Mokrosuky (zámek)

Mokrosuky
Uliční strana jižního křídla s arkádami
(c) Bas van Oorschot, CC BY-SA 3.0
Uliční strana jižního křídla s arkádami
Základní informace
Slohrenesanční
Výstavba15. století
Přestavbapo roce 1579
StavebníkPerglárové z Perglasu
Další majiteléRačínové z Račína
Althannové
Poloha
AdresaMokrosuky, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Mokrosuky
Mokrosuky
Další informace
Rejstříkové číslo památky14069/4-3146 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mokrosuky jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obciokrese Klatovy. Zámek sloužil jako panské sídlo až do 17. století. Patřil mimo jiné Perglárům z Perglasu, Račínům z Račína nebo Althannům. Dochovaná podoba budov je výsledkem přestavby ve druhé polovině šestnáctého století a pozdějších úprav. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Vesnice Mokrosuky patřila od čtrnáctého století k velhartickému panství, i když první písemná zmínka o ní pochází až z roku 1418.[2] Roku 1560 ji získal Václav Vyntíř z Vlčkovic, kterému patřilo blízké kolinecké panství. Jeho součástí byla až do roku 1579, kdy Mokrosuky koupil Volf Gothart Perglár z Perglasu. Buď on, nebo jeho syn Václav Otakar si ve vsi nechal postavit renesanční tvrz obehnanou vodním příkopem.[2] Podle Památkového katalogu však jen přestavěli starší gotickou tvrz z patnáctého století.[3]

Václav Otakar Perglár se v letech 1618–1620 zúčastnil stavovského povstání, za což byl roku 1623 odsouzen ke ztrátě majetku,[4] ale posléze byl omilostněn.[2] V Mokrosukách se zatím utábořili vojáci Baltasara Marradase, který jim vyplácel žold z výnosů mokrosuckého panství. Roku 1628 panství financovalo pluk Martina de Hoeff-Huerty, který sídlil na Velharticích. Statek, ke kterému kromě Mokrosuk patřily vesnice Čermná, Lešišov a Nemanice, nakonec koupil Humprecht Račín z Račína. Od roku 1670[4] spravovala zadlužené mokrosucké panství Humprechtova dcera, hraběnka Apolena Lidmila Althannová. V roce 1679 statek předala svému bratrovi Arnoštu Vojtěchu Račínovi, který je připojil k hrádeckému panství, u kterého už Mokrosuku zůstaly až do zrušení poddanství.[2]

Stavební podoba

Arkády východního křídla obrácené směrem do parku

Jednopatrový dvoukřídlý zámek býval obehnán vodním příkopem.[5] Jeho nejstarší částí je jihovýchodní křídlo, kde se dochovalo gotické zdivo s dvojicí krakorců.[3] V prvním patře jižního křídla jsou na straně obrácené do ulice arkády z poloviny osmnáctého století. Na východním konci směrem do ulice vystupuje patrový přístavek kaple, pravděpodobně mladší. Jihovýchodní křídlo má v přízemí i v prvním patře arkády obrácené směrem do parku.[2] Do dvora se vjíždí průjezdem zaklenutým valenou klenbou s výsečemi. Valené a hřebínkové klenby jsou použity v přízemních prostorách, zatímco místnosti v prvním patře mají ploché stropy. Plochý strop se nachází i v kapli s půlkruhovým zakončením.[5]

Celý památkově chráněný areál tvoří zámek s kaplí, příkop, ohradní zeď, objekty hospodářského dvora (chlévy, kolna, dvě stodoly a špýchar v severovýchodním nádroží) a přilehlý park na východní straně.[3]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-23]. Identifikátor záznamu 124404 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Mokrosuky – zámek, s. 131. 
  3. a b c Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. 
  4. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Velhartic, s. 124. 
  5. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Mokrosuky, s. 420. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Mokrosuky 8-6-2007 - panoramio.jpg
(c) Bas van Oorschot, CC BY-SA 3.0
Mokrosuky 8-6-2007
Mokrosuky, zámek.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek ve vesnici Mokrosuky, Plzeňský kraj