UniCredit Czech Open

UniCredit Czech Open

Založeno1994
OdehránoMoneta Czech Open 2021
MístoProstějov ČeskoČesko Česko
DějištěTK Agrofert Prostějov
Souřadnice
Povrchantuka / venku
Obdobíkvěten/červen
ATP Challenger Tour
2010Challenger €106 500
2011–2016Challenger €106 500+H
2017–2018Challenger €127 000+H
2019–Category 100

Soutěže32 dvouhra / 16 čtyřhra
Prize Money90 280 €
www.czech-open.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

UniCredit Czech Open je mužský profesionální tenisový turnaj hraný v Prostějově, který se koná na otevřených antukových dvorcích. Na okruhu ATP Challenger Tour se řadí do Category 100 a prize money k roku 2022 činí 90 280 eur. Představuje největší tenisovou událost mužů na českém území.[1]

Turnaj probíhá každoročně od roku 1994 v tenisovém klubu TK Agrofert Prostějov. Ředitelkou turnaje je od roku 1999 bývalá tenistka Petra Černošková.[2]

V minulosti se turnaj jmenoval Živnobanka Czech Open a UniCredit Czech Open. V roce 2018 se generálním partnerem stal bankovní dům Moneta Money Bank. Do dvouhry nastupuje čtyřicet osm singlistů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. K navýšení z třiceti dvou hráčů ve dvouhře došlo v roce 2019, čímž se zdvojnásobil i počet nasazených na šestnáct.[1] Nejvyšší počet tří titulů získali čeští tenisté Radek Štěpánek, Jan Hájek a Jiří Veselý. Od roku 2022 se, po změně titulárního partnera, turnaj opět jmenuje UniCredit Czech Open.

Přehled finále

Dvouhra

Rokvítězfinalistavýsledek
2019Španělsko Pablo AndújarMaďarsko Attila Balázs6–2, 7–5
2018Španělsko Jaume MunarSrbsko Laslo Djere6–1, 6–3
2017Česko Jiří VeselýArgentina Federico Delbonis5–7, 6–1, 7–5
2016Kazachstán Michail KukuškinMaďarsko Márton Fucsovics6–1, 6–2
2015Česko Jiří VeselýSrbsko Laslo Djere6–4, 6–2
2014Česko Jiří VeselýSlovensko Norbert Gombos6–2, 6–2
2013Česko Radek ŠtěpánekČesko Jiří Veselý6–4, 6–2
2012Německo Florian MayerČesko Jan Hájek7–6(7–1), 3–6, 7–6(7–3)
2011Kazachstán Jurij ŠčukinItálie Flavio Cipolla6–4, 4–6, 6–0
2010Česko Jan HájekČesko Radek Štěpánek6–0skreč
2009Česko Jan HájekBelgie Steve Darcis6–2, 1–6, 6–4
2008Argentina Agustín CalleriArgentina Martín Vassallo Argüello6–0, 6–3
2007Argentina Sergio RoitmanNěmecko Florian Mayer7–6(7–1), 6–4
2006Česko Jan HájekSlovensko Dominik Hrbatý6–3, 5–7, 6–2
2005Finsko Jarkko NieminenČesko Ivo Minář6–1, 6–3
2004Česko Radek ŠtěpánekČesko Michal Tabara7–6(7–5), 7–5
2003Česko Radek ŠtěpánekArgentina Mariano Puerta7–5, 6–3
2002Argentina Guillermo CoriaČesko Jiří Novák6–3, 6–3
2001Česko Bohdan UlihrachČesko Jiří Novák6–4, 6–7(5–7), 6–3
2000Švédsko Andreas VinciguerraFrancie Jérôme Golmardbez boje
1999Austrálie Richard FrombergŠpanělsko Juan Carlos Ferrero7–6, 5–7, 6–4
1998Austrálie Richard FrombergAustrálie Andrew Ilie6–2, 6–2
1997Česko Bohdan UlihrachBrazílie Fernando Meligeni6–2, 4–6, 6–1
1996Rusko Andrej ČesnokovŠpanělsko Francisco Clavet6–3, 6–0
1995Itálie Andrea GaudenziČesko Jiří Novák6–4, 6–3
1994Slovensko Karol KučeraČesko Tomáš Zdražila6–0, 6–4

Čtyřhra

Rokvítězovéfinalistévýsledek
2019Rakousko Philipp Oswald
Slovensko Filip Polášek
Česko Jiří Lehečka
Česko Jiří Veselý
6–4, 7–6(7–4)
2018Ukrajina Denys Molčanov
Slovensko Igor Zelenay
Uruguay Martín Cuevas
Uruguay Pablo Cuevas
4–6, 6–3, [10–7]
2017Argentina Guillermo Durán
Argentina Andrés Molteni
Česko Roman Jebavý
Chile Hans Podlipnik-Castillo
7–6, 6–7, [10–6]
2016Bělorusko Aleksandr Buryj
Slovensko Igor Zelenay
Chile Julio Peralta
Chile Hans Podlipnik-Castillo
6–4, 6–4
2015Rakousko Julian Knowle
Rakousko Philipp Oswald
Polsko Mateusz Kowalczyk
Slovensko Igor Zelenay
4–6, 6–3, [11–9]
2014Kanada Peter Polansky
Kanada Adil Shamasdin
Německo Andre Begemann
Česko Lukáš Rosol
1–6, 2–6
2013USA Nicholas Monroe
Německo Simon Stadler
Polsko Mateusz Kowalczyk
Česko Lukáš Rosol
6–4, 6–4
2012Čínská Tchaj-pej Hsieh Cheng-peng
Čínská Tchaj-pej Lee Hsin-han
Austrálie Colin Ebelthite
Austrálie John Peers
7–5, 7–5
2011Ukrajina Sergej Bubka
Španělsko Adrián Menéndez
Španělsko David Marrero
Španělsko Rubén Ramírez Hidalgo
7–5, 6–2
2010Španělsko Marcel Granollers
Španělsko David Marrero
Švédsko Johan Brunström
Nizozemské Antily Jean-Julien Rojer
3–6, 6–4, [10–6]
2009Švédsko Johan Brunström
Nizozemské Antily Jean-Julien Rojer
Uruguay Pablo Cuevas
Slovensko Dominik Hrbatý
6–2, 6–3
2008Jižní Afrika Rik de Voest
Polsko Łukasz Kubot
Jižní Afrika Chris Haggard
Francie Nicolas Tourte
6–2, 6–2
2007Paraguay Ramón Delgado
Argentina Juan Pablo Guzmán
Česko Tomáš Cibulec
Česko Leoš Friedl
7–6(8–6), 6–1
2006Česko František Čermák
Česko Jaroslav Levinský
Česko Jan Masik
Česko Michal Tabara
6–3, 6–2
2005Česko Lukáš Dlouhý
Česko David Škoch
Česko Jan Hájek
Česko Jan Masik
5–7, 6–3, 7–6(7–5)
2004Slovensko Dominik Hrbatý
Česko Jaroslav Levinský
USA Travis Parrott
USA Tripp Phillips
6–4, 6–4
2003Česko Jaroslav Levinský
Česko David Škoch
Španělsko Rubén Ramírez Hidalgo
Argentina Sergio Roitman
6–2, 6–2
2002Česko František Čermák
Česko Ota Fukárek
Argentina Mariano Hood
Argentina Sebastián Prieto
6–3, 7–6(7–5)
2001Itálie Andrea Gaudenzi
Nizozemsko Sander Groen
USA Devin Bowen
Argentina Mariano Hood
7–6(8–6), 6–4
2000Španělsko Alberto Martín
Izrael Ejal Ran
Česko Petr Luxa
Itálie Vincenzo Santopadre
6–2, 6–2
1999Rumunsko Dinu Pescariu
USA Eric Taino
USA Devin Bowen
Izrael Ejal Ran
6–3, 6–3
1998Nizozemsko Edwin Kempes
Nizozemsko Peter Wessels
Česko Tomáš Cibulec
Česko Tomáš Krupa
6–4, 7–5
1997Česko Jiří Novák
Česko David Rikl
USA Scott Melville
Itálie Diego Nargiso
6–4, 6–2
1996Německo Mathias Huning
USA Jack Waite
Švédsko Fredrik Bergh
Švédsko Patrik Fredriksson
6–3, 7–6
1995Rumunsko Andrei Pavel
Nový Zéland Glenn Wilson
USA Jeff Belloli
USA Jack Waite
7–5, 6–3
1994Česko Jiří Novák
Česko Radomír Vašek
Nizozemsko Sjeng Schalken
Nizozemsko Joost Winnink
6–7, 6–3, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moneta Czech Open na anglické Wikipedii.

  1. a b Miroslav Mazal. Prostějovu znovu kraloval Španěl. Češi až na výjimky zklamali [online]. Prostějovský deník, 2019-06-08 [cit. 2019-06-11]. Dostupné online. 
  2. David Ševčík. Šéfka tenisového challengeru v Prostějově: Chlapi jsou někdy rozmazlení. iDNEs.cz [online]. 2013-05-31 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000