Monte-Carlo Rolex Masters 2014
| Monte-Carlo Rolex Masters 2014 | |
|---|---|
| Datum: | 12. – 20. dubna 2014 |
| Ročník: | 108. |
| Místo: | Monte Carlo, Monako |
| Kategorie: | ATP World Tour Masters 1000 |
| Dotace: | 3 452 415 € |
| Soutěže: | 56 dvouhra / 24 čtyřhra |
| Povrch: | antuka / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Stanislas Wawrinka | |
| mužská čtyřhra | |
 Bob Bryan / Mike Bryan | |
| Monte-Carlo Rolex Masters | |
< 2013 2015 > | |
Monte-Carlo Rolex Masters 2014 byl profesionální tenisový turnaj mužů, hraný jako součást okruhu ATP World Tour, v areálu Monte Carlo Country Clubu na otevřených antukových dvorcích. Konal se mezi 12. až 20. dubnem 2014 ve francouzském příhraničním městě Roquebrune-Cap-Martin u Monte Carla jako 108. ročník turnaje.
Turnaj se po grandslamu řadil do druhé nejvyšší kategorie okruhu ATP World Tour Masters 1000 a jeho dotace činila 3 452 415 eur. Pošesté byla oficiálním generálním sponzorem švýcarská hodinářská společnost Rolex, jejíž název obsahoval pojmenování události.
V rámci kategorie Masters 1000 se nejednalo o událost s povinným startem hráčů. Zvláštní pravidla tak upravovaly přidělování bodů a počet hráčů. Z hlediska startujících do soutěže dvouhry a čtyřhry nastoupil počet tenistů obvyklý pro nižší kategorii ATP World Tour 500, zatímco body byly přidělovány podle rozpisu kategorie Masters 1000.[1]
Obhájcem singlového titulu byl druhý hráč světa Novak Djoković ze Srbska, který ve finále předešlého ročníku ukončil rekordní zápis Rafaela Nadala do statistik otevřené éry tenisu. Srb přerušil Španělovu sérii osmi po sobě jdoucích titulů, což na jediném turnaji nikdo z mužů od roku 1968 nedokázal. Nadalova šňůra 46 výher na montecarloské antuce trvala mezi lety 2005–2013.[2]
Soutěž dvouhry vyhrál Stanislas Wawrinka po finálovém vítězství nad krajanem Rogerem Federerem. Připsal si tak premiérový turnajový vavřín ze série ATP World Tour Masters 1000. Deblovou soutěž opanovala bratrská dvojice Boba a Mika Bryanových, čímž se Mike Bryan stal prvním tenistou historie, který dosáhl na 100 titulů ve čtyřhře.[3]
Distribuce bodů
| Soutěž | Vítězové | F | SF | ČF | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[4] | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 45 | 10 | 25 | 16 | 0 |
| čtyřhra mužů[4] | 0 | |||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Španělsko | Rafael Nadal | 1. | 1. |
 Srbsko | Novak Djoković | 2. | 2. |
| Švýcarsko | Stanislas Wawrinka | 3. | 3. |
| Švýcarsko | Roger Federer | 4. | 4. |
 Česko | Tomáš Berdych | 5. | 5. |
| Španělsko | David Ferrer | 6. | 6. |
 Francie | |||
 Kanada | Milos Raonic | 11. | 8. |
| Francie | Jo-Wilfried Tsonga | 12. | 9. |
 Itálie | Fabio Fognini | 13. | 10. |
| Španělsko | Tommy Robredo | 14. | 11. |
 Bulharsko | Grigor Dimitrov | 15. | 12. |
 Rusko | Michail Južnyj | 16. | 13. |
 Jižní Afrika | Kevin Anderson | 19. | 14. |
| Španělsko | Nicolás Almagro | 20. | 15. |
 Polsko | Jerzy Janowicz | 21. | 16. |
 Ukrajina | Alexandr Dolgopolov | 22. | 17. |
| Žebříček ATP k 7. dubnu 2014. | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčí obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Benjamin Balleret
Simone Bolelli
Roger Federer[5]
Dominic Thiem
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
Jevgenij Donskoj- Teimuraz Gabašvili
David Goffin
Michaël Llodra- Paul-Henri Mathieu
Albert Montañés- Albert Ramos
- Pablo Carreño Busta – jako šťastný poražený
Marinko Matosevic – jako šťastný poražený
Odhlášení
- před zahájením turnajem
- v průběhu turnaje
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč | Stát | Hráč | ATP | Nasazení | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Spojené státy | Bob Bryan | Spojené státy | Mike Bryan | 2. | 1. | ||
 Rakousko | Alexander Peya |  Brazílie | Bruno Soares | 6. | 2. | ||
 Chorvatsko | Ivan Dodig | Brazílie | Marcelo Melo | 11. | 3. | ||
| Španělsko | Španělsko | ||||||
| Kanada | Daniel Nestor | Srbsko | Nenad Zimonjić | 28. | 5. | ||
| Francie | Michaël Llodra | Francie | Nicolas Mahut | 29. | 6. | ||
| Polsko | Łukasz Kubot |  Švédsko | Robert Lindstedt | 35. | 7. | ||
| Francie | Julien Benneteau | Francie | Édouard Roger-Vasselin | 35. | 8. | ||
| Žebříček ATP k 7. dubnu 2014; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru. | |||||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Romain Arneodo / Benjamin Balleret
- Jérémy Chardy / Gilles Simon
Následující pár nastoupl do čtyřhry z pozice náhradníka:
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Stanislas Wawrinka vs. Roger Federer, 4–6, 7–6(7–5), 6–2
Mužská čtyřhra
Bob Bryan / Mike Bryan vs. 
Ivan Dodig / 
Marcelo Melo, 6–3, 3–6, [10–8]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2014 Monte-Carlo Rolex Masters na anglické Wikipedii.
- ↑ Ranking points
- ↑ Djokovic dethrones Nadal in Monte Carlo - ABC Grandstand Sport - ABC News (Australian Broadcasting Corporation)
- ↑ Švýcar Wawrinka poprvé vyhrál turnaj v Monte Carlu, ve finále porazil krajana Federera. Sport.cz [online]. 2014-04-20 [cit. 2014-04-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Rankings explained [online]. atpworldtour.com [cit. 2013-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Federer takes Monte-Carlo wild card [online]. ATP World Tour, 8 April 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
