Modrotisk
| Modrotisk | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát |  Česko  Slovensko Rakousko  Německo Maďarsko |
| Typ | nehmotné světové dědictví UNESCO |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2018 (42. zasedání) |
Modrotisk je tradiční technika potisku textilií a zároveň název pro tmavě modrou látku s bílými vzory, která se touto tiskovou technikou vyrábí.
Způsob výroby
Jedná se o negativní tisk, kdy se textilie potiskne v místech, která mají zůstat bílá. Potisk se provede rezervou – vykrývací směsí, která ochrání požadovaná místa před kontaktem s barvivem a která se po barvení odstraní vypráním. K tisku se tradičně používají dřevěné formy, do kterých jsou požadované vzory vyřezány nebo vytvořeny pomocí zapuštěných kovových drátů a plechů. Původně se k obarvení indigem, importovaným přírodním barvivem, používala zákazníky donesená domácí lněná plátna, ve druhé polovině 19. století lněná a bavlněná plátna přímo z továren.
Historie v českých zemích
Od konce 18. století pronikal modrotisk do lidových krojů, jeho obliba vzrostla hlavně v 19. století. Pro některé oblasti jako např. Horácko nebo Valašsko se stal typickým materiálem. V 19. století byla modrotiskařská dílna snad v každém malém městečku. V druhé polovině 19. století byly ale většiny dílen nahrazeny textilními továrnami, které využívaly přímý tisk. Tradiční modrotiskové dílny, které se věnovaly poměrně složité a časově náročné výrobě modrotisku, nebyly schopny konkurovat a začaly zanikat. Dodnes jsou v provozu v Česku dvě dílny, a to od roku 1816 dílna rodiny Danzingerových[1] v Olešnici na Moravě, a od roku 1906 dílna rodiny Jochových ve Strážnici.
Ministerstvo kultury zařadilo v roce 2014 techniku výroby modrotisku na národní seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.[2] Dne 28. listopadu 2018 byl modrotisk přidán do seznamu nehmotného světového dědictví UNESCO.[3] Šlo o společnou nominaci Česka, Slovenska, Rakouska, Německa a Maďarska.
Odkazy
Reference
- ↑ Modrotisk Danzinger - výroba modrotisku Olešnice | modrotisk-danzinger.cz. www.modrotisk-danzinger.cz [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online.
- ↑ MODROTISK - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Modrotisk je na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Technika dodnes zdobí kroje na Moravě. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-11-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu modrotisk na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo modrotisk ve Wikislovníku- Modrotisk – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2011-05-01 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. Video – výroba v Olešnici
- Modrotisk – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2017-10-07 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. Video ze strážnické dílny
- Modrotisk – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2019-01-27 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. Video z olešnické dílny
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Claude Truong-Ngoc / Wikimedia Commons - cc-by-sa-3.0
Légende à venir