Mohylníky u Malovic

Mohylníky u Malovic
Chybí zde svobodný obrázek
Poloha
Adresajižně od Malovic, Erpužice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°46′47,16″ s. š., 13°3′23,97″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mohylníky u Malovic jsou dvě pravěká mohylová pohřebiště u Malovic v okrese Tachov. Tvoří je dvě oddělené skupiny mohyl, z nichž jedna se nachází asi jeden kilometr jižně od Malovic v místech s pomístním názvem K Valečkovu mlýnu.[1] Druhá skupina mohyl leží asi 1,9 kilometru od vesnice severně od železniční trati mezi zastávkami Blahousty a Trpísty.[2] Obě pohřebiště jsou chráněná jako kulturní památka ČR.[3][4] Předměty získané archeologickým výzkumem jižního pohřebiště jsou uložené v muzeu ve Stříbře.[1]

Jižní pohřebiště

Pohřebiště jižně od vesnice bylo částečně prozkoumáno již v sedmdesátých letech devatenáctého století. Průzkum pěti mohyl tehdy prováděl majitel panství, hrabě Kinský. Na jeho výzkumy v roce 1933 navázal Otto Eichhorn, který prozkoumal jednu dříve narušenou mohylu, a v sedmdesátých letech dvacátého století proběhlo geodetické zaměření lokality. Na základě výzkumů bylo možné lokalitu zařadit do střední a mladší doby bronzové.[1]

Zdejší mohyly ze starší doby bronzové jsou charakteristické kostrovým uložením, zatímco v mladším období byli mrtví spalováni. Popel se zbytky kostí byl potom rozsypán do plochy o velikosti těla, nebo umístěn v nádobě zapuštěné do terénu. Z prozkoumaných mohyl je vzhledem k rozdílné výbavě patrná sociální diferenciace společnosti. Z lépe vybavených hrobů pochází nálezy bronzových, jantarových nebo i zlatých šperků, dýk a výjimečně i mečů.[1]

Na lokalitě se nachází téměř třicet mohyl tvořených vnitřní kamennou konstrukcí s pohřební komorou a hliněným zásypem, který se opírá o obvodový kamenný věnec. Otto Eichhorn prozkoumal jednu z největších mohyl ze střední doby bronzové, která má průměr dvanáct metrů a výšku dva metry. Obvodový kamenný věnec široký osmdesát centimetrů se dochoval do výšky padesáti centimetrů. Uvnitř mohyly byl devadesát centimetrů vysoký kužel s pohřební komorou. Druhá pohřební komora se nejspíše nacházela u jižního okraje mohyly.[1]

Severní pohřebiště

Menší severní pohřebiště tvoří skupina asi dvaceti mohyl na okraji lesa. Mohyly mají většinou kruhový půdorys, výšku 02, až 1,1 metru a průměr od šesti do 12,5 metru.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. Vybrané památky od pravěku do 20. století. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3, ISBN 978-80-200-2526-5. Kapitola Malovice u Erpužic, s. 215–217. 
  2. ↑ a b Mohylové pohřebiště [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-05-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-05-27]. Identifikátor záznamu 126652 : Mohylník, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-05-27]. Identifikátor záznamu 128807 : Mohylník, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“