Modrava

Modrava
	Obecní úřad
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kašperské Hory
Obec s rozšířenou působností	Sušice; (správní obvod)
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°1′27″ s. š., 13°29′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	107 (2023)
Rozloha	81,64 km²
Nadmořská výška	985 m n. m.
PSČ	341 92
Počet domů	49 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Modrava 63; 341 92 Kašperské Hory ; obec.modrava@quick.cz
Starosta	Jaroslav Doležal
	Oficiální web: www.sumavanet.cz/modrava/
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Modrava
Další údaje
Kód obce	542148
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modrava (německy Mader) je obec v okrese Klatovy, 13 km jihozápadně od Kašperských Hor. Žije zde 107^[1] obyvatel. Obec leží v Národním parku Šumava na soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, jejichž soutokem vzniká Vydra (někdy se jako část Vydry označuje i Modravský potok a za počátek Vydry je označován soutok Luzného a Březnického potoka u hájovny Březník).

Území obce

Osídlení obce Modrava je tvořeno dvěma částmi: Modrava a Filipova Huť.

Území obce je tvořeno čtyřmi katastrálními územími:

Vchynice-Tetov II (sem patří i samoty Palečkovna a Rybárna)
Filipova Huť (do něj spadá i osada Modrava a zčásti Korýtko a značná část horského území, například Lovčí skála, Čertův vrch, Nová slať, Černohorský močál, Filipohuťský les, Ztracený vrch, Mrtvý vrch, vrch Malá Mokrůvka, hájovna Březník, Luzný potok a Luzenské údolí, Hraniční slať, vrch Špičník, Březnický les, Blatný vrch a Blatenská slať, Studená hora, Novohuťské močály, Roklanská chata, Cikánská slať, Modravská hora a Modravské stráně)
západně od Medvědí hory je neosídlené malé katastrální území Roklanský Les (na němž se nachází Roklanský les)
severně a severovýchodně od Medvědí hory je rozsáhlé neosídlené katastrální území Javoří Pila (na jeho území se nachází Židovský les, Roklanská slať a hora Medvěd, Rokytská slať, Smrkový vrch, Javoří slať, Rybárenská slať).

V horském pásmu sousedí území obce na severu s rozsáhlým územím patřícím katastrálně obci Prášily. Území Vchynice-Tetov II sousedí na severu s katastrálním územím Vchynice-Tetov I obce Srní. Filipova Huť sousedí na východě s územím Horské Kvildy, pod niž spadá i část osady Korýtko. Horská část katastrálního území Filipova Huť sousedí na východě s územím obce Kvilda. Z jihu a západu sousedí území obce podél hřebene s německým Bavorskem, německá část hřebene je vyhlášena jako národní park Bavorský les.

Historie

První písemné zmínky o Modravě pocházejí z let 1614 a 1617 – trvalé osídlení se v nich však ještě nezmiňuje, pouze rybářské využití a pastviny pro soumary (to vyplývalo z polohy při obchodní stezce do Kašperských Hor). Od roku 1757 se Modrava rozvíjí jako rybářská a lovecká osada. Ke změně dochází po roce 1799, kdy kníže Schwarzenberg kupuje od hraběte Filipa Kinského rozsáhlé území Prášilského panství a využívá obrovského bohatství dřeva ze zdejších rozsáhlých lesů.

V letech 1799–1801 byl vybudován podle návrhu Ing. Rosenauera Vchynicko-tetovský plavební kanál. Kanál začíná 2 km od Modravy pod bývalou osadou Vchynice-Tetov. Díky rozvoji dřevařství bylo v roce 1804 založeno 6 km jižně od Modravy sídlo Březník (Pürstling). Roku 1827 zakoupil podnikatel František Bienert (1788–1866), rodák z Varnsdorfu, od majitele panství Josefa Schwarzenberga starší pilu, kterou adaptoval na vhodný tovární objekt. V roce 1832 Bienert získal císařské privilegium pro výhradní výrobu ozvučného dřeva na dobu 10 let, další pak pro zlepšený postup výroby a samostatné privilegium pro výrobu řešetových lubů. V roce 1855 zřídil Bienert další podobnou provozovnu ve Stožci. V Modravě v polovině 19. století zaměstnával na pile a v lese 50–100 lidí. Platnost privilegií byla pak po dvou letech prodlužována až do jeho smrti, kdy převzala vedení obou závodů jeho manželka. Výroba však vzhledem k velké konkurenci klesala a polom, který roku 1870 zničil mnoho starých porostů, zapříčinil, že rezonanční dříví muselo být dováženo z daleka. Vdova pily roku 1871 prodala Schwarzenbergovi, který modravskou pilu zlikvidoval a závod roku 1880 převedl do Stožce. Do současnosti se z továrny na břehu Roklanského potoka zachovala pouze část pro ukládání a sušení vyrobeného materiálu, která slouží jako rekreační zařízení Lesů ČR – objekt byl vyhlášen kulturní památkou a tvoří jednu z dominant obce.

V roce 1924 Klub českých turistů postavil další z dominant obce – Klostermannovu chatu, která sloužila jako horská chata. Jejím projektantem byla vedoucí osobnost české moderní architektury, průkopník moderní architektury a mezinárodně respektovaný architekt Bohuslav Fuchs. Náklady činily 1 041 500 Kčs. Díky členům Finanční stráže a jejich rodinám, kteří byli většinově české národnosti, se této obci dostálo i českých učitelů. A tak roku 1934 byla v Modravě dostavěna česká obecní a mateřská škola (od roku 1999 je objekt školy po přestavbě provozován jako Hotel Modrava).

V důsledku uzavření Mnichovské dohody bylo území obce v letech 1938 až 1945 přičleněno k nacistickému Německu.

Správa obce

V období první republiky nebyl v Modravě správní úřad obce a celý katastr byl spravován obecním úřadem ve Filipově Huti.^[4]^[5] K přesunu správního úřadu do Modravy došlo po druhé světové válce a po vysídlení Němců.

Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Filipova Huť o rozloze 5745 ha, bylo k 22. květnu 1947 sečteno 214 přítomných obyvatel.^[4]

Územní příslušnost

k 1. lednu 1948 je uvedeno, že obec Filipova Huť patří do správního okresu Sušice, soudní okres Hartmanice, poštovní úřad Kvilda, stanice sboru národní bezpečnosti Modrava, železniční stanice a nákladiště Lipka na Šumavě^[6]
k 1. únoru 1949 je obec Filipova Huť součástí okresu Vimperk, kraj Českobudějovický^[7]^[8]^[9]
k 1. lednu 1950 je pro obec Filipova Huť ( okres Vimperk, kraj Českobudějovický ) matriční úřad u Místního národního výboru Kvilda^[10]
k 1. červenci 1952 je Filipova Huť vedena jako samostatná obec v okrese Vimperk, kraj Českobudějovický^[5]
k 1. lednu 1955 je osada Filipova Huť jako část obce Horská Kvilda, okres Vimperk, kraj Českobudějovický, matriční úřad u Místního národního výboru Vimperk^[11]
k 1. červenci 1960 má obec Modrava, okres Klatovy, kraj Západočeský tyto části : 1. Filipova Huť, 2. Horská Kvilda, 3. Modrava.^[12]

V roce 1980 byla tato obec začleněna do správy MNV Srní. K opětovnému vzniku samostatné obce došlo 6. 12. 1990 ustavujícím zasedáním obecního zastupitelstva, zvoleného 17. 11. 1990.

Okolí a zajímavosti

Galerie

Bývalá Binertova pila, dnes Penzion Modrava
Klostermannova chata
Hasičská stanice
Parkoviště
Modrava, řečiště
Hradlový most byl během komunistického režimu zničen, po jeho pádu obnoven.

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ ^a ^b Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 29.
↑ ^a ^b Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 29.
↑ Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 130, položka 2.
↑ Vládní nařízení číslo 3/1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 o území organizaci okresů v Českých zemí. Praha: [s.n.] S. částka 2., dne 26. ledna 1949.
↑ Zákon číslo 280/1948 Sb. o krajském zřízení. [s.l.]: [s.n.] S. příloha k par. 2., odst. 2 zákona, položka 2., 3.
↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 29, položka 17.
↑ Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950. Praha: Ministerstvo vnitra S. 18, položka 5.
↑ Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 79.
↑ Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 70.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Modrava na Wikimedia Commons
Modrava v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Stránky Modrava a okolí
Stránky o historii Modravy

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[:0-4] Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 29.

[:1-5] Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 29.

[s._130,_položka_2-6] Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 130, položka 2.

[3/1949_Sb.-7] Vládní nařízení číslo 3/1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 o území organizaci okresů v Českých zemí. Praha: [s.n.] S. částka 2., dne 26. ledna 1949.

[280/1948_Sb.-8] Zákon číslo 280/1948 Sb. o krajském zřízení. [s.l.]: [s.n.] S. příloha k par. 2., odst. 2 zákona, položka 2., 3.

[s._29,_položka_17-9] Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 29, položka 17.

[s._18,_položka_5-10] Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950. Praha: Ministerstvo vnitra S. 18, položka 5.

[s._79-11] Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 79.

[s._70-12] Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 70.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

Navigation

Navigace

Tématické portály