Moldavská autonomní sovětská socialistická republika

Moldavská autonomní sovětská socialistická republika
Република Аутономэ Советикэ Сочиалистэ Молдовеняскэ
 Ukrajinská sovětská socialistická republika1924–1940Ukrajinská sovětská socialistická republika 
Moldavská SSR 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
     Moldavská ASSR
     Ukrajinská SSR
     Rumunsko
Balta (1924—1928)
Birzula (1928—1929)
Tiraspol (1929—1940)
nejdelší řeka:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
572 339 (1926)
národnostní složení:
státem propagovaný ateismus; dále pravoslaví
státní útvar
vznik:
12. říjen 1924 vytvořením Moldavské ASSR
zánik:
2. srpen 1940 při obsazení Besarábie a utvoření Moldavské SSR
státní útvary a území
předcházející:
Ukrajinská sovětská socialistická republikaUkrajinská sovětská socialistická republika
následující:
Ukrajinská sovětská socialistická republikaUkrajinská sovětská socialistická republika
Moldavská SSRMoldavská SSR

Moldavská autonomní sovětská socialistická republika (moldavsky Република Аутономэ Советикэ Сочиалистэ Молдовеняскэ; ukrajinsky Молдавська Автономна Радянська Соціалістична Республіка; rusky Молдавская Автономная Советская Социалистическая Республика) byla autonomní republika v rámci Ukrajinské SSR, součásti Sovětského svazu. V době její existence (1924—1940) nepatřilo současné Moldavsko k Sovětskému svazu, nýbrž k tzv. Velkému Rumunsku. Na levém, ukrajinském břehu Dněstru (jih tzv. Podolí) však existovala početná rumunsky hovořící menšina (území přibližně současného Podněstří), což vedlo k založení autonomní republiky s rumunštinou jakožto jedním z úředních jazyků. Součástí Moldavské ASSR bylo také většinově ukrajinské území okolo města Balta, které svým severovýchodním cípem zasahovalo téměř až k řece Jižní Bug. Zároveň však byl vytvořen koncept moldavské národnosti odlišné od rumunské, neboť zájmem sovětské vlády bylo omezit inklinaci území k Rumunsku. Stejně tak jazyk byl zapisován cyrilicí a nazýván moldavštinou. Hlavním městem byla nejprve Balta, po roce 1929 pak Tiraspol, současné hlavní město Podněstří.

Po obsazení Besarábie Sovětským svazem roku 1940 byla ustavena Moldavská SSR, do níž byla zahrnuta část Moldavské ASSR (přibližně současné Podněstří), zatímco východní část o autonomní status přišla a připadla Ukrajinské SSR.

Obyvatelstvo

Moldavská ASSR měla půl milionu obyvatel; většinu však tvořili Ukrajinci (46 % v roce 1936), následovaní Moldavany (32 %), Rusy (10 %) a Židy (8 %). Republika byla zemědělského a venkovského charakteru s poměrně rozvinutou železniční sítí.

Národnost19261936
počet%počet%
Ukrajinci277 51548,5 %265 19345,5 %
Moldavané (Rumuni)172 55630,1 %184 04631,6 %
Rusové48 8688,5 %56 5929,7 %
Židé48 5648,5 %45 6207,8 %
Němci10 7391,9 %12 7112,2 %
Bulhaři6 0261,1 %
Poláci4 8530,8 %
Romové9180,2 %
Ostatní2 3000,4 %13 5262,4 %
Celkem572 339582 138
Demografická mapa území (hlavní etnické skupiny):
     Ukrajinci
     Moldavané (Rumuni)
     Rusové

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Coat of arms of the Soviet Union (1956–1991).svg
Státní znak Sovětského svazu (1956-1991)
Harta etnica rassm.jpg
Ethnic map of the Moldavian Autonomous Soviet Socialist Republic, 1926; original file here
Flag of the Ukrainian Soviet Socialist Republic (1919-1929).svg
Флаг Украинской Советской Социалистической Республики (1919-1929 гг.)
Flag of Moldavian SSR.svg
Flag of Moldavian SSR (1952–1990).
Flag of the Ukrainian Soviet Socialist Republic.svg
Flag of the Ukrainian SSR (1949–1991) and of Ukraine briefly in 1991.
MoldaaviaANSVkaart.png
Autor: Urmas, Licence: CC BY-SA 3.0
Moldaavia ANSV kaart