Mona Barthelová

Mona Barthelová
Mona Barthelová na French Open 2023
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození11. července 1990 (33 let)[1]
Místo narozeníBad Segeberg, SRN[1]
BydlištěNeumünster, Německo[1]
Výška185 cm[1]
Hmotnost69 kg[1]
Profesionál od2008[1]
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek3 732 609 USD
Dvouhra
Poměr zápasů380–297
Tituly4 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění23. místo (18. března 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2017)
French Open3. kolo (2014)
Wimbledon2. kolo (2013, 2014, 2016)
US Open3. kolo (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2012, 2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů86–110
Tituly3 WTA, 1 WTA 125, 1 ITF
Nejvyšší umístění63. místo (14. září 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2015)
French Open2. kolo (2013)
Wimbledon3. kolo (2015)
US Open2. kolo (2012, 2013, 2015)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230608a8. června 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mona Barthelová (* 11. července 1990 Bad Segeberg) je německá profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři turnaj ve dvouhře a tři ve čtyřhře. K nim přidala jednu deblovou trofej v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v březnu 2013 na  23. místě a ve čtyřhře pak v září 2015 na 63. místě. Trénuje ji krajan Christopher Kas. Dříve tuto roli plnil Somke Capell.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se probojovala minimálně do třetího kola všech turnajů kromě Wimbledonu. Osmifinále pak poprvé dosáhla na Australian Open 2017. V soutěži ženské čtyřhry se rovněž dokázala dostat nejdále do třetí fáze, když ve Wimbledonu 2015 společně s Ukrajinkou Ljudmylou Kičenokovou nestačily na ruský pár Jekatěrina Makarovová a Jelena Vesninová.

V německém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2013 dubnovou baráží světové skupiny proti Srbsku, v němž nejprve ve třech setech podlehla Aně Ivanovićové, aby následně stejným poměrem setů porazila nad Bojanu Jovanovskou. Němky v sérii zvítězily 3:2 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila ke třem mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[2]

Německo reprezentovala na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, kde v úvodním kole ženské dvouhry nestačila na Urszulu Radwańskou po dvousetovém průběhu.

Osobní život

Narodila se roku 1990 v Bad Segebergu do rodiny lékaře Wolfganga a učitelky Hannelore Barthelových. Matka má velký doktorát v pedagogice. Starší sestra Sunna hrála tenis na profesionální úrovni, ale po vážném zranění ramene ukončila kariéru. K tenisu jí ve třech letech přivedla rodina, jelikož se mu v té době už věnovala její sestra.[1] Preferuje tvrdý povrch.[1]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (1–0 D; 2–0 Č)
International (3–3 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 7 (4–3)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.14. ledna 2012Hobart, AustrálietvrdýBelgie Yanina Wickmayerová6–1, 6–2
Finalistka1.12. ledna 2013Hobart, AustrálietvrdýRusko Jelena Vesninová3–6, 4–6
Vítězka2.3. února 2013Paříž, Francietvrdý (h)Itálie Sara Erraniová7–5, 7–6(7–4)
Vítězka3.20. července 2014Båstad, ŠvédskoantukaJižní Afrika Chanelle Scheepersová6–3, 7–6(7–3)
Finalistka2.19. července 2015Båstad, ŠvédskoantukaŠvédsko Johanna Larssonová3–6, 6–7(2–7)
Finalistka3.25. října 2015Lucemburk, Lucemburskotvrdý (h)Japonsko Misaki Doiová4–6, 7–6(9–7), 0–6
Vítězka4.6. května 2017Praha, ČeskoantukaČesko Kristýna Plíšková2–6, 7–5, 6–2

Čtyřhra: 4 (3–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.28. dubna 2013Stuttgart, Německoantuka (h)Německo Sabine LisickáUSA Bethanie Mattek-Sandsová
Indie Sania Mirzaová		6–4, 7–5
Finalistka1.21. září 2014Soul, Jižní KoreatvrdýLucembursko Mandy MinellaováŠpanělsko Lara Arruabarrenová
Rumunsko Irina-Camelia Beguová		3–6, 3–6
Vítězka2.25. října 2015Lucemburk, Lucemburskotvrdý (h)Německo Laura SiegemundováŠpanělsko Anabel Medina Garriguesová
Španělsko Arantxa Parra Santonjaová		6–2, 7–6(7–2)
Vítězka3.duben 2019Stuttgart, Německo (2)antuka (h)Německo Anna-Lena FriedsamováRusko Anastasija Pavljučenkovová
Česko Lucie Šafářová		2–6, 6–3, [10–6]

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.9. září 2018Chicago, Spojené státytvrdýChorvatsko Petra Martićová4–6, 1–6

Čtyřhra: 2 (1–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.9. září 2018Chicago, Spojené státytvrdýČesko Kristýna PlíškováUSA Asia Muhammadová
USA Maria Sanchezová		6–3, 6–2
Finalistka1.22. srpna 2021Chicago, Spojené státyHardČínská Tchaj-pej Sie Jü-ťieJaponsko Eri Hozumiová
Thajsko Peangtarn Plipuečová		5–7, 2–6

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 10 (5–5)

StavČ.DatumTurnajPovrchSoupeřka ve fináleVýsledek
Finalistka1.19. července 2008Frinton, Spojené královstvítrávaSpojené království Tara Mooreová5–7, 1–6
Finalistka2.26. července 2008Gausdal, NorskotvrdýNěmecko Svenja Weidemannová2–6, 3–6
Vítězka3.24. ledna 2010Wrexham, Spojené královstvítvrdýLucembursko Anne Kremerová6–1, 6–1
Vítězka4.10. dubna 2010Torhout, Belgietvrdý (h)Kanada Rebecca Marinová2–6, 6–4, 6–2
Vítězka5.23. ledna 2011Andrézieux-Bouthéon, Francietvrdý (h)Lichtenštejnsko Stephanie Vogtová6–3, 3–6, 6–4
Finalistka6.6. února 2011Sutton, Spojené královstvítvrdý (h)Francie Kristina Mladenovicová3–6, 6–1, 2–6
Finalistka7.7. srpna 2011The Bronx, Spojené státytvrdýČesko Andrea Hlaváčková6–7(8–10), 3–6
Vítězka8.18. září 2011Mestre, ItálieantukaŠpanělsko Garbiñe Muguruzaová7–5, 6–2
Vítězka9.25. září 2011Shrewsbury, Spojené královstvítvrdýSpojené království Heather Watsonová6–0, 6–3
Finalistka10.14. srpna 2022Danderyd, ŠvédskoantukaČesko Brenda Fruhvirtová1–6, 3–6

Čtyřhra: 3 (1–2)

StavČ.DatumTurnajPovrchSpoluhráčkaSoupeřky ve fináleVýsledek
Finalistka1.26. července 2008Gausdal, NorskotvrdýNěmecko Svenja WeidemannJižní Afrika Tegan Edwards
Nizozemsko Marcella Koek		6–1, 4–6, [8–10]
Finalistka2.28. února 2010Biberach, Německotvrdý (h)Německo Carmen KlaschkováFrancie Stéphanie Cohenová-Alorová
Tunisko Selima Sfarová		7–5, 1–6, [5–10]
Vítězka1.9. dubna 2010Torhout, Belgietvrdý (h)Německo Justine OzgaováČesko Hana Birnerová
Rusko Jekatěrina Byčkovová		7–5, 6–2

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok20072008200920102011201220132014201520162017201820192020
Pořadí937.▲ 516.▲ 356.▲ 208.▲ 67.▲ 39.▲ 34.▼ 43.▼ 44.▼ 183.▲ 48.▼ 81.▼ 172.▼ 229.

Čtyřhra

Rok20072008200920102011201220132014201520162017201820192020
Pořadí–614.▼ 620.▲ 350.–▲ 255.▲ 89.▼ 111.▲ 67.▼ 787.▲ 232.▲ 134.▲ 106.▼ 129.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mona Barthel na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i Mona Barthelová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 26–10–2015
  2. ↑ Mona Barthelová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230608a8. června 2023

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Liechtenstein.svg
Flag of Liechtenstein
Barthel RGQ23.jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Barthel at the 2023 French Open