Molochov
Molochov | |
---|---|
Molochov v roce 2010 | |
Základní informace | |
Sloh | funkcionalismus |
Architekti | Josef Havlíček, Otto Kohn a Karl Kohn |
Poloha | |
Adresa | Milady Horákové 862/72, Bubeneč, Praha 7, Česko |
Ulice | Milady Horákové |
Souřadnice | 50°5′58″ s. š., 14°25′8″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 40592/1-1558 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Molochov je lidový název pro funkcionalistický blok třinácti luxusních nájemních domů na pražské Letné s výhledem na Pražský hrad a Letenskou pláň. Jméno „Molochov“ se objevuje již v době stavby v roce 1937,[1] původ názvu pravděpodobně vychází z pejorativního označení této mohutné budovy (od slova moloch) stavebními dělníky. Stavba byla dokončena roku 1938.[2] Od roku 1964 je objekt chráněn jako památka číslo 40592/1-1558.
Poloha a popis
Zčásti zanedbaný Molochov stále dominuje Letenské pláni v ulici Milady Horákové (č. 72–96), která v době stavby nesla jméno Belcrediho třída. Objekt je zezadu ohraničen uličkou U Letenské vodárny, ze stran jsou ulice U Sparty a Korunovační. Složitá majetková struktura jednotlivých domů a bytů komplikuje rekonstrukci domovního bloku. Na začátku září 2021 mělo 9 ze 13 domů opravenou fasádu směřující na Letnou (včetně keramických obkladů lodžií) a 4 domy i fasádu do ulice U Letenské vodárny.
Za jednotnou fasádou se skrývá soubor třinácti šestipatrových činžovních domů s betonovým a v jednom případě železobetonovým skeletem. Blok domů je 252 m dlouhý a 16,5 m široký. Byty jsou různých velikostí – od nejmenších jednopokojových pro někdejší domovníky až po desetipokojový byt přes celé patro. Tento typ bytu byl po roce 1948 přidělován komunistickým ministrům.
Nejluxusnější vchod je obložen carrarským mramorem z italských dolů. Dům je pokryt již poničeným keramickým obkladem, zakryt plochou střechou a ustupujícím posledním patrem. Obsahuje velmi zajímavé kovové prvky od zábradlí přes poštovní schránky po například kovové části dveří atd. Stavbu realizovala firma Ing. Jaromíra Bečky.
V některých pramenech je uvedeno, že blok má 14 domů, architekt Josef Havlíček totiž ve svých textech dům s č. p. 848 označoval jako dvojdům. Tento dům je ze všech nejširší, má dva výtahy a dvoje schodiště, nicméně pouze jeden vchod a jedno číslo popisné i orientační a v katastru nemovitostí je veden jako jeden dům.
Slavní obyvatelé
Do války zde dominovali bohatí obchodníci, z nichž část skončila během války v koncentračních táborech a nahradila je nacistická smetánka a zaměstnanci říšského filmového průmyslu. Po roce 1948 začali uprázdněná místa nahrazovat představitelé komunistického režimu a tlak na změnu nájemníků vznikal i z nedalekého ministerstva vnitra.
Mezi známé obyvatele domu patřil ministr zahraničí Bohuslav Chňoupek,[3] komunistický ministr spojů Karel Hoffman,[4] který zde obýval celé patro, velitel Státní bezpečnosti plukovník Osvald Závodský,[5] generální prokurátor Jan Bartuška, poslanec KSČ Lumír Čivrný, komunistický funkcionář Jozef Lenárt,[5] komunistický politik Čestmír Císař,[6] komunistický politik a pražský primátor Adolf Svoboda,[7] stalinistický novinář Vojtěch Dolejší a celá řada dalších prominentů komunistického režimu.
V Molochově měl byt i premiér Ladislav Adamec. Tam za ním přišli v neděli 19. 11. 1989 pánové Michal Horáček a Michael Kocáb jako iniciativa Most, jež zprostředkovala vyjednávání vlády s opoziční Chartou 77 a vznikajícím Občanským fórem.[8]
Autoři
Domy měly být původně stavěny odděleně různými architekty, až později přišlo rozhodnutí budovu sjednotit fasádou. Nakonec byl postaven v letech 1936–1938 architekty Josefem Havlíčkem (mj. autor sjednocující fasády) a bratry Otto Kohnem a Karlem Kohnem (mj. autory okrajových domů a také původního projektu). Oba bratři Kohnové byli před postupujícími nacistickými vojsky nuceni v roce 1938 uprchnout s rodinami do Ekvádoru. Otto Kohn byl biologickým otcem Miloše Formana.
Na vnitřním řešení jednotlivých domů se podíleli tito architekti: Josef Havlíček (č. p. 852 a 853), Otto a Karel Kohnovi (č. p. 845, 848, 849, 850, 851 a 862), Ernst Mühlstein a Victor Fürth (č. p. 846 a 861; navrhli i již zmíněný mramorový vchod), František Votava (č. p. 847) a Leo Lauermann (č. p. 859 a 860).
Příběh jednotné fasády podrobně popsal Josef Havlíček v článku „Jednotné řešení obytného bloku na Letné u Vodárny“ v časopise Architekt SIA (ročník 1939, str. 37–41) a v kapitole „Jednotné řešení bloku obytných domů v Praze na Letné“ ve své knize Návrhy a stavby (SNTL 1964, str. 28–29).
Ochrana
Dům je památkově chráněn, je zapsán pod rejstříkovým číslem 40592/1-1558. Ochrana mu byla přiznána od 1. ledna 1964.
Odkazy
Reference
- ↑ Polední list, č. 292, 21. 10. 1937, str. 4, ISSN 1804-8838
- ↑ http://www.praha7.cz/historicke-budovy-a-mista/soubor-cinzovnich-domu-molochov-milady-horakove.html[nedostupný zdroj]
- ↑ http://www.zachranmeletnou.cz/6932/zl_clanek/soumrak-nad-letnou/[nedostupný zdroj] Historka o Chňoupkovi v Molochově
- ↑ http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/clanky/2002/09/24793_13_7_0.html Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. Hoffmann v Molochově
- ↑ a b Havlíček, Dušan: Jaro na krku: zážitky ze zákulisí sekretariátu ÚV KSČ od června do prosince 1968, str. 28, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1998, ISBN 80-85270-82-X
- ↑ Císař, Čestmír: Paměti nejen o zákulisí Pražského jara, str. 1143, SinCon, Praha 2005, ISBN 80-86718-53-0
- ↑ Havlíček, Dušan: Jaro na krku: zážitky ze zákulisí sekretariátu ÚV KSČ od června do prosince 1968, str. 29, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1998, ISBN 80-85270-82-X
- ↑ Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/muj-muz-ladislav-adamec.A071113_111736_domaci_itu
Související články
- Kolektivní dům v Litvínově (Koldům)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Molochov na Wikimedia Commons
- Zdeněk Lukeš: Molochov Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Kohn Architect 1939 Publikace Karla Kohna s fotografiemi – soubor v soukromé sbírce (nutné přihlášení do Facebooku)
- Činžovní dům – blok Molochov v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu
- Skryté poklady architektury – 72. díl – Blok činžovních domů zvaný Molochov (video)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MrGreg + Alexrk2 + OpenStreerMaps.org, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa Prahy k využití pro geolokaci vytvořená pomocí OpenStreetMaps.org s úpravou barev a zvýrazněním hranic.
Zprává dokládá, že lidový název Molochov byl užíván ještě před dokončením stavby tohoto souboru obytných budov na pražské Letné
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: