Monismus

Monismus (z řeckého monos – jeden) je ve filosofii názor, že veškerenstvo vychází z jediné podstaty či substance. Jde o protiklad dualismu a pluralismu. Základem monismu je tvrzení, že pro vysvětlení fungování světa není potřeba mít princip duchovní a hmotný, ale že svět je jednotný.

Pojmem, který v podstatě vyjadřuje totéž, ale bývá většinou používán v kontextu východních filosofií, je nedualita.

Dělení monismu

Diagram srovnání neutrálního monismu s kartézským dualismem, fyzikalismem a idealismem.

Existuje monismus idealistický, který tvrdí, že svět je povahy duchovní. Monismus materialistický naopak zdůrazňuje materiálnost světa (např. marxismus). Na přelomu 19. a 20. století se v Německu pod jménem monismus objevoval přírodovědecký materialismus (Ernst Haeckel, Wilhelm Ostwald).

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Dualism-vs-Monism.png
Autor: Dustin Dewynne, Licence: CC0
An illustration of the ontologies of dualism versus monism showing how physical substance relates to mental substance (i.e. body & mind) as either fundamental or derivative. Monism is further divided into physicalism, idealism, or neutral monism where the physical and mental are both derivative of a third substance that is neither body nor mind.

An alternative term for derivative is emergent. For example, a typical ontology held by physicists is that the physical realm is fundamental, and the phenomenon of consciousness is emergent from that (physicalism). Likewise, a typical ontology held by many in religion is that spirit is fundamental, with both mind and matter being emergent from that (neutral monism).