Modrého

Modrého
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Městská část	Praha 9
Čtvrť	Vysočany, Hloubětín
Poloha	50°6′21,3″ s. š., 14°31′20,66″ v. d.
Začíná na	křižovatka ulic Ivana Hlinky a U Elektry
Končí na	slepé zakončení
Historie
Datum vzniku	2008
Pojmenováno po	Bohumil Modrý
Další údaje
Počet adres	7[1]
PSČ	198 00
Kód ulice	789518
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modrého je ulice v katastrálním území Vysočany a Hloubětín na Praze 9. Začíná u křižovatky ulic Ivana Hlinky (do roku 2019 Pod Spalovnou)^[2] a U Elektry a má slepé zakončení, ze severu do ní ústí ulice Hany Maškové. Má přibližný západovýchodní průběh.

Historie a názvy

Ulice byla pojmenována v roce 2008.^[3] Nazvána je podle českého hokejového brankáře Bohumila Modrého (1916–1963), který jako člen národního týmu dvakrát získal titul mistra světa (1947, 1949) a ze Zimních olympijských her 1948 si přivezl stříbrnou medaili.^[3] V 50. letech byl v tajném, politicky vykonstruovaném soudnímu procesu s vyloučením veřejnosti obžalován a odsouzen na 15 let vězení za špionáž a velezradu (Případ Modrý). Po propuštění předčasně zemřel v roce 1963 na následky věznění ve věku 46 let.

Na opěrné zdi před domem čp. 1107/5 je upevněna pamětní deska s majuskulním textem: Na památku Ing. Bohumila Modrého (1916–1963), skvělého brankáře hokejové reprezentace, která vybojovala na MS v Praze v roce 1947 první titul mistrů světa, o rok později na Olympiádě ve Svatém Mořici místo druhé a v roce 1949 ve Stockholmu podruhé titul mistrů světa. / Zlatý start československého hokeje byl násilně přerušen v 50. letech ve smyšlených politických procesech. Neprávem bylo odsouzeno za špionáž a velezradu spolu s Bóžou Modrým 11 hokejových reprezentantů / Gustav Bubník, Stanislav Konopásek, Václav Roziňák, Vladimír Kobranov, Josef Jirka, Zlatomír Červený, Jiří Macelis, Antonín Španninger, Přemysl Hainý, Josef Štock a hostinský Mojmír Ujčík / Součet trestů byl 77 let a 8 měsíců.^[4]

Zástavba

Po severní straně ulice je v západním úseku zahrádkářská kolonie, ve východním úseku jsou čtyři pětipodlažní obytné domy s balkony, lodžiemi nebo terasami developerského projektu Zahrady nad Rokytkou I,^[5] který byl dokončen v létě 2008.^[6][7] Před domy jsou podélná parkovací stání. Na jižní straně je svah, ve kterém jsou vjezdy do garáží a vchody do obytných domů developerského projektu Zahrady nad Rokytkou II,^[5] který byl dokončen v letech 2015 (domy s označením 6 a 7 na východní straně) a 2016.^[8] Autorem projektu této etapy je pražský atelier Loxia. V sedmi šestipodlažních domech je 282 bytů s balkony, předzahrádkami a prostornými terasami.^[6] Byty mají dispozici od 1+kk až 4+kk.^[8] Ulice je lemována stromy, chodník je ze zámkové dlažby. Na východním konci ulice je parková úprava. Podél jižní strany ulice nad svahem vede stezka pro cyklisty A26.

Odkazy

Reference

Literatura

• JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 106. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Modrého na Wikimedia Commons