativou EU i ČR. Je začleněn do Bernské úmluvy (přílohy č. II), podle IUCN je téměř ohrožený (NT), v „Červeném seznamu bezobratlých ČR z roku 2005“ je shodně jako ve „vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.“ zařazen mezi kriticky ohrožené druhy (CR).[2][3][4][5]

Galerie

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. REJMAN, Adam. Hostitelská specializace modráska černoskvrnného na mravence rodu Myrmica. Olomouc, 2010 [cit. 09.12.2014]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Zdeněk Faltýnek Fric. Dostupné online.
  3. SPITZER, Lukáš. Podklad pro plán managementu druhu modrásek černoskvrnný [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, rev. 11.2012 [cit. 2014-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 
  4. BENEŠ, Jiří; KONVIČKA, Martin. Mapování motýlů ČR: Modrásek černoskvrnný [online]. Entomologický ústav BC AV ČR, České Budějovice [cit. 2014-12-09]. Dostupné online. 
  5. Karta druhu: Modrásek očkovaný [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2014-12-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Maculinea arion Large Blue Upperside SFrance 2009-07-18.jpg
Autor: PJC&Co, Licence: CC BY-SA 3.0
Large Blue butterfly, Maculinea arion, Rabastens-de-Bigorre, Hautes Pyrénées, France
Maculinea arion distribution.png
Autor: Joan Carles Hinojosa, Licence: CC BY-SA 3.0
Maculinea arion distribution by country. In UK the presence is uncertain.
Status iucn3.1 NT cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Maculinea arion 03 (HS).jpg
(c) Harald Süpfle, CC BY-SA 3.0
Egg of the Large Blue(Phengaris arion) in a Thymus flower. Egg magnified on top left.
AzuréSerpolet0.1.JPG
Autor: rosier, Licence: CC BY-SA 4.0
Phengaris arion (Natura 2000 Vallée de l'Antenne, Saint-Sulpice-de-Cognac, Charente, France)