Monte-Carlo Rolex Masters 2014 – mužská čtyřhra

Monte-Carlo Rolex Masters 2014
Vítězové:USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Finalisté:Chorvatsko Ivan Dodig
Brazílie Marcelo Melo
Výsledek:6–3, 3–6, [10–8]
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
2013 •• 2015 >

Do soutěže mužské čtyřhry na tenisovém turnaji Monte-Carlo Rolex Masters 2014 nastoupilo dvacet čtyři dvojic. Obhájcem titulu byla francouzsko-srbská dvojice Julien Benneteau a Nenad Zimonjić, jejíž členové nestartují společně. Benneteau vytvořil osmý nasazený pár s krajanem Édouardem Rogerem-Vasselinem, s nímž vypadl ve čtvrtfinále po porážce od bratrů Branových. Spoluhráčem Zimonjiće se stal naturalizovaný Kanaďan Daniel Nestor. Dvojice hrála z pozice turnajových pětek, ale v semifinále ji zastavil také pár dvojčat Bryanových.

Deblový titul získala první dvojice světa Bob a Mike Bryanovi, kteří ve finále přehráli chorvatsko-brazilské turnajové trojky Ivana Dodiga s Marcelem Melem. Po rovnocenném zisku prvních dvou setů 6–3 a 3–6, rozhodl až supertiebreak nejtěsnějším dvoubodovým rozdílem [10–8].

Bratři Bryanovi tak vyhráli pátý turnaj za sebou. Mike Bryan se stal prvním tenistou historie, který dosáhl na 100 titulů ve čtyřhře. Po dovršení této hranice uvedl: „Je úžasné dosáhnout trojciferného čísla. Je to velký milník říct, že už máte stovku.“ Jeho bratr zaostával o dva triumfy za ním.[1]

Nasazení párů

Všechny nasazené páry měly volný los do druhého kola.

  1. USA Bob Bryan / USA Mike Bryan (vítězové)
  2. Rakousko Alexander Peya / Brazílie Bruno Soares (čtvrtfinále)
  3. Chorvatsko Ivan Dodig / Brazílie Marcelo Melo (finále)
  4. Španělsko David Marrero / Španělsko Fernando Verdasco (odstoupili)
  5. Kanada Daniel Nestor / Srbsko Nenad Zimonjić (semifinále)
  6. Francie Michaël Llodra / Francie Nicolas Mahut (2. kolo)
  7. Polsko Łukasz Kubot / Švédsko Robert Lindstedt (2. kolo)
  8. Francie Julien Benneteau / Francie Édouard Roger-Vasselin

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
1 USA Bob Bryan
 USA Mike Bryan
776 
5 Kanada Daniel Nestor
 Srbsko Nenad Zimonjić
653 
 1 USA Bob Bryan
 USA Mike Bryan
63[10]
 
 3 Chorvatsko Ivan Dodig
 Brazílie Marcelo Melo
36[8]
3 Chorvatsko Ivan Dodig
 Brazílie Marcelo Melo
61[10]
  Bělorusko Max Mirnyj
 Rusko Michail Južnyj
36[6] 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  1 USA B Bryan
 USA M Bryan
677 
 Česko L Rosol
 Česko R Štěpánek
677   Česko L Rosol
 Česko R Štěpánek
464 
 Chorvatsko M Čilić
 Rakousko O Marach
265   1 USA B Bryan
 USA M Bryan
66 
 Lotyšsko E Gulbis
 Kanada M Raonic
44   8 Francie J Benneteau
 Francie É Roger-Vasselin
12 
 Kolumbie JS Cabal
 Kolumbie R Farah
66   Kolumbie JS Cabal
 Kolumbie R Farah
47[4]
  8 Francie J Benneteau
 Francie É Roger-Vasselin
65[10] 
   1 USA B Bryan
 USA M Bryan
776
   5 Kanada D Nestor
 Srbsko N Zimonjić
653
  Alt Španělsko R Bautista-Agut
 Itálie A Seppi
46[9] 
 Nizozemsko J-J Rojer
 Rumunsko H Tecău
63[8]  WC Monako R Arneodo
 Monako B Balleret
63[11] 
WC Monako R Arneodo
 Monako B Balleret
26[10]   WC Monako R Arneodo
 Monako B Balleret
43
 Španělsko M Granollers
 Španělsko M López
34   5 Kanada D Nestor
 Srbsko N Zimonjić
66 
 Polsko M Fyrstenberg
 Polsko M Matkowski
66   Polsko M Fyrstenberg
 Polsko M Matkowski
7863[7]
  5 Kanada D Nestor
 Srbsko N Zimonjić
6677[10] 
 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  7 Polsko Ł Kubot
 Švédsko R Lindstedt
30 
 Indie R Bopanna
 Pákistán A Kúreší
776   Indie R Bopanna
 Pákistán A Kúreší
66 
 Rakousko J Knowle
 Kanada V Pospisil
624    Indie R Bopanna
 Pákistán A Kúreší
645 
WC Francie J Chardy
 Francie G Simon
62[10]   3 Chorvatsko I Dodig
 Brazílie M Melo
777 
PR Jižní Afrika K Anderson
 Rakousko J Melzer
46[4]  WC Francie J Chardy
 Francie G Simon
277[11]
  3 Chorvatsko I Dodig
 Brazílie M Melo
663[13] 
   3 Chorvatsko I Dodig
 Brazílie M Melo
61[10]
    Bělorusko M Mirnyj
 Rusko M Južnyj
36[6]
  6 Francie M Llodra
 Francie N Mahut
644 
 USA E Butorac
 Jižní Afrika R Klaasen
51   Bělorusko M Mirnyj
 Rusko M Južnyj
776 
 Bělorusko M Mirnyj
 Rusko M Južnyj
76    Bělorusko M Mirnyj
 Rusko M Južnyj
773[11]
PR Itálie S Bolelli
 Itálie F Fognini
63[10]   2 Rakousko A Peya
 Brazílie B Soares
656[9] 
 Filipíny T Huey
 Spojené království D Inglot
26[7]  PR Itálie S Bolelli
 Itálie F Fognini
23
  2 Rakousko A Peya
 Brazílie B Soares
66 
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2014 Monte-Carlo Rolex Masters – Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Švýcar Wawrinka poprvé vyhrál turnaj v Monte Carlu, ve finále porazil krajana Federera. Sport.cz [online]. 2014-04-20 [cit. 2014-04-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Mužská čtyřhra Monte-Carlo Rolex Masters 2014 [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2014-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000