Mongolská říše
Veliký mongolský lid ᠶᠡᠬᠡ ᠮᠣᠩᠭᠣᠯ ᠤᠯᠤᠰ Yeke Mongγol Ulus
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozloha | 4 000 000 km² (rok 1 206) 12 000 000 km² (rok 1 227) 23 500 000 km² (rok 1 294) 24 000 000 km² (rok 1309) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nejvyšší bod | Mount Everest (8849 m) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nejdelší řeka | Jang-c’-ťiang (6380 km) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Počet obyvatel | 100 000 000 obyvatel (přibližně) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Národnostní složení | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
volená monarchie, později monarchie dědičná | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vznik | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zánik | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Mongolská říše (středomongolsky Yeke Mongγol Ulus, doslova „Veliký mongolský lid“, mongolsky Монголын Эзэнт Гүрэн, Mongolyn Ezent Güren; Их Mонгол улс, Ikh Mongol Uls) byla druhou největší říší v dějinách lidstva. Existovala ve 13. a 14. století a v době svého největšího rozmachu ovládala území o rozloze 33 000 000 km2 (22 % souše), kde žilo na 100 milionů obyvatel.[1]
Mongolská říše vznikla roku 1206, kdy Temüdžin sjednotil rozdrobené mongolské kmeny a stal se Čingischánem („nejvyšším vládcem“). Čingischán započal mohutnou expanzi, při které byla dobyta Čína, Střední Asie, Persie, Kavkaz i východní Evropa. V roce 1241 se mongolská vojska ocitla i na Moravě a v Uhrách. Mongolové se též neúspěšně pokoušeli dobýt Indii, Japonsko, Jávu a Egypt. Při mongolských nájezdech zemřelo více než 40 milionů lidí.[2]
V letech 1260 až 1264, na začátku vlády Čingischánova vnuka Kublajchána, proběhla válka o dědictví a zesílily odstředivé tendence, kdy některé části říše odmítly uznat Kublaje vládcem. Po jeho smrti se říše definitivně rozdělila na čtyři nezávislé chanáty, a to mongolsko-čínskou Jüanskou říši, středoasijskou Čagatajskou říši, blízkovýchodní říši Ílchánů a východoevropskou Zlatou hordu. Během 14. století Jüan a Ilchanát zanikly a o obnovu mongolské říše se pokusil turkický Tímúr Lenk (tímúrovská říše).
Mongolské vojenství
Vojenská tažení
Během svých vojenských tažení si Mongolové podrobili velkou část Asie a východní Evropy. Jejich armády dokázaly překonat hory, moře, pouště, stepi a jako jediní v historii dokázali vést úspěšné tažení na Rus v době zimy.
Vojenská technika
Mongolové si nechávali projektovat a stavět nejnovější obléhací stroje od cizinců, čímž získávali při obléhacích bojích výhodu jak technickou, tak i výhodu překvapení. Při většině bitev využili ve svůj prospěch své silné jezdectvo, hlavně lučištníky na koních, kteří dokázali za jízdy zasáhnout cíl na několik desítek metrů.
Historie
Před Čingischánem
Před sjednocením jednotlivých kočovných kmenů se Mongolové živili převážně jako kočovní pastevci. Spíše ojediněle se věnovali řemeslům. Většinou bydleli jen v jednoduchých stanech, kde se objevovaly první koberce, nebo v jurtách.
Po sjednocení
Poté, co velký chán sjednotil osamocené kmeny, začali Mongolové s dobyvačnými výpady. Čingischán založil nové hlavní město Mongolské říše Karakorum, které mělo 1000 jurt.
Invaze do Číny
Mongolská invaze do Číny začala de facto ihned po Čingischánově uchvácení moci a ani Velká čínská zeď nedokázala vpád Mongolů odrazit. V letech 1206 až 1209 ovládli Mongolové západní a v letech 1211–1234 severní Čínu. Roku 1279 byla Čína kompletně dobyta a dynastie Sung byla nahrazena dynastií Jüan, která vládla do roku 1368, kdy Číňané povstali, mongolskou dynastii svrhli a založili dynastii Ming. Rok 1368 je udáván též jako rok zániku Mongolské říše.
Invaze do Střední Asie
Mongolská invaze do Střední Asie trvala od roku 1206 do roku 1221. Začala po sjednocení mongolských a turkických kmenů (Ujguři, Tataři) a skončila zánikem Chórezmské říše (1219–1221). Mongolové zde vybudovali Čagatajský chanát.
Invaze do Persie
Mongolská invaze do Persie měla za následek zpustošení islámských center a dobytí dnešního Íránu, Iráku, Sýrie, Palestiny a dalších území a založení mongolského Ílchanátu.
Obléhání Bagdádu
Mongolské obléhání Bagdádu a jeho dobytí v roce 1258 bylo dalším krokem v invazi proti muslimům. Na útočící straně stáli Mongolové pod velením Hülega, vnuka Čingischána, a jejich křesťanští spojenci, na druhé straně Abbásovci. Dobytí Bagdádu znamenalo konec Abbásovského chalífátu.
Invaze do Egypta
Pro dějiny Blízkého východu rozhodující bitva u Ajn Džalút proběhla 3. září 1260 v Jizre'elském údolí mezi Mongoly a jejich spojenci a tzv. mamlúky. Byla to vůbec první větší porážka Mongolů. Mongolská armáda byla zničena téměř celá, mamlúci utrpěli těžké ztráty, ale nápor zastavili. Dále na západ, do severní Afriky, se už nikdy mongolští vládci nedostali.
Invaze na Rus
Při dobývání Rusi využili Mongolové zamrzlých řek jako cest. Bylo to vůbec jediné úspěšné zimní tažení na Rus v lidských dějinách. Podmanili si mnoho ruských knížectví a zasadili definitivní ránu státnosti Kyjevské Rusi (samotný Kyjev byl po dlouhém obléhání úplně zničen), s výjimkou Pskova, Novgorodu a běloruských knížectví. Díky dobytí Rusi se mohli Mongolové vrhnout dál na západ, do vyspělejších částí Evropy.
Svědectví o zničeném Kyjevu zanechal roku 1245 papežský vyslanec:
„ | Jeli jsme tudy a sami jsme viděli všude nespočetné hromady lidských lebek a kostí. Město bylo kdysi bohaté a velice lidnaté, teď z něho však nezbylo téměř nic. Stojí tam sotva dvě stě domů a jejich obyvatelé žijí v tuhém otroctví. | “ |
— Giovanni Carpini[3] |
Invaze do Střední Evropy
Po ovládnutí většiny ruských knížectví se mongolská armáda, postupující na západ, rozdělila do dvou proudů. Hlavní vojsko, zhruba 50 tisíc bojovníků, vedené Bátúem a Subutaiem směřovalo za Polovci, prchajícími z jihoruských stepí, které mongolští náčelníci považovali za své poddané, do Sedmihradska, Moldávie a Uher. Menší část, asi 10 tisíc bojovníků, vpadla pod velením Khadana, syna velikého chána Ögedeje a dalších náčelníků z Čingischánova rodu začátkem března 1241 do Malopolska a Slezska, aby jim zajistila týl, případně získala informace o tamějších poměrech. Brzy byly dobyty Sandoměř a Krakov. Další porážku utrpěli Poláci v bitvě u Chmelníku poblíž Sandoměře. Mongolové poté oblehli Vratislav, kterou se jim však dobýt nedařilo. Vratislavský, velkopolský a krakovský kníže Jindřich II. Pobožný sebral vojsko a vyrazil proti Mongolům. Nevyčkal však na příchod svého švagra Václava I., který mu spěchal se svým vojskem na pomoc. Mongolové, kteří měli zprávy od zvědů o postupu českého krále, nechtěli dopustit spojení křesťanských armád. Proto zanechali obléhání a vyjeli naproti polskému vojsku. V nadcházející bitvě u Lehnice Poláci a rytířstvo (z velké části německé) byli na hlavu poraženi. České oddíly, které spěchaly na pomoc, již nestačily do bitvy zasáhnout. Václavovi I. se však podařilo zastavit Mongoly v Kladsku. Zabránil jim vtrhnout do Čech a obrátil ničivý proud k jihu. Ten protáhl Moravou a spojil se s Bátúovými hordami, které operovaly v Uhrách. Poté se Mongolové z ne zcela jasných důvodů z Evropy stáhli, podle některých novějších teorií o tom rozhodla vlna chladného a vlhkého počasí.[4]
Invaze do Vietnamu
Mongolové provedli tři válečná tažení do Vietnamu. Všechna skončila díky schopnému vietnamskému generálovi Tran Hung Daovi porážkou. Mongolská armáda utrpěla ohromné ztráty a Vietnam, přestože se poté zavázal odvádět pravidelné tributy, si zachoval nezávislost.
Invaze do Čampy
Těsně před druhou invazí do Vietnamu napadla Mongolská říše Čamskou říši (ležela na území dnešního jižního Vietnamu). Čampská armáda byla nakonec po těžkém boji donucena stáhnout se do hor. Boje nakonec skončily dohodou obou stran. Čampa si zachovala nezávislost, ale musela odvádět tribut.
Invaze do Jihovýchodní Asie
Mongolové se pokusili o podmanění jihovýchodní Asie (dnešní Indonésie). Postavili velké loďstvo, ale při plavbě na Jávu se zvedly vysoké vlny, silný vítr překvapil nezkušené námořníky a většina loďstva byla zničena. Totéž se stalo při invazi do Japonska.
Invaze do Japonska
Mongolské invaze do Japonska byly dvě a obě skončily neúspěšně. Po dobytí Koreje si Mongolové nechali od zahraničních stavitelů postavit velké loďstvo. Během plavby se zvedl „Božský vítr“, japonsky Kamikaze, který lodě smetl.
Název „Božský vítr“ byl pak použit ve 2. světové válce pro sebevražedné piloty a jejich letadla.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mongol Empire na anglické Wikipedii.
- ↑ Od Číny po východ Evropy: Proč zanikla mocná Mongolská říše. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2017-03-20 [cit. 2020-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Čingischán povraždil 40 milionů lidí a tím snížil množství CO2 v atmosféře o 700 milionů tun. Zoom magazin [online]. [cit. 2020-06-22]. Dostupné online.
- ↑ "Rus a Mongolové ve 13. století (Mongolský vpád a jeho důsledky)". s. 26.
- ↑ Vědci už vědí, co zastavilo Mongoly před ovládnutím Evropy. ExtraStory.cz [online]. [cit. 2020-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-15.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mongolská říše na Wikimedia Commons
- Vzestup a pád Mongolské říše[nedostupný zdroj]
Média použitá na této stránce
No official flag.
Autor: ZxxZxxZ, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Nizari Ismaili state (1162-1256)
Flag of Great Seljuk Empire (1037-1157)
A Flag that represents the Ilkhanate of the Mongol Empire in the Catalan Atlas, a primary source created in 1375. Actual use of this flag by the Ilkhanate is not confirmed by other sources.
Autor: Ali Zifan, Licence: CC BY-SA 4.0
Mongol Empire at greatest extent,1279.
Autor: YesCoolRo, Licence: CC BY-SA 4.0
The Banner Of Western Xia Existing 1038 - 1226, Banner Date Unknown But This Is A Reconstruction Of https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Xixia_Painting_from_Hongfo_Pagoda_(28069106568).jpg
Autor: Vladimir Lobachev, Licence: CC BY-SA 4.0
Silver coin of Prince Vladimir the First Svyatoslavich, dating from 980-1015 AD -- reverse side. After a drawing by A. G. Silaev.
Sacking of Suzdal by Batu Khan in February, 1238. Mongol Invasion of Russia. A miniature from the sixteenth century chronicle.
Упоминание о болгарской земле присутствует в царском титуле с 1490 года. Имеется в виду Волжская Булгария
Black flag used by anarchists, pirates and some ancient Islamic caliphates
Autor: vexilla mundi, Licence: CC BY-SA 4.0
九斿白纛由9支白纛組成,中間的一支較大,並且矛頭由黃金製成。其安置以中間的主白纛為中心向一丈五外的八面樹立。主白纛的松杆為一丈三長、五寸粗,其餘八支白纛則為九尺長
Autor: Khiruge, Licence: CC BY-SA 4.0
based on File:Asia laea relief location map.jpg. Data source: partially based on "Mongolian National Atlas" (2009)
Mameluke Flag over Cairo according to the Catalan Atlas c. 1375 created by James Dahl. The golden banner is supposedly identical to the Ayyubid banner.
Banner of Kingdom of Poland in the 14th century
A seal of Duke Premislaus II from 1290 shows the ruler holding a banner emblazoned with a crowned eagle. During the reign of King Ladislaus (r. 1320–1333), the red cloth with the White Eagle was established as the royal banner. The orientation of the eagle on the banner varied; its head could point either upwards or towards the hoist.
Autor: Sci Show With Moh, Licence: CC BY-SA 4.0
Source: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/70/Yuan_dynasty_flag_%2851169666950%29.jpg/800px-Yuan_dynasty_flag_%2851169666950%29.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/Yuan_dynasty_flag_%2851168573791%29.jpg/1280px-Yuan_dynasty_flag_%2851168573791%29.jpg
Flag of WKL (13th-14th c.)
Autor: Augustoxbbunny, Licence: CC0
Originates from the old paintings of the chinese dynasties, especially the flag of it.
Seal used by Güyük Khan using the classical Mongolian script, as found in a letter sent to the Roman Pope Innocent IV in 1246. English translation: "Under the Power of the Eternal Heaven, if the Decree of the Oceanic Khan of the Great Mongol Nation reaches people both subject or belligerent, let them revere, let them fear". Literally: "Eternal Heaven's Power-under, Great Mongol Nation's Oceanic Khan's Decree, Subject Belligerent People-unto reach-if, Revere-may Fear-may".
Autor: Khiruge, Licence: CC BY-SA 4.0
Map of the homelands of the tribes of the Mongol Empire in 1207 and preceding polities. Based on File:Asia laea relief location map.jpg.
Royal Flag of the Goryeo dynasty. Flag's name is "Phoenix flag" ( hanja: 鳳旗, 봉기, Bong-gi). This flag is in the War Memorial of Korea.
The Battle of Bun'ei (at the Battle of Torikai-Gata, 1274), the samurai commander Takezaki Suenaga of the Takezaki clan (right) assaults Mongolian soldiers who flee while arrows fly and a thunder bomb explodes into the Allied Forces of the Mongol Empire and the Kingdom of Goryeo.
A flag that represents the Chagatai Khanate of the Mongol Empire in the Catalan Atlas, a primary source created in 1375. Actual use of this flag by the Chagatai Khanate is not confirmed by other sources.
Autor: William Cho, Licence: CC BY-SA 2.0
19 February - 10 April 2011
Go on a journey back to 13th century Mongolia with stunning re-creations of Mongolia’s grasslands and battlegrounds, complete with archaeological artifacts and weaponry of the Mongol Empire. With the largest collection of Genghis Khan artifacts ever assembled from the conqueror’s reign, it tells the story of the man whose innovation, technological mastery and cultural creativity gave him the reputation of one of the world’s greatest yet most misunderstood leaders. The exhibition will also shed light on the influence the Mongol empire had on culture, international law and finance even to this day. source: The ArtScience MuseumAutor: Vorziblix, Licence: CC0
The flag of the Golden Horde, as shown in Angelino Dulcert's 1339 map. A similar flag appears in the later Catalan Atlas (1375), providing corroboration.
See also Early Mongol Flags at crwflags.com:
- One of the charges is a crescent and the other looks like a simplified form of the tamga from the flag of Idel Ural. On different copies of the flag, the crescent has different size; it is often smaller than shown here, sometimes even reduced into a simple oblique stroke and conjoined with the other charge into a si[n]gle symmetrical object; the other charge also sometimes lacks the oblique part [2, 3]. It was obviously difficult to draw the charges always the same way. The cities with this flag which are easy to identify are [2, 7, 8]: Sarai, the capital (spelled Sarra) - there is also a depiction of the ruler, "Jani Beg Lord of Sarai" ("Jambech senyor de Sarra"); Tana, present-day Azov, Russia; and Urgench, Uzbekistan (spelled Organci, with a cedilla under the c; nowadays ruined). This flag is a variant of the flag of "Emperor of Sarai" ("Emperador de Sara") from "Libro del conoscimiento de los reinos" [7] and might be the one that had really existed, considering the similarity of its charges with those from the flag of Idel Ural.
- [2] Enciclopedia universal ilustrada, vol. XXI, Espan~a Madrid: Espasa-Calpe S.A., 1968
- [3] Istorija otkric'a i istraz<ivanja, vol. I: Poc<etak istraz<ivanja; Mladinska knjiga, Ljubljana, 1979; Original title: A History of Discovery and Exploration, vol. I: The Search Begins;(C) 1973 Aldus Books Limited, London
- [7] Libro del Conoscimiento. Viajes medievales, vol. I Madrid: Fundacio'n Jose' Antonio de Castro, 2005 ISBN 84-96452-11-5 (complete edition) ISBN 84-96452-12-3 (vol. I) [e9s50]
- [8] A[p]pendices. (Ibid.)
- Tomislav Todorovic, 21 April 2007
Autor: User:Astrokey44, modified by Sting, Licence: CC BY-SA 2.5
Map showing changes in borders of the Mongol Empire and subsequent Mongol domaines with modern borders.
- From empire's founding by Genghis Khan in 1206, at Genghis Khan's death in 1227, to the rule of Kublai Khan (1260–1294). (Uses modern day borders)
Autor: Thomas Lessman (Contact!), Licence: CC BY-SA 3.0
Eastern Hemisphere in 1200 AD.
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 4.0
Banner of Dmitry Donskoy (colored according to medieval chronicles)
Autor: HetmanTheResearcher, Licence: CC BY 4.0
Own work. Source: Lux-Wurm, P. C., & Zaragoza, Martha. (2001). Les drapeaux de l’islam : de Mahomet à nos jours. Buchet-Chastel. P.252-253.
Autor: Sci Show With Moh, Licence: CC0
Own work. Source: http://afe.easia.columbia.edu/mongols/pop/genghis/standard_pop.htm.
Flag which can be used to represent the Abbasid Caliphate. Note that the concept of rectangular national flags did not exist during Abbasid times, but black was the dynastic color of the Abbasids (just as green was the dynastic color of the Fatimids, etc.), and the "black banner" of the Abbasids is famous in Islamic history.