UniCredit Czech Open
| UniCredit Czech Open | |
|---|---|
| Založeno | 1994 |
| Odehráno | UniCredit Czech Open 2024 |
| Místo | Prostějov  Česko |
| Dějiště | TK Agrofert Prostějov |
| Souřadnice | 49°28′20″ s. š., 17°6′38″ v. d. |
| Povrch | antuka / venku |
| Období | květen/červen |
| ATP Challenger Tour | |
| 2010 | Challenger €106 500 |
| 2011–2016 | Challenger €106 500+H |
| 2017–2018 | Challenger €127 000+H |
| 2019– | Category 100 |
| Soutěže | 32 dvouhra / 16 čtyřhra |
| Prize Money | 120,950 € |
| www Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
UniCredit Czech Open je mužský profesionální tenisový turnaj hraný v Prostějově, který se koná na otevřených antukových dvorcích. Na okruhu ATP Challenger Tour se řadí do Category 100 a prize money k roku 2024 činí 120 950 eur. Představuje největší tenisovou událost mužů na českém území.[1]
Turnaj probíhá každoročně od roku 1994 v tenisovém klubu TK Agrofert Prostějov. Ředitelkou turnaje je od roku 1999 bývalá tenistka Petra Černošková.[2]
V minulosti se turnaj jmenoval Živnobanka Czech Open a UniCredit Czech Open. V roce 2018 se generálním partnerem stal bankovní dům Moneta Money Bank. Do dvouhry nastupuje čtyřicet osm singlistů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. K navýšení z třiceti dvou hráčů ve dvouhře došlo v roce 2019, čímž se zdvojnásobil i počet nasazených na šestnáct.[1] Prozatím nejvyšší počet tří titulů získali čeští tenisté Radek Štěpánek, Jan Hájek a Jiří Veselý. Od roku 2022 se, po změně titulárního partnera, turnaj opět jmenuje UniCredit Czech Open.
Přehled finále
Dvouhra
Čtyřhra
| Rok | vítězové | finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|
| 2024 |  Ivan Liutarevič Sergio Martos Gornes |  Matwe Middelkoop Philipp Oswald | 6–1, 6–4 |
| 2023 |  Ariel Behar Adam Pavlásek |  Marco Bortolotti Sergio Martos Gornes | 7–5, 6–4 |
| 2022 |  N.Sriram Balaji Divij Sharan | Roman Jebavý Andrej Martin | 6–3, 7–5 |
| 2021 |  Aleksandr Nedovyesov Gonzalo Oliveira | Roman Jebavý Zneděk Kolář | 1–6, 7–6(7–5), [10–6] |
| 2020 | Zneděk Kolář Lukáš Rosol | N.Sriram Balaji Divij Sharan | 6–2, 2–6, [10–6] |
| 2019 | Philipp Oswald Filip Polášek | Jiří Lehečka Jiří Veselý | 6–4, 7–6(7–4) |
| 2018 |  Denys Molčanov Igor Zelenay | Martín Cuevas Pablo Cuevas | 4–6, 6–3, [10–7] |
| 2017 |  Guillermo Durán Andrés Molteni | Roman Jebavý Hans Podlipnik-Castillo | 7–6, 6–7, [10–6] |
| 2016 |  Aleksandr Buryj Igor Zelenay | Julio Peralta Hans Podlipnik-Castillo | 6–4, 6–4 |
| 2015 | Julian Knowle Philipp Oswald |  Mateusz Kowalczyk Igor Zelenay | 4–6, 6–3, [11–9] |
| 2014 |  Peter Polansky Adil Shamasdin |  Andre Begemann Lukáš Rosol | 1–6, 2–6 |
| 2013 |  Nicholas Monroe Simon Stadler | Mateusz Kowalczyk Lukáš Rosol | 6–4, 6–4 |
| 2012 |  Hsieh Cheng-peng Lee Hsin-han |  Colin Ebelthite John Peers | 7–5, 7–5 |
| 2011 | Sergej Bubka Adrián Menéndez | David Marrero Rubén Ramírez Hidalgo | 7–5, 6–2 |
| 2010 | Marcel Granollers David Marrero |  Johan Brunström Jean-Julien Rojer | 3–6, 6–4, [10–6] |
| 2009 | Johan Brunström Jean-Julien Rojer | Pablo Cuevas Dominik Hrbatý | 6–2, 6–3 |
| 2008 |  Rik de Voest Łukasz Kubot | Chris Haggard  Nicolas Tourte | 6–2, 6–2 |
| 2007 |  Ramón Delgado Juan Pablo Guzmán | Tomáš Cibulec Leoš Friedl | 7–6(8–6), 6–1 |
| 2006 | František Čermák Jaroslav Levinský | Jan Masik Michal Tabara | 6–3, 6–2 |
| 2005 | Lukáš Dlouhý David Škoch | Jan Hájek Jan Masik | 5–7, 6–3, 7–6(7–5) |
| 2004 | Dominik Hrbatý Jaroslav Levinský | Travis Parrott Tripp Phillips | 6–4, 6–4 |
| 2003 | Jaroslav Levinský David Škoch | Rubén Ramírez Hidalgo Sergio Roitman | 6–2, 6–2 |
| 2002 | František Čermák Ota Fukárek | Mariano Hood Sebastián Prieto | 6–3, 7–6(7–5) |
| 2001 | Andrea Gaudenzi Sander Groen | Devin Bowen Mariano Hood | 7–6(8–6), 6–4 |
| 2000 | Alberto Martín  Ejal Ran | Petr Luxa Vincenzo Santopadre | 6–2, 6–2 |
| 1999 |  Dinu Pescariu Eric Taino | Devin Bowen Ejal Ran | 6–3, 6–3 |
| 1998 | Edwin Kempes Peter Wessels | Tomáš Cibulec Tomáš Krupa | 6–4, 7–5 |
| 1997 | Jiří Novák David Rikl | Scott Melville Diego Nargiso | 6–4, 6–2 |
| 1996 | Mathias Huning Jack Waite | Fredrik Bergh Patrik Fredriksson | 6–3, 7–6 |
| 1995 | Andrei Pavel  Glenn Wilson | Jeff Belloli Jack Waite | 7–5, 6–3 |
| 1994 | Jiří Novák Radomír Vašek | Sjeng Schalken Joost Winnink | 6–7, 6–3, 6–4 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moneta Czech Open na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Miroslav Mazal. Prostějovu znovu kraloval Španěl. Češi až na výjimky zklamali [online]. Prostějovský deník, 2019-06-08 [cit. 2019-06-11]. Dostupné online.
- ↑ David Ševčík. Šéfka tenisového challengeru v Prostějově: Chlapi jsou někdy rozmazlení. iDNEs.cz [online]. 2013-05-31 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
- UniCredit Czech Open – oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Finská vlajka
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Zástupný symbol vlajky. Vizte též Category:Flag placeholders a Coats of arms of None.svg.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
