Monika Šimůnková

Mgr. Monika Šimůnková
Monika Šimůnková (16. února 2011)
Monika Šimůnková (16. února 2011)
6. zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Ve funkci:
16. února 2011 – 17. října 2013
PředchůdceMichael Kocáb
NástupkyněMartina Štěpánková
Zástupkyně veřejného ochránce práv
Ve funkci:
4. prosince 2019 – 31. srpna 2022
PředchůdceStanislav Křeček
NástupceVít Alexander Schorm
Narození25. prosince 1972 (51 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova v Praze
CommonsMonika Šimůnková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Monika Šimůnková (* 25. prosince 1972 Praha[1]) je česká právnička, od února 2011 do října 2013 zmocněnkyně vlády pro lidská práva a od prosince 2019 do srpna 2022 zástupkyně veřejného ochránce práv.

Život

V letech 1987 až 1991 navštěvovala Gymnázium v Korunní ulici v Praze 2. Následně v letech 1991 až 1999 vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (získala titul Mgr.).[2] V rámci studia absolvovala roční stipendijní pobyt na univerzitě v německém Pasově.

V roce 2002 úspěšně složila advokátní zkoušku a působila v řadě právních kanceláří. V letech 2004 až 2010 pracovala jako právnička a zástupkyně ředitelky Nadace Naše dítě zaměřené na ochranu dětských práv. V nadaci iniciovala vznik bezplatné Linky právní pomoci. V minulosti byla členkou panelu odborníků ministerstva práce a sociálních věcí pro problematiku mezinárodních únosů dětí. Byla vedoucí projektu Internet Hotline, první české internetové horké linky pro boj s dětskou pornografií a pro bezpečnější internet. Jako odbornice na právní ochranu dětí se zabývala mimo jiné mezinárodními kauzami únosů dětí jedním z rodičů či nebezpečím zneužívání dětí prostřednictvím internetu.[3]

Politické působení

V únoru 2011 ji vláda Petra Nečase jmenovala svou zmocněnkyní pro lidská práva.[4] Dne 17. října 2013 rezignovala na post vládní zmocněnkyně pro lidská práva poté, co byla odvolána z funkce ředitelky Sekce pro lidská práva Úřadu vlády, neboť vláda Jiřího Rusnoka dle jejího názoru tuto tematiku zanedbávala.[5]

Dne 27. listopadu 2019 byla poslaneckou sněmovnou zvolena na místo zástupkyně veřejného ochránce práv. Do funkce byla nominována jak Senátem, tak i prezidentem Milošem Zemanem. Získala 89 hlasů, když její protikandidátka Lenka Marečková obdržela 29 hlasů.[6] Úřadu zástupkyně veřejného ochránce práv se ujala dne 4. prosince 2019, kdy složila slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny PČR Radka Vondráčka. Ve funkci tak vystřídala Stanislava Křečka.[7] Od července 2022 jí veřejný ochránce práv Stanislav Křeček odebral všechny agendy. Tento krok odůvodnil tím, že její práci provází lidské i manažerské komplikace. Šimůnková se chce proti postupu ombudsmana bránit.[8] Dne 17. srpna 2022 Šimůnková oznámila, že ke konci srpna rezignuje na funkci zástupkyně ombudsmana s odůvodněním, že se s ombudsmanem rozchází v názorech a nejsou schopni efektivně spolupracovat.[9]

Reference

  1. ↑ Government Human Rights Commissioner Monika Šimůnková [online]. Vláda ČR, 2011-02-22 [cit. 2013-08-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Mgr. Monika Šimůnková [online]. Vláda ČR, 2011-02-16 [cit. 2013-08-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Právnička Šimůnková hájila děti, teď bude místo Kocába bránit lidská práva [online]. iDNES.cz, 2011-02-16 [cit. 2013-08-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ Premiér našel náhradu za Kocába. Lidská práva povede Šimůnková [online]. lidovky.cz, 2011-02-16 [cit. 2013-08-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Šimůnková rezignovala na post zmocněnkyně pro lidská práva
  6. ↑ Dlouhé hledání zástupce ombudsmanky skončilo. Poslanci zvolili Moniku Šimůnkovou. Aktualne.cz [online]. 2019-11-27 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Projevy, zdravice, tiskové zprávy, program, 4.12.2019 Předseda PS přijal slib nové zástupkyně ombudsmanky [online]. Poslanecká sněmovna PČR, 2019-12-04 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ Dusno u ombudsmana. Křeček odebral své zástupkyni všechny agendy. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-06-28 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zástupkyně ombudsmana Šimůnková rezignuje. Nesouhlasí s přístupem Křečka. ČT24 [online]. 2022-08-17 [cit. 2022-08-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Mgr. Monika Šimůnková.jpg
Autor: Lmacku, Licence: CC BY-SA 3.0
Mgr. Monika Šimůnková vládní zmocněnkyně pro lidská práva