Modrého
| |||
---|---|---|---|
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 9 | ||
Čtvrť | Vysočany, Hloubětín | ||
Poloha | 50°6′21,3″ s. š., 14°31′20,66″ v. d. | ||
Začíná na | křižovatka ulic Ivana Hlinky a U Elektry | ||
Končí na | slepé zakončení | ||
Historie | |||
Datum vzniku | 2008 | ||
Pojmenováno po | Bohumil Modrý | ||
Další údaje | |||
Počet adres | 7[1] | ||
PSČ | 198 00 | ||
Kód ulice | 789518 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Modrého je ulice v katastrálním území Vysočany a Hloubětín na Praze 9. Začíná u křižovatky ulic Ivana Hlinky (do roku 2019 Pod Spalovnou)[2] a U Elektry a má slepé zakončení, ze severu do ní ústí ulice Hany Maškové. Má přibližný západovýchodní průběh.
Historie a názvy
Ulice byla pojmenována v roce 2008.[3] Nazvána je podle českého hokejového brankáře Bohumila Modrého (1916–1963), který jako člen národního týmu dvakrát získal titul mistra světa (1947, 1949) a ze Zimních olympijských her 1948 si přivezl stříbrnou medaili.[3] V 50. letech byl v tajném, politicky vykonstruovaném soudnímu procesu s vyloučením veřejnosti obžalován a odsouzen na 15 let vězení za špionáž a velezradu (Případ Modrý). Po propuštění předčasně zemřel v roce 1963 na následky věznění ve věku 46 let.
Na opěrné zdi před domem čp. 1107/5 je upevněna pamětní deska s majuskulním textem: Na památku Ing. Bohumila Modrého (1916–1963), skvělého brankáře hokejové reprezentace, která vybojovala na MS v Praze v roce 1947 první titul mistrů světa, o rok později na Olympiádě ve Svatém Mořici místo druhé a v roce 1949 ve Stockholmu podruhé titul mistrů světa. / Zlatý start československého hokeje byl násilně přerušen v 50. letech ve smyšlených politických procesech. Neprávem bylo odsouzeno za špionáž a velezradu spolu s Bóžou Modrým 11 hokejových reprezentantů / Gustav Bubník, Stanislav Konopásek, Václav Roziňák, Vladimír Kobranov, Josef Jirka, Zlatomír Červený, Jiří Macelis, Antonín Španninger, Přemysl Hainý, Josef Štock a hostinský Mojmír Ujčík / Součet trestů byl 77 let a 8 měsíců.[4]
Zástavba
Po severní straně ulice je v západním úseku zahrádkářská kolonie, ve východním úseku jsou čtyři pětipodlažní obytné domy s balkony, lodžiemi nebo terasami developerského projektu Zahrady nad Rokytkou I,[5] který byl dokončen v létě 2008.[6][7] Před domy jsou podélná parkovací stání. Na jižní straně je svah, ve kterém jsou vjezdy do garáží a vchody do obytných domů developerského projektu Zahrady nad Rokytkou II,[5] který byl dokončen v letech 2015 (domy s označením 6 a 7 na východní straně) a 2016.[8] Autorem projektu této etapy je pražský atelier Loxia. V sedmi šestipodlažních domech je 282 bytů s balkony, předzahrádkami a prostornými terasami.[6] Byty mají dispozici od 1+kk až 4+kk.[8] Ulice je lemována stromy, chodník je ze zámkové dlažby. Na východním konci ulice je parková úprava. Podél jižní strany ulice nad svahem vede stezka pro cyklisty A26.
Odkazy
Reference
- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2018-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-16.
- ↑ Ulice při povodí Rokytky nesou jméno po legendách. Ve Vysočanech přibyla ulice Ivana Hlinky [online]. Blesk.cz, 2020-03-05 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online.
- ↑ a b JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 106.
- ↑ Spolek pro vojenská pietní místa: Praha 9 [online]. vets.cz [cit. 2019-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Nad Rokytkou [online]. [cit. 2018-12-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Rezidenční bydlení Zahrady Nad Rokytkou II [online]. stavbaweb.cz [cit. 2018-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07.
- ↑ Nové Vysočany [online]. [cit. 2018-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-16.
- ↑ a b Nad Rokytkou vyrůstají nové Zahrady [online]. Dům a byt [cit. 2018-12-16]. Dostupné online.
Literatura
- JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 106.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Modrého na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 9 - Hloubětín, ulice Modrého. Pohled z východního konce směrem k vysočanskému úseku.
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska v ulici Modrého, Praha 9-Hloubětín