Mohelský mlýn
Mohelský mlýn | |
---|---|
Účel stavby | |
vědecká terénní stanice, umělecká galerie | |
Základní informace | |
Výstavba | od 14. století |
Přestavba | 1938 |
Současný majitel | Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR |
Poloha | |
Adresa | Mohelno 134, Mohelno, ![]() |
Souřadnice | 49°6′10,62″ s. š., 16°11′21,67″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mohelský mlýn nebo též Mohelenský mlýn je bývalý mlýn stojící na břehu řeky Jihlavy, necelý kilometr od jižního okraje obce Mohelno. Jeho současná podoba pochází z roku 1938. Využívá jej Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky jako terénní stanici.
Historie
První písemná zmínka o mlýně pochází z roku 1368. Během dob mlýn střídal majitele, pustl a byl obnovován. V polovině 18. století přešel do vlastnictví rodiny Tkaných, která jej držela až do roku 1930. V roce 1937 koupil mlýn v dražbě majitel geologické firmy Ing. Hájek z Prahy, který jej věnoval své sekretářce Marii Volavkové. Roku 1938 podstoupil mlýn celkovou přestavbu a modernizaci. Kupolovité solárium na střeše nově zbudované obytné stavby údajně sloužilo slečně Volavkové k opalování. Roku 1947 mlýn navštívil prezident Edvard Beneš s chotí. V roce 1950 přešel mlýn pod správu podniku Jihomoravské mlýny. Poté, co roku 1961 zemřela majitelka mlýna Marie Volavková, byl mlýn znárodněn a postoupen Československé akademii věd. Té sloužil jako terénní základna a archiv. V současnosti mlýn využívá Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR. Roku 2006 byly některé prostory včetně elektrárny pronajaty firmě Amaprint. Mlýnice byla adaptována na galerii Čertův ocas.[1]
Popis
Dominantou mlýna je třípatrová mlýnice, k jejíž jižní straně přiléhá obytná budova se soláriem. Dvůr u mlýna uzavírají hospodářské budovy. Součástí mlýna je malá vodní elektrárna vybavená vodními turbínami na výrobu elektrické energie. Tři soustrojí mají instalovaný výkon 45 kW, 22 kW a 15 kW.[2] 600 metrů vzdušnou čarou od mlýna je hráz vodní nádrže a vodní elektrárny Mohelno. Říční meandr vytváří úzký skalnatý poloostrov Čertův ocas, který je součástí národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step a stejnojmenné naučné stezky.
V budově mlýna je umístěna expozice Galerie Čertův ocas (podle stejnojmenného meandru na řece Jihlavě), kde se nachází stálá expozice skupiny Stir up. Ve mlýně se rovněž nachází pracoviště Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně, které slouží jako terénní stanice. Pořádají se zde semináře a školení s možností ubytování.
Naproti mlýna, ve svahu nad silnicí, stojí kamenný kříž, založený mlynářem Jakubem Tkaným dne 8. září 1806.
Galerie
nádvoří mlýna
mlýnský náhon
obytná budova se soláriem
brána do dvora
kříž z roku 1806
Reference
- ↑ galerie Čertův ocas Dostupné online
- ↑ Mohelenský mlýn a jeho historie. Informační tabule u mlýna. Autor: Alena Fornůsková. Dostupné online
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mohelský mlýn na Wikimedia Commons
- Ústav biologie obratlovců AV ČR, terénní stanice Mohelno
- Mohelský mlýn na vodnimlyny.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Kříž u Mohelského mlýna. Postaven mlynářem Jakubem Tkaným v roce 1806.