Mongolské písmo

Mongolské písmo
Typabeceda
Mluvené jazykymongolština
Časové období~1204–současnost
Předchůdce
prasinajské písmo
SestryMandžuské písmo
Evenkské písmo
a další
Rozsah unicodeU+1800 – U+18AF
ISO 15924Mong
Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.

Mongolské písmo (mongolsky mongolským písmem ᠮᠣᠩᠭᠣᠯ ᠪᠢᠴᠢᠭ Mongγol bičig, mongolskou cyrilicí Монгол бичиг, Mongol bičig), případně tradiční mongolské písmo, nebo staromongolské písmo, je první písmo navržené speciálně pro mongolštinu. Je používáno od svého vytvoření na počátku 13. století až dodnes a až do zavedení cyrilice pro mongolštinu v Mongolsku zůstávalo nejvyužívanějším psacím systémem vedle řady dalších, které byly pro mongolštinu vytvořeny nebo upraveny vedle tohoto písma. Dnes se používá v čínském Vnitřním Mongolsku a v Mongolsku se od roku 1994 vyučuje jako návrat ke kulturním tradicím.

Písmo vytvořil ujgurský písař Tatar-Tonga zajatý Čingischánem při tažení proti Najmanům na počátku 13. století jako upravené ujgurské písmo. Písmo se píše vertikálně od shora dolů a zleva doprava. Písmo je značně vzdálené od výslovnosti a zápis je proto často nejasný. V roce 1587 obohatil mongolské písmo o další znaky překladatel Ajuuš Güüš (Аюуш гүүш) a vznikla abeceda galik (Ali-gali) přizpůsobená pro přepis tibetštiny a sanskrtu.

Z mongolského písma potom vznikala i odvozená písma pro další jazyky. V roce 1648 přizpůsobením ojratského buddhistického mnicha Dzaja pandity vznikl todo bičig (jasné písmo) užívaný i Kalmyky, z mongolského písma dále vzniklo také mandžuské písmo či burjatské písmo.

Znaky

Znaky abecedy nabývají zpravidla tři podoby, podle toho zdali stojí na počátku, uprostřed, nebo na konci slova (případně i čtvrtou podobu, když stojí znak samostatně).

znakypřepispoznámka
počátečnístředovýkoncovýlatinkacyrilice
aАRozlišuje se skrze vokálovou harmonii (srovnej také q/γ a k/g)
eЭ
[note 1]

[note 2]

i, yiИ, Й, Ы, ЬDnes často na konci slov pohlcováno předcházející slabikou.
o, uО, УRozlišení závisí na kontextu.
ö, üӨ, ҮRozlišení závisí na kontextu.
[note 3]

[note 4]

nНRozdíl mezi středovým a koncovým a/e je dán pozicí v slabikové sekvenci.
ngН, НГVyskytuje se pouze na konci slov, středová podoba se užívá ve složeninách.

Transkribuje tibetské ང; sanskrtské ङ.

bБ, ВV klasickém písmu zpravidla přepisuje cizí slova, takže většina „В (V)“ v mongolské cyrilici odpovídá „Б (B)“ v klasickém písmu.
pПPouze na začátku mongolských slov.

Transkribuje tibetské པ.

qХPouze se zadními samohláskami
γГPouze se zadními samohláskami.

Mezi dvěma samohláskami vyslovováno v obecné mongolštině jako dlouhá samohláska.[note 5] Koncová podoba se vyskytuje pouze pokud je následována a napsaným odděleně od slova.

kХPouze s předními samohláskami, ale 'ki/gi' se může objevit jak případě slov s předními, tak zadními samohláskami.
Na konci lsov pouze g, ne k.

g mezi dvěma samohláskami se vysloví jako dlouhá samohláska, existují výjimky, jako ügüi (ne).

gГ
mМ
lЛ
sС
šШ
t, dТ, ДRozlišení závisí na kontextu.
čЧ, ЦRozdíl mezi /tʃ'/ a /ts'/ v chalchské mongolštině.
ǰЖ, ЗRozdíl podle kontextu v chalchské mongolštině.
y-Й, Е*, Ё*, Ю*, Я*
rРZpravidla se nevyskytuje na počátcích slov.[note 6]
vВUžíváno pro transkripci cizích slov (původně pro sanskrtské व).
fФUžíváno pro transkripci cizích slov.
КUžíváno pro transkripci cizích slov.
(c)(ц)Užíváno pro transkripci cizích slov (původně pro tibetské /ts'/ ཚ; sanskrtské छ)
(z)(з)Užíváno pro transkripci cizích slov (původně pro tibetské /dz/ ཛ; sanskrtské ज)
(h)(г, х)Užíváno pro transkripci cizích slov (původně pro tibetskén /h/ ཧ, ྷ; sanskrtské ह)
(zh)(-,-)Transkribuje čínské č' ('zhi') – používáno ve vnitřním Mongolsku
(ř)(-,-)Transkribuje čínské ž' (ri) – používáno ve vnitřním Mongolsku
(chi)(-,-)Transkribuje čínské čch' (chi) – používáno ve vnitřním Mongolsku
  1. Následuje-li souhláska přepisuje se i.
  2. Následuje-li samohláska přepisuje se yi, s několika vzácnými výjimkami jako naim (osm) nebo Naiman.
  3. Znak užívaný na začátku slabiky (n-<samohláska>).
  4. Znak užívaný na konci slabiky (<samohláska>-n).
  5. Například: qa-γ-an (chán) je zkráceno na qaan. Existují výjimky jako tsa-g-aan („bílá“).
  6. Při trnaskripci cizích slov se většinou předsune samohláska. Například transkribované Русь (Rusko) dá Oros.

Přepis

Existuje fonetická transkripce (na základě výslovnosti čacharského dialektu mongolštiny) oficiálně přijatá ČLR (a rozeznaná Spojenými národy v roce 1982).[1]

Pro vědecké účely se používá víceméně ucelený transliterační systém Vladimircov-Poppe-Mostaert-Cleaves (Vladimircov-Mostaert), vyvíjený postupně ve 20. století a pojmenovaný podle Borise Vladimircova a Antoine Mostaerta. Jiný navrhl německo-americký mongolista Ferdinand Lessing.

Několik možností zápisů a přepisů mongolského písma je možné uvést na příkladu hlavního města Vnitřního Mongolska, tedy „Modrého města“: zapisuje se mongolským písmem ᠬᠥᠬᠡᠬᠣᠲᠠ, znaky 呼和浩特 (Hūhéhàotè, Chu-che-chao-tche), chalchští Mongolové cyrilicí zapisují název Хөххот (transliterace cyrilicí zní хөхэхота), fonetickou transkripcí se přepíše název Hohhot (striktně Hôhhot), vědeckou transliterací Kökeqota.

Literatura

  • Chaloupková, Lygžima. Mongolština. in: TŘÍSKOVÁ, Hana (ed). Transkripce čínštiny: tabulky a návody. Praha: Česko-čínská společnost, 1999, ix, 133 s. ISBN 80-902515-1-X-. S. (104)-107.
  • Kiripolská, Marta, O starom mongolskom písme. in: Nový Orient, 47 (1992) 9, s. 262-264.
  • LUVSANDORDŽ, Džugderin. Základy mongolského písma (snadno a rychle). Praha: Karolinum, 1995. ISBN 80-7184-057-2. 
  • LUVSANDŽAV, Čojdžavyn. Učebnice mongolského psíma. Praha: SPN, 1982. 
  • MOJDL, Lubor. Encyklopedie písem světa. Praha: Libri, 2005, 181 s. : il. ISBN 80-7277-288-0. Kapitola Kalmycké písmo, s. 38-39.

Externí odkazy

Reference

Média použitá na této stránce

2mg m medial.png
Mongolian medial m
2mg w medial.png
Mongolian medial w
Mg ri initial.png
Mongolian initial ř
Mongol a head2.jpg
此圖乃zh-classical:User:合喇出打字所得,所用軟體來自下述宜勒圖網頁,惟打字建圖則自建。
3mg g final.png
Mongolian final g
3mg m final.png
Mongolian final m
2mg q medial.png
Mongolian medial q
3mg iy final.png
Mongolian final i/y
2mg ts medial.png
Mongolian medial ts
2mg ng medial.png
Mongolian medial ng
Mg b initial.png
Mongolian initial b
3mg p final.png
Mongolian final p
2mg sh medial.png
Mongolian medial š
Mg l initial.png
Mongolian initial l
3mg r final.png
Mongolian final r
Mg p initial.png
Mongolian initial p
2mg s medial.png
Mongolian medial s
3mg gh1 final.png
Mongolian final γ 1
3mg l final.png
Mongolian final l
Mg h initial.png
Mongolian initial h
Mg g initial.png
Mongolian initial g/k
Mg r initial.png
Mongolian initial r
Mg ch initial.png
Mongolian initial chi
Mg td initial.png
Mongolian initial t/d
3mg k final.png
Mongolian final ķ
Mg s initial.png
Mongolian initial s
Mg f initial.png
Mongolian initial f
3mg b2 final.png
Mongolian final b 2
Mg j initial.png
Mongolian initial j
3mg n2 final.png
Mongolian final n 2
2mg h medial.png
Mongolian medial h
2mg öü2 medial.PNG
Mongolian medial ö/ü 2
3mg sh final.png
Mongolian final š
3mg f final.png
Mongolian final f
2mg i medial.png
Mongolian medial i
2mg td2 medial.png
Mongolian medial t/d 2
2mg k medial.png
Mongolian medial ķ
2mg j medial.png
Mongolian medial j
Guyuk khan's Stamp 1246.jpg
Seal of Güyük Khan using the classical Mongolian script, as found in a letter sent to the Roman Pope Innocent IV in 1246. English translation: "Under the Power of the Eternal Heaven, if the Decree of the Oceanic Khan of the Great Mongol Nation reaches people both subject or belligerent, let them revere, let them fear". Literally: "Eternal Heaven's Power-under, Great Mongol Nation's Oceanic Khan's Decree, Subject Belligerent People-unto reach-if, Revere-may Fear-may".

Transcription of text columns (modern Mongolian in brackets)

  1. Möngke ṭngri-yin (Monkh tengeriin)
  2. küčündür. Yeke Mongγol (khuchin dor. Ikh Mongol)
  3. ulus-un dalai-in (ulsyn dalai)
  4. qanu ǰrlγ. Il bulγa (khaany zarlig. Il bulkha)
  5. irgen-dür kürbesü, (irgen dor khurvees)
  6. büsiretügüi ayutuγai. (bishirtugei ayutugai.)
2mg l medial.png
Mongolian medial l
Mg m initial.png
Mongolian initial m
2mg td1 medial.png
Mongolian medial t/d 1
3mg b1 final.png
Mongolian final b 1
2mg n2 medial.png
Mongolian medial n 2
Mg sh initial.png
Mongolian initial š
2mg z medial.png
Mongolian medial z
Mg y initial.png
Mongolian initial y
Mg zh initial.png
Mongolian initial zh
3mg ouöü final.PNG
Mongolian final o/u/ö/ü
Mg n initial.png
Mongolian initial n
3mg ng final.png
Mongolian final ng
2mg g medial.png
Mongolian medial g/k
Mg ts initial.png
Mongolian initial ts
2mg n1 medial.png
Mongolian medial n 1
Mg ou initial.png
Mongolian initial o/u
2mg c medial.png
Mongolian medial č
2mg p medial.png
Mongolian medial p
Mg c initial.png
Mongolian initial č
3mg s final.png
Mongolian final s
Mg z initial.png
Mongolian initial z
Mg öü initial.PNG
Mongolian initial ö/ü
2mg r medial.png
Mongolian medial r
2mg öü1 medial.PNG
Mongolian medial ö/ü 1
Mg q initial.png
Mongolian initial q
2mg gh1 medial.png
Mongolian medial γ 1
3mg td final.png
Mongolian final t/d
3mg ae final.png
Mongolian final a/e 1
2mg f medial.png
Mongolian medial f
2mg y medial.png
Mongolian medial y
Mg w initial.png
Mongolian initial w
Mg gh initial.png
Mongolian initial γ
Mg i initial.png
Mongolian initial i
3mg q final.png
Mongolian final q
Mg k initial.png
Mongolian initial ķ