Mongolská menšina v Česku

Mongolská menšina v Česku
mongolská vlajka
Populace
cca 10 000 3 778 (sčítání lidu 2011)[1]
Jazyk(y)
mongolština, čeština
Náboženství
buddhismus (tibetský buddhismus), ateismus, mongolský šamanismus

Mongolská menšina v Česku je jednou z národnostních menšin na území České republiky. K lednu 2022 se v České republice nacházelo celkem 11 000 dlouhodobě pobývajících mongolských občanů (0,1 % populace). Mongolská diaspora v Česku je pátá nejpočetnější na světě (po Číně, Rusku, Jižní Koreji a Spojených státech).

Mongolská menšina patří mezi zhruba 20 nejpočetnějších národnostích menšin v České republice. Mongolské občanství je však 9. nejpočetnější zahraniční občanství v Česku (2020). Mongolové jsou obvykle buddhisté nebo ateisté. Do jisté míry si uchovávají i mongolský šamanismus.

Čeští Mongolové nemají zastoupení v Radě vlády pro národnostní menšiny, a to přestože jich je podle odhadů více než Bělorusů, Chorvatů, Rusínů, Řeků nebo Srbů, kteří zastoupení mají. Ve srovnání s vietnamskou menšinou v Česku je zhruba šestkrát menší.

Města s vyšším počtem Mongolů jsou Pardubice nebo Blansko, kde v roce 2008 údajně žilo víc Mongolů než v celé republice.^[2]

Vývoj česko-mongolských vztahů

Československo

Československo-mongolské vztahy formálně vznikly během studené války 25. dubna 1950. Od šedesátých let 20. století probíhala mezi ČSSR a Mongolskou lidovou republikou spolupráce zejména v oblasti rozvoje hospodářství, jejíž součástí byla výměna pracovních sil.^[3] Mongolové byli nejčastěji nasazováni do kožedělného průmyslu, ale i do strojírenství a stavebnictví; rovněž se v Československu usazovali mongolští vysokoškolští studenti, kteří snadno dostávali stipendium a vízum.^[3] Československo bylo až do druhé poloviny 80. let po SSSR druhým nejvýznamnějším mongolským obchodním partnerem.^[4] V Československu studovalo na 30 000 Mongolů.^[5]

Česká republika

Do roku 2005 probíhala imigrace do Česka pozvolna; asijská finanční krize v roce 1997 a ruská finanční krize v roce 1998, kterými bylo Mongolsko mírně zasaženo, zvýšenou imigraci do ČR nezpůsobily. Změna nastala v období 2006–2008, kdy se počet mongolských přistěhovalců více než zdvojnásobil; hlavním motivem imigrace bylo nalezení práce. Tento stav se změnil s příchodem ekonomické krize po roce 2007, kvůli které došlo k pozastavení udělování víz, neochotě prodlužovat pracovní povolení a zpřísnění podmínek agenturního zaměstnávání cizinců, v důsledku čehož na přelomu let 2008 a 2009 počet Mongolů strmě klesl.^[3]

Od roku 2014 vzniká díky lepším ekonomickým podmínkám nová migrace, u které se předpokládá,^[kdo?] že povede k většímu početnímu nárůstu mongolské menšiny.

Mongoly najímají zejména textilní či kožedělné firmy.^[6][7][8] Před krizí v roce 2009 se uvažovalo o jejich zapojení do zemědělství^[9] či stavebního průmyslu.^[10] Mongolové často pracují v oborech za podprůměrný plat, kde je od nich žádaná jistá manuální zručnost.^[6] Firmy hledají Mongoly většinou přes jejich krajany, kteří u nás žijí a umějí česky.^[6]

Mongolové jeví zájem o studium kožedělné technologie např. na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.^[11]

Kromě kožedělného průmyslu se Mongolové zasloužili také např. ve společnosti Soare, kde na začátku devadesátých let pracovala na dětskou limonádu Rychlé špunty nemalá skupina mongolských studentů z Liberce.^[12]

Události mongolské menšiny v ČR

V roce 2000 pomohl mongolský student s organizací sbírkové akce s názvem Zmrzlá jurta, kterou připravila Společnost přátel Mongolska a Sdružení Nomád.^[13] Smyslem sbírkové akce byla finanční pomoc mongolským rodinám, které přišly kvůli kruté zimě o stáda dobytka, tedy o obživu.^[13]

Počátkem roku 2008 vyšlo od komunistické poslankyně Zuzky Rujbrové-Bebarové najevo, že udělování víz do Česka provází na české ambasádě ve Vietnamu, Mongolsku a Ukrajině korupce.^[14][15] Kvůli získání českého víza Mongolové neváhali zaplatit i desetitisícové úplatky.^[14] Mongolové o tom ze strachu o povolení podle Jiřího Šímy nemluvili.^[14] Ministerstvo zahraniční ale obvinění z úplatkářství popřelo a odmítlo také jakoukoliv souvislost mezi těmito problémy a následnými změnami na velvyslaneckých pozicích ve Vietnamu, Ukrajině a v Mongolsku.^[15]

V září 2008 měl vzniknout registr, vedený Hospodářskou komorou ČR, jako paralelní systém k zeleným kartám, sloužící jako databáze zaměstnanců z Vietnamu, Číny, Korey, Thajska a Mongolska.^[16] Cílem bylo usnadnit podnikům hledání zaměstnanců.^[16] Zelené karty, které se zavedly počátkem roku 2009, mohli získat občané 12 zemí, Mongolové ne.^[17][18]

Na začátku roku 2009 tlumočníci podváděli mongolské občany, kteří chtěli využít vládní program, který sliboval letenku do vlasti a 500 eur na ruku,^[19] což byl poměrně štědrý příspěvek, protože jen za zprostředkování dokladů potřebných k vycestování Mongolové dle svého slyšení běžně platí minimálně 700 eur (nebo i 1 400 dolarů).^[20] Tlumočníci jim tvrdili, že vládní pomoc skončila, ale že jí lze získat za úplatek 200 eur.^[19] Podmínkou byl legální pobyt.^[19] Cílem programu návratu, který schválila vláda v únoru, bylo, aby zahraniční zaměstnanci, kteří se kvůli krizi ocitly v existenčních problémech, nezačali páchat trestnou činnost nebo jinak porušovat zákon.^[21] V dubnu Česko přestalo Mongolům vydávat pracovní víza za účelem ochrany pracovního trhu v době krize.^[22] Projektu dobrovolných návratů se k 1. 4. 2009 zapojilo 1 093 cizinců, z toho 770 Mongolů.^[23][24] Vláda šla kvůli krizi tak daleko, že v květnu 2009 dovolila od 15. září do 15. prosince nelegálním cizincům vycestovat bez většího trestu zpátky do rodné země, což ocenil Jiří Šíma, předseda Společnosti přátel Mongolska.^[25][26] Legálně pobývajících cizinců odešlo do půlky září 1 871 cizinců, z toho 1220 Mongolů.^[27][28] V prosinci 2009 využilo projekt takzvaných dobrovolných návratů už 2 089 lidí, z toho 1 342 Mongolů.^[29]

V roce 2010 Česko pokračovalo ve zcela výjimečném udělování pracovního povolení pro mongolské žadatele, aby se uvolnila pracovní místa českým občanům.^[30]

Vláda Petra Nečase schválila novelu zákona o pobytu cizinců, podle níž by zaměstnavatel nesl náklady vyhoštění v Česku neoprávněně pobývajícího cizince.^[31] Mongolsko je jednou z hlavních zemí v Česku, odkud probíhá nelegální imigrace.^[32] Novela byla schválena v listopadu 2010.^[33]

Demografie

Toto je celkový počet nositelů mongolského občanství v ČR.^[34]

Pozice mongolského občanství jako cizího státního občanství v ČR

V letech 2007 a 2008 bylo mongolské občanství 8. nejpočetnější cizí občanství v ČR.

Tabulka: hodnoty žebříčku neuvádí bez státního občanství+ostatní+nezjištěno, vychází z celkového počtu držitelů

Integrace

Podporu rozvoje vztahů mezi mongolskou minoritou a českou majoritou zajišťuje například občanské sdružení Společnost přátel Mongolska. S integrací pomáhá i sdružení Slovo 21 např. v rámci projektu Rodina od vedle.^[35] Přiblížit mongolskou kulturu pomáhá i multikulturní happening RefuFest.^[36]

17. března 2007 se v Blansku sešli příznivci neofašistického uskupení Národní čest – Klub přátel generála Gajdy.^[37][38] Vyjadřovali nespokojenost s chováním mongolské menšiny ve městě, podle nich se Mongolové „velkou měrou“ podílejí na zločinnosti ve městě.^[37] Asi stovka extrémistů a jejich příznivců se záměrně sešla u hotelu Dukla, kde dřív bydlela řada Mongolů.^[37] Ve městě žijí přibližně čtyři stovky Mongolů a většina pracuje v tamní firmě Apos, kde pošívají volanty.^[37] Podle organizátora setkání Petra Bílka se členové komunity „chovají drze“, mají „opilecké výstupy“ a jeho samotného napadli a skopali.^[37] Podle policie spáchali Mongolové na Blanensku za poslední půl rok asi tři trestné činy a při oslavě příchodu jejich nového roku Cagán sar porazili a pekli v ubytovně na sídlišti ovci.^[37][39] Na demonstraci musela policie zasáhnout jen proti jednomu opilci, který hajloval.^[37]

Ve firmě Foxconn, zaměstnávající asi 1100 Mongolů a Vietnamců (2008), musí Mongolové navštěvovat speciální kurz, organizovaný Mostem pro lidská práva, ve kterém se učí třeba i základním evropským „civilizačních návykům“ jako je např. správné používání toaletního papíru, splachovacího záchodu či vodovodního kohoutku na fotobuňku,^[40] což může na Mongoly vrhat špatné světlo. Mongolové jsou také častými přenašeči tuberkulózy.^{[41][42][43][44][45]} Od roku 2006 přibývá též mongolských prostitutek.^[46]

Nejvíce tuberkulózou nakažených cizinců bylo v roce 2007 z Mongolska (59), kteří tak tvořili 17,6% nakažených cizinců touto nemocí.^[47] Česká vláda na to reagovala a od června 2009 musí mongolští žadatelé o vízum předkládat lékařské potvrzení, že nemají tuberkulózu, syfilis a nejsou HIV pozitivní.^[48]

Jelikož je pobyt často vázaný na pracovní povolení, těhotné ženy z Mongolska, strachující se o ztrátu zaměstnání, častěji chodí na potrat než Češky.^[47]

Mezi kritiky zaměstnávání cizinců patřil v minulosti Jiří Paroubek, který podle serveru Aktuálně.cz v roce 2009 negativně reagoval na informaci, že tchajwanská společnost Foxconn často zaměstnává pracovníky z Vietnamu a Mongolska.^[49]

Kriminalita

Kriminalita mongolské menšiny je oproti jiným zahraničním menšinám relativně malá, dokonce až zanedbatelná. Ročně je v Česku odsouzeno řádově pouze několik desítek občanů Mongolska a v českých věznicích tráví čas jenom pár jedinců.

V roce 2004 Brněnský krajský soud vyměřil trest dvěma Mongolům 13 a 12 let za mřížemi a následné vyhoštění ze země za brutální napadení taxikáře u osady Loudilka na Jihlavsku.^[50]

10. července 2008 cizinecká policie zadržela na pražském hlavním nádraží 9 mongolských převaděčů, kteří čekali na příjezd svých krajanů rychlíkem z Moskvy.^[51] Jednomu hrozilo vyhoštění.^[51] V říjnu policisté v Brně zasahovali proti Mongolům, kteří se podíleli na krádežích nebo neměli v pořádku doklady.^[52] Od ledna do října jich bylo vyhoštěno 32 a 16 trestně stíháno.^[52]

V listopadu 2009 cizinecká policie při razii v Brně zadržela hledaného Mongola podezřelého z ozbrojené loupeže.^[53]

V únoru 2010 cizinecká policie zadržela mongolského řidiče s padělaným polským vízem a litevským řidičským průkazem, čímž mu hrozí 2 roky vězení.^[54]

Od února 2010 policie pátrala po devatenáctiletém nebezpečném sexuálním delikventovi původem z Mongolska, jménem Cogtbilgún Batbold.^[55]

Osobnosti

• Baldandorj Ariunzul - výtvarnice, fotografka a překladatelka
• Mungunzul Bayarkhuu - modelka
• Gombodžavyn Očirbat - bývalý generální tajemník Mongolské lidové revoluční strany, žijící dva roky v Praze
• Otma Tsedendorj - Mongolka vystupující jako hadí žena v českém cirkuse Humberto^[56][57]

Charakteristika

Mongoly můžeme rozpoznat například podle mongolské kuchyně, která se od té české ale i např. vietnamské výrazně liší.

Mongoly rozpoznáme také pomocí mongolských svátků.

Související články

• Česko-mongolské vztahy

Odkazy

Reference