Moganopterus

Moganopterus; Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 125 miliony let
	Hypotetická rekonstrukce hlavy moganoptera
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Reptilia);
Nadřád	archosauři (Archosauria);
Řád	ptakoještěři (Pterosauria);
Podřád	Pterodactyloidea;
Nadčeleď	Ctenochasmatoidea;
Čeleď	Boreopteridae;
Podčeleď	Moganopterinae;
Rod	Moganopterus; Lü et al., 2012
Binomické jméno
	Moganopterus zhuiana; Lü et al., 2012
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moganopterus ("křídlo (mistrů mečířů) jménem Kan Ťiang a Muo Jie" - podle ostrých zubů ptakoještěra) byl rod obřího pterodaktyloidního ptakoještěra, který žil v období spodní křídy (geologické věky barrem až apt, asi před 125 miliony let) na území dnešní severovýchodní Číny (provincie Liao-ning, souvrství Yixian). Fosilie tohoto ptakoještěra byly formálně popsány týmem čínských paleontologů v roce 2012.^[1]

Popis

Holotyp nese označení 41HIII0419 a představuje částečně zachovanou kostru s lebkou. Dochovaná část lebky je dlouhá 75 cm (spodní čelist 68,5 cm) a čtvrtý krční obratel měří na délku 14,5 cm. Jedná se tedy o největšího známého "zubatého" ptakoještěra, jehož rozpětí křídel je odhadováno přinejmenším na 5 metrů, pravděpodobně ale na 7 nebo i více metrů. Jednalo se tedy o jednoho z největších známých ptakoještěrů vůbec. V čelistech tohoto nejspíš rybožravého druhu ptakoještěra se nacházelo přinejmenším 62 ostrých, špičatých zubů.

Podle některých výzkumů byli obří ptakoještěři velmi efektivními letci, schopnými urazit vcelku až kolem 16 000 kilometrů, a to při průměrné rychlosti asi 130 km/h po dobu 7 až 10 dnů (což se však týká spíše rodu Quetzalcoatlus a některých dalších azhdarchidů).^[2]

Zařazení

Druh M. zhuiana náležel do čeledi Boreopteridae a podčeledi Moganopterinae, jeho nejbližším vývojovým příbuzným (a sesterským taxonem) byl další čínský druh Feilongus youngi, formálně popsaný v roce 2005.^[3] V zařazení do systému však u tohoto druhu přetrvává nejistota.^[4]

Odkazy

Reference

↑ Lü Junchang; Pu Hanyong; Xu Li; Wu Yanhua; Wei Xuefang (2012). "Largest Toothed Pterosaur Skull from the Early Cretaceous Yixian Formation of Western Liaoning, China, with Comments On the Family Boreopteridae". Acta Geologica Sinica. 86 (2): 287–293. doi: 10.1111/j.1755-6724.2012.00658.x
↑ SOCHA, Vladimír. Quetzalcoatlus byl mezikontinentálním letcem. OSEL.cz [online]. 10. září 2021. Dostupné online. (česky)
↑ Wang X., Kellner A. W., Zhou Z., Campos D. (2005). "Pterosaur diversity and faunal turnover in Cretaceous terrestrial ecosystems in China". Nature. 437 (7060): 875–9. doi:10.1038/nature03982
↑ https://qilong.wordpress.com/2013/07/20/is-moganopterus-a-ctenochasmatoid/

Související články

Velikost ptakoještěrů

Literatura

GAO Dian-Song, JIANG Shun-Xing, XU Li, CHENG Xin, YANG Li-Li, JIA Song-Hai & WANG Xiao-Lin (2022). Reappraisal of the largest ctenochasmatid Moganopterus zhuiana Lü et al., 2012. Vertebrata Palasiatica. doi: 10.19615/j.cnki.2096-9899.220111

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Moganopterus na Wikimedia Commons
Informace na webu Pteros (anglicky)
Článek na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
Profil na databázi Fossilworks Archivováno 7. 7. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)

[1] Lü Junchang; Pu Hanyong; Xu Li; Wu Yanhua; Wei Xuefang (2012). "Largest Toothed Pterosaur Skull from the Early Cretaceous Yixian Formation of Western Liaoning, China, with Comments On the Family Boreopteridae". Acta Geologica Sinica. 86 (2): 287–293. doi: 10.1111/j.1755-6724.2012.00658.x

[2] SOCHA, Vladimír. Quetzalcoatlus byl mezikontinentálním letcem. OSEL.cz [online]. 10. září 2021. Dostupné online. (česky)

[3] Wang X., Kellner A. W., Zhou Z., Campos D. (2005). "Pterosaur diversity and faunal turnover in Cretaceous terrestrial ecosystems in China". Nature. 437 (7060): 875–9. doi:10.1038/nature03982

[4] ttps://qilong.wordpress.com/2013/07/20/is-moganopterus-a-ctenochasmatoid/

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály