Modravské slatě
Přírodní památka Modravské slatě | |
---|---|
Rokytská slať - pohled z Velkého roklanu | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 28. prosince 1989[1] |
Vyhlásil | Ministerstvo kultury ČSR[1] |
Zrušení | 15. ledna 2017 |
Nadm. výška | 1000–1370 m n. m. |
Rozloha | 3615 ha |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Klatovy |
Umístění | Modrava (k. ú. Filipova Huť, Javoří Pila, Roklanský Les) |
Souřadnice | 49°0′24,12″ s. š., 13°26′0,96″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 1145 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Modravské slatě jsou přírodní památka na území obce Modrava v Národním parku Šumava. Jsou největším komplexem rašelinišť na Šumavě, který je však z většiny veřejnosti nepřístupný. Modravské slatě reprezentují unikátně zachovalý celek vrchovištních rašelinišť, která se na prameništích a mělkých pánvích vyvíjela od poslední doby ledové (před 8 až 10 tisíci lety).[2] Jejich celková rozloha činí více než 2000 hektarů.[2] Jedná se o první zónu Národního parku Šumava, která zde chrání především jedinečnou vegetaci a faunu. Žije zde ohrožený tetřev hlušec, rys ostrovid nebo myšivka horská. Modravské slatě byly zařazeny do mezinárodní sítě světově významných rašelinišť a mokřadů v rámci tzv. Ramskarské konvence.[2]
Popis
Modravské slatě jsou nejvýše položenou část Šumavských plání v pramenné oblasti řeky Vydry mezi Modravou a česko–německou státní hranicí.[1] Jedná se o území rozkládající se v nadmořských výškách kolem 1000 metrů na návětrné straně Šumavy, kde panuje vlhké podnebí s vysokým množstvím srážek.[1] Modravské slatě se vyznačují četnými strukturovanými vrchovišti s mnoha jezírky a členitými nelesními plochami.[1] Na celém tomto území jsou rozsáhlé komplexy rašelinných smrčin a podmáčených smrčin.[1] Tyto komplexy jsou většinou obklopeny vrchovišti, které vše propojují ve větší rašelinné celky.[1] Modravská rašeliniště jsou povětšině svahová. Jsou zásobena převážně prosakující vodou a vodou z pramenišť na horním toku řeky Vydry.[1]
Jednotlivé slatě
Podle starých revírních map se na území Modravských plání nacházelo celkem 28 slatí.[1]
- Rokytská slať
- Roklanská slať
- Přední a Zadní Mlynářská slať
- Šárecká slať
- Novohuťské močály
- Blatenská slať
Odvodňování
Požadavky na výsadby lesních porostů za účelem pěstování lesů či zakládání nových lesů vedlo v minulosti k neuvážených odvodňovacím zásahům do rašelinových komplexů.[1] Zásahy do vodního režimu (výstavba sítí odvodňovacích příkopů a kanálů) nežádoucím způsobem ovlivnily i vývoj Modravských slatí.[1] Poznatky o důležitosti zadržování vody v krajině, významu vytváření místního mikroklimatu a podstatného zpomalování odtoku povodňových vod, k nimž se dospělo na začátku 21. století, vyústily ke konkrétním revitalizačním opatřením: [p 1] původní odvodňovací rýhy byly nově přehrazeny kaskádou dřevěných hrází s cílem opětovně zvýšit hladinu podzemní vody a zadržet vodu v dotčených biotopch na revitalizovaném území.[1][2]
Železná opona
Do života Modravských slatí negativně zasáhla i tzv. železná opona.[1] Ta se v 50. a 60. letech dvacátého století táhla (v podobě plotů s drátěnými zátarasy, které byly udržovány od roku 1953 pod životu nebezpečným vysokým elektrickým napětím 3000 až 6000 voltů) napříč rašeliništními komplexy. Železná opona byla po sametové revoluci sice odstraněna (v roce 1991), ale ještě v roce 2019 šlo dohledat na slatích, kromě průseků, i její relikty: dřevěné kůly, keramické izolátory či klubka ostnatých drátů.[1]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Modravské pláně a Modravsko (Obecně o slatích) [online]. www sumava–modravsko cz [cit. 2018-08-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Informační tabule (s nadpisem: „Modravské slatě – srdce Šumavy“) umístěná na začátku uzavřené stezky Luzenským údolím na české straně u Březníku.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Modravské slatě na Wikimedia Commons
- Modravské slatě a jejich utříděný seznam s obrazovou galerií na webu o Modravsku [online]. www sumava–modravsko cz [cit. 2018-08-13]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Informační tabule (s nadpisem: „Modravské slatě – srdce Šumavy“) umístěná na začátku uzavřené stezky Luzenským údolím na české straně u Březníku (Šumava, Česká republika).
Autor: User Vigor on flickr.com, Licence: CC BY 2.0
Modravské slatě, největším komplexem rašelinišť na Šumavě v blízkosti obce Modrava
Autor: SJuergen, Licence: CC BY-SA 4.0
Weitfäller Filz (Rokytská slat´), Blick vom Großen Rachel, im Hintergrund Steiningberg (Oblík; 1.225 m)