Mongolské ajmagy

Ajmag (mongolsky аймаг) je slovo, které v mongolských a tureckých jazycích znamená kmen. V Mongolsku (a Číně) je použito pro pojmenování administrativních jednotek.

V Mongolsku jsou ajmagy administrativní jednotky nejvyšší úrovně. Každý ajmag se dělí na několik somon. Hlavní město Ulánbátar je spravováno zvlášť.

Přehled ajmagů

Mongolské ajmagy
Ajmag ve staromongolském písmu
ISO kódAjmagmongolskyHlavní městomongolsky
MN-069Bajanchongorský ajmagБаянхонгорBajanchongorБаянхонгор
MN-071Bajanölgijský ajmagБаян-ӨлгийÖlgijӨлгий
MN-067Bulganský ajmagБулганBulganБулган
MN-047Centrální ajmagТөвZúnmodЗуунмод
MN-037Darchanúlský ajmagДархан-УулDarchanДархан
MN-065Gobialtajský ajmagГовь-АлтайAltajАлтай
MN-064Gobisümberský ajmagГовь-СүмбэрČojrЧойр
MN-039Chentijský ajmagХэнтийÖndörchánӨндөрхаан
MN-043Chovdský ajmagХовдChovdХовд
MN-041Chövsgölský ajmagХөвсгөлMörön Мөрөн
MN-053Jihogobijský ajmagӨмнөговьDalanzadgadДаланзадгад
MN-055Jihochangajský ajmagӨвөрхангайArvajchérАрвайхээр
MN-035Orchonský ajmagОрхонErdenetЭрдэнэт
MN-049Selengský ajmagСэлэнгэSüchbátarСүхбаатар
MN-073Severochangajský ajmagАрхангайCecerlegЦэцэрлэг
MN-059Středogobijský ajmagДундговьMandal GovМандал-Говь
MN-051Süchbátarský ajmagСүхбаатарBarún UrtБаруун-Урт
MN-046Uvský ajmagУвсUlángomУлаангом
MN-061Východní ajmagДорнодČojbalsanЧойбалсан
MN-063Východogobijský ajmagДорноговьSajnšandСайншанд
MN-057Zavchanský ajmagЗавханUliastajУлиастай

Historie

Po připojení vnějšího Mongolska (tedy území dnešního Mongolska) bylo toto rozděleno ve tři ajmagy – Secenchánský, Tüšetuchánský a Džasaktuchánský, od roku 1725 i Sajn-nojonchánský. Samostatné postavení měla Chovdská oblast a pohraniční regiony.

Po vyhlášení nezávislosti Mongolska v roce 1921 zůstalo vnitřní Mongolsko součástí Číny a Tannu Tuva se stala nezávislou republikou (dnes autonomní Tuvinská republika v Rusku). Nově vzniklá Mongolská lidová republika vzala stávající uspořádání za své počáteční.

Po skončení nevyhlášené sovětsko-japonské pohraniční války (1938-1939) proběhla v roce 1941 reorganizace administrativního uspořádání, jejímž výsledkem byly ajmagy. Vznikly Severochangajský ajmag, Čojbalsanský ajmag, Východogobijský ajmag, Zavchanský ajmag, Chentijský ajmag, Chovdský ajmag, Chövsgölský ajmag, Jihogobijský ajmag, Jihochangajský ajmag, Centrální ajmag a Uvský ajmag. Dlouhý pás jižní Gobi připadl v roce 1954 zpět Číně. Administrativní rozdělení bylo dokončeno vytvořením dalších ajmagů. Byly to Bajanchongorský ajmag, Bajanölgijský ajmag, Bulganský ajmag, Středogobijský ajmag, Gobialtajský ajmag a Süchbátarský ajmag. Selengský ajmag se od Centrálního ajmagu oddělil o dva roky později.

Čojbalsanský ajmag byl přejmenován na Východní ajmag v roce 1963 a hlavní město Ulánbátar se oddělilo od Centrálního ajmagu a vytvořilo zvláštní oblast na úrovni ajmagu. Stejný status dostala nově vzniklá průmyslová centra Darchan (1961 v Selengském ajmagu) a Erdenet (1975 v Bulganském aymagu). V roce 1994 byly dva somon odděleny od Bulganského ajmagu a okolo města Erdenet byl vytvořen Orchonský ajmag a dále byly čtyři somon odděleny od Selengského aymagu a byl vytvořen Darchanúlský ajmag okolo Darchanu a zároveň byl ukončen speciální status obou měst. Gobisümberský ajmag vznikl v roce 1996 oddělením od Východogobijského ajmagu.

Odkazy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mongolia aymags.png
Import depuis Wikipédia Anglaise. Auteur : en:User:Rarelibra
Ayimagh.svg
ayimaɣ in traditional script